Rodinný dům v Praze 6

Malá parcela s malým a špatně postaveným domkem. Pozemek úzký, z obou stran těsně přistaveny sousední baráky. Zahrada na jih, jenže krátká a zakončená svislou a dost vysokou skálou. Světla poskrovnu, prostoru nedostatek. Ale skála je krásná, pískovcová, porostlá břečťanem a ve skále je sklípek, tak akorát na posezení. To vše na Praze 6, kousek od mohyly na Bílé hoře.

Prostoru je málo, ale naštěstí ho o mnoho víc nepotřebujeme, schody nevadí. Je ovšem jasné, že z původní stavby moc nezůstane, jen část obvodových zdí a strop nad přízemím. Také se musíme trochu rozrůst: obývák do zahrady tak, že zarovnáme zadní fasádu se sousedy, předsíň a kuchyň do boku, kde zastavíme původní uličku a také z půdy se stane téměř regulérní patro, kam se vejdou dvě ložničky.

Slunce a světla také není moc, ale poradíme si. Vestavby do uličky jsou pouze přízemní, takže mohou mít prosklené stropy. Obývák má sice prosklenou celou zahradní fasádu, ale skála ho i přesto stíní. Proto je hodně velké okno v patře nad schodištěm, kterým padá světlo nejen do zadních partií obývacího pokoje, ale skrz pásové vnitřní prosklení osvětluje i hlavní koupelnu. Světlu, které prochází skleněnou střechou nad kuchyní, by vadily horní skříňky, proto jsou zkosené a světlo po nich klouže a odráží se do interieru.

Fasáda do ulice je omítnutá, do zahrady dřevěná, stejně jako celé poslední patro. Okna také dřevěná, tmavě zelená. Jako dřevěný obklad se maskují i výklopná vrata garáže.
V úzké ulici by jinak ovládla celou fasádu. Nad vstupními dveřmi stříška se světlem, protože je to příjemné. Zápraží z betonových cihel.

Podlaha v přízemí je světle šedá, ale přesto docela praktická, z broušeného betonu, vytápěná. V patrech pak dubová prkna, pěkně v kuse na celou délku místnosti. V koupelnách dlažba s modrými vzory na šedém podkladu. Místo obkladů vápenné stěrky. Zklamaly, takže je ve sprchových koutech nahradil velkoplošný keramický panel.

Vestavěný nábytek z březové překližky, povrch olejovaný, úchytky, pokud jsou, tak z kůže.
Pracovní desky z černého kamene, krb z litiny, komín z oceli. Na obezdívce krbu dubová spárovka, pro sezení a polehávání, ale nakonec hlavně odkládání věcí. Vše přiměřeně funkční, kvalitní a trvanlivé.

Zahrádka malá tak akorát, aby s ní nebylo mnoho práce, zato hodně radosti. O to se postarali zahradníci, kteří ji navrhli i osázeli.
Zůstalo místo pro terasu se stolem ukrytým pod pergolou. Vše bylo navrženo tak, aby hmota sousedovy garáže, přímo sousedící se zahrádkou, byla při pohledu z interieru odcloněna pergolou a při posezení venku byla garáž za zády. A pak tu stále ještě máme ten sklípek.

Zahradníci si dali práci nejen s tím, co je pod nohama, ale i nad hlavou - střecha obývacího pokoje je zelená a z horních oken je na ní proto krásný pohled. Osázená je i plocha před ustoupeným posledním patrem.