STK Restaurant

Živočišnost, surové materiály, čistá příroda a hlavně – maso. Ty nejlepší steaky v Olomouci. Ještě před deseti lety tady hučely motory aut, mechanici kontrolovali spojky, brzdy a rozdávali razítka o provedeném "es-té-káčku". A když odcházeli po celodenní práci hladoví domů, dost možná snili právě o takovém jídle. O šťavnatém steaku, který si dají za masivním dřevěným stolem na nohách ze surové oceli. Živočišná síla a příroda. To je motiv, který stojí za interiérem STK Restaurant, která otevřela na místě bývalé autodílny. V jídle i prostoru klade největší důraz na přímost a kvalitu.

K automobilovému dědictví, které by se mohlo zdát jako přítěž a něco, co je potřeba popřít a vymazat, jsme přistoupili zcela opačně. Prostor o rozloze 320 metrů čtverečních jej neodmítá, ale autenticky a po svém přijímá. Na první pohled je to patrné v použitých materiálech – využili jsme pláty surového plechu, černou ocel nebo roxory. A ve výhodu jsme obrátili i zdánlivě problematickou dispozici – úzké prostory s nosnými stěnami, které nebylo možné zbourat. Z jedné z nich je dnes vertikální zahrada, do druhé jsme zakomponovali pult grilu.

Stojí tu rozkročení i dva obrovští, oceloví býci. Přání majitele a dominanta prostoru, jasná linka na to, jakou kuchyň tady mohou hosté očekávat. Na první pohled těžké prvky se ale v STK, jak se steakhousu začalo vzhledem k minulosti místa přezdívat, v symbióze proplétají s přírodou. Býci mají nad hlavami výplety z vrbového proutí, které se pnou po stole i stěnách. Stoly jsou složené z hrubě opracovaných masivních dubových desek stojících na jakoby polámaných, nepravidelně tvarovaných ocelových nohách. Ze stropů i zdí si na několika místech prorazila své místo zeleň, která tak s každým novým listem mění výraz interiéru. A využili jsme i kravskou kůži nebo výplety z lan.