Osmitisícový Wolfurt leží na úpatí Bregenzského lesa jihovýchodně od Bodamského jezera. Wolfurt, který se vine podél severojižní silnice vedoucí z Březnice do Dornbirnu, má dvě přirozená centra: staré horní s kostelem, farou a hřbitovem a nové dolní s obecním úřadem, spolkovým domem, základní a hudební školou, sportovní halou a společenským sálem “cubus“. Posledně zmiňovaný projekt byl dokončen před dvaceti lety podle vítězného návrhu pětadvacetiletého studenta vídeňské techniky Andrease Cukrowicze, který při realizaci spojil síly s místním architektem Lotharem Huberem. Společenský sál leží na křižovatce mezi starým spolkovým domem a druhým stupněm základní školy. Před vstupem do sálu se nachází čtvercový park navržený dvojicí švýcarských architektů Dieter Alfred Kienast a
Günther Vogt. Dnes již vzrostlá zeleň slouží k filtrování hluku z tranzitní silnice, ale také jako rozptylová plocha během kulturních událostí. Sál, který má kapacitu až 650 sedících diváků, slouží k pořádání koncertů, konferencí, shromáždění, prezentací, modních přehlídek i prodejních výstav. Z venku je objekt obložen tmavými deskami z místní břidlice. Průčelí je velkoryse prosklené a vstup zvýrazňuje nerezová markýza. Podlahy, stěny i strop v hlavním sále jsou z dřevěných vlysů. Při pořizování zvukové a světelné aparatury byl zvolen tehdy nejvyšší možný standard.
Půdorys dvoupodlažního domu lze funkčně rozdělit na čtvrtiny: první čtvrtinu zabírá vstupní foyer, odkud se lze po schodišti dostat na horní ochoz, další dvě čtvrtiny představuje hlavní sál s výškou přes obě poschodí a poslední čtvrtinu tvoří jeviště, které lze zásobovat přímo ze zadního parkoviště.
V roce 2000 zvítězili Cukrowicz s Nachbaurem v soutěži na rekonstrukci a rozšíření přilehlé střední školy, která dotváří jižní stranu nového náměstí ve Wolfurtu.