Rodinný dům Žďárky
Rodinný domek stojí v malé obci Ždárky u Hronova. Sousední zástavba v okolí pozemku je poměrně neuspořádaná, proto jsme domek mohli navrhovat poměrně svobodně. Protože jsme pracovali na vesnici, chtěli jsme akceptovat něco z prostředí. Nechtěli jsme příliš podléhat venkovskému stylu architektury. Rozhodli jsme se akceptovat typický urbanismus venkovských domů. Je sestaven ze tří částí, které mu dávají urbanismus typický pro venkovské stavby. V oblasti jsou typická stavení, která mají obytnou chalupu, dále stodolu na obilí a zemědělské stroje a kůlnu na nářadí. Celá skupina vytváří společně vnitřní dvůr. Podobně i my jsme vytvořili celek z domu, z dvojgaráže vlevo a úzké sušárny prádla. Je ve středu a těsně přiléhá k obytnému domu.
Do urbanismu je také začleněn průtokový charakter řazení prostorů, který rádi používáme ve svých stavbách. Za nástupním prostorem před garáží následuje dvůr. Sestava skupiny je zvolena tak, aby odclonila soukromou terasu domu od ulice. Tři bloky hmot z různých materiálů. Garáž a kůlna sušárny z dřevěných desek. Omítnutá hmota obytné části domu. Čitelný funkční systém stavby.
Stejně tak, jako vně domu jsou řazena prostory za sebe, jsou podobně koncipovány prostory uvnitř. Idea prostorového domku byla následující: po vstupu do domu navrhnout malý prostor, stísněný a tmavý, který bude přechodem do velké vnitřní prostory s různými průhledy ven. Tmavá předsíň je celá včetně stropu obložena černými dřevěnými deskami. Také dveře do předsíně jsou černé. Když vstoupíte dovnitř, je průhled skrz schodiště ven. Také nad dveřmi do obytného prostoru je nadsvětlík, který naznačuje, co je za ním. Šatna s posuvnými dveřmi, které budou vždy různě nastavené a také budou nabízet částečné přisvětlení předsíně. Druhé podlaží má velice jednoduché uspořádání. Kromě schodiště propojujícího přízemí s patrem, jsou v něm pouze tři pokoje s koupelnou.
Zvenčí vypadá dům velice obyčejně. je to kompozice malých a úzkých oken, kterými není vidět dovnitř. Zevnitř ven ale ano. Ze zahrady již dům tak obyčejný není. Malé okno ve štítě je výhledem z ložnice majitelky na střed vesnice. Majitelka má navíc k dispozici balkón. Má v domě pokoj s nejlepší vyhlídkou. Malé okno s výhledem, vytváří na stěně pokoje malý obraz přírodní scenérie obce. Balkón dává majitelce přímý kontakt s vnějším prostředím.
Architektura domu je úsporná. Významnou roli v ní hrají průsvitné plastové desky. Vytvářejí zábradlí a posuvnou lodžii. Ve směru do zahrady má dům před celou fasádou širokou terasu. Terasa slouží k vyrovnání terénního rozdílu na zahradě a vytvoření venkovního prostředí.
Stěna sušárny prádla je z průsvitných plastových desek. Ty poskytují přiměřenou optickou clonu. Částečně kryjí. Částečně odhalují. I garáž má určitou pocitovou sekvenci. Po příjezdu před garáž z černých desek a vjezdu do ní, se před řidičem objeví průsvitná stěna. Po sevřenosti hmoty následuje otevřenost prostoru.
Do urbanismu je také začleněn průtokový charakter řazení prostorů, který rádi používáme ve svých stavbách. Za nástupním prostorem před garáží následuje dvůr. Sestava skupiny je zvolena tak, aby odclonila soukromou terasu domu od ulice. Tři bloky hmot z různých materiálů. Garáž a kůlna sušárny z dřevěných desek. Omítnutá hmota obytné části domu. Čitelný funkční systém stavby.
Stejně tak, jako vně domu jsou řazena prostory za sebe, jsou podobně koncipovány prostory uvnitř. Idea prostorového domku byla následující: po vstupu do domu navrhnout malý prostor, stísněný a tmavý, který bude přechodem do velké vnitřní prostory s různými průhledy ven. Tmavá předsíň je celá včetně stropu obložena černými dřevěnými deskami. Také dveře do předsíně jsou černé. Když vstoupíte dovnitř, je průhled skrz schodiště ven. Také nad dveřmi do obytného prostoru je nadsvětlík, který naznačuje, co je za ním. Šatna s posuvnými dveřmi, které budou vždy různě nastavené a také budou nabízet částečné přisvětlení předsíně. Druhé podlaží má velice jednoduché uspořádání. Kromě schodiště propojujícího přízemí s patrem, jsou v něm pouze tři pokoje s koupelnou.
Zvenčí vypadá dům velice obyčejně. je to kompozice malých a úzkých oken, kterými není vidět dovnitř. Zevnitř ven ale ano. Ze zahrady již dům tak obyčejný není. Malé okno ve štítě je výhledem z ložnice majitelky na střed vesnice. Majitelka má navíc k dispozici balkón. Má v domě pokoj s nejlepší vyhlídkou. Malé okno s výhledem, vytváří na stěně pokoje malý obraz přírodní scenérie obce. Balkón dává majitelce přímý kontakt s vnějším prostředím.
Architektura domu je úsporná. Významnou roli v ní hrají průsvitné plastové desky. Vytvářejí zábradlí a posuvnou lodžii. Ve směru do zahrady má dům před celou fasádou širokou terasu. Terasa slouží k vyrovnání terénního rozdílu na zahradě a vytvoření venkovního prostředí.
Stěna sušárny prádla je z průsvitných plastových desek. Ty poskytují přiměřenou optickou clonu. Částečně kryjí. Částečně odhalují. I garáž má určitou pocitovou sekvenci. Po příjezdu před garáž z černých desek a vjezdu do ní, se před řidičem objeví průsvitná stěna. Po sevřenosti hmoty následuje otevřenost prostoru.
0 comments
add comment
