Revitalizace pivovaru 2100 Broumov

Nejsem staromilec a architekturu v podání páně Skalického mám vcelku rád, ale Broumov je pro mě Broumovem mimo jiné právě pro svou bizarnost v uličkách, dláždění, nakupenosti staveb... Možná to tak cítím jen jako "turista" a místní mají o fungování města jinou představu. Postupnou revitalizací zanikne fenomén Broumova - tím nemám na mysli vytváření nějakého zapařeného, mrtvého skanzenu. Obnova Kostelního náměstí mi přijde pietnější k místu a více jej respektující. Pivovar v navržené hmotě zdá se mi cizí a neobratný, byť určitě vnáší světlo do tmavých uliček města.
Když k nám do někdejšího městečka /po válce už jen nikdy nedosídlené rozpadající se vesnice/ začali jezdit počátkem devadesátých let bývalí rodáci z Němec a my jsme jim hrdě ukazovali územní plán, vodili je po starém náměstíčku, chlubili se jim co kde upravíme, vydláždíme, přestavíme, vyčistíme, zrenovujeme..., říkali nám: Nepřehánějte to. Nechte v koutě ty kopřivy, my už je od nás neznáme a vždycky tu rostly, křivou dlažbu nevytrhávejte, potvá stovky let než se nová ošlape a novou uvidíte v Evropě všude, to není žádný zázrak. Bylo v tom kus staromilství a hledání dětství, samozřejmě, život letí dál a město kolem nás se rozpíná - nebo ho nafukujeme našimi nesmylsnými konzumními potřebami /fitness, wellness, hyper super market/ - ale postupně se stává uniformním, hezkým a příjemným snad na pohled, ale bez minulosti, bez duše. Přetváříme barokní krajinu města v cosi, co je sceleným, úrodným lánem polí naší dynamické současnosti, ale kde chybí rozptýlená zeleň a odkud odešla zvěř.
Tož tak.

Nechápu tento způsob revitalizace pivovarů. Ten původní pivovar v Broumově je přeci objekt, který má svoji historickou hodnotu. Broumováci v parku mohou šmírovat jak se investor a jeho architekt milují s kostkou.

Pokud to celé není jenom vtip, tak to nechápu. Jak může někdo dát vedle sebe fotky něčeho tak milého, jako je starý Broumov a potom tak stupidního, jako je prior z doby normalizace a chtít přesvědčit lidi, že PRIOR JE LEPŠÍ?!!! Lidem s tak fatální absencí vkusu by měly soudy zakázat držet tužku, myš, klávesnici...... A ta věta o "snesení", tak to je teda fakt perla...

Ty fotky "před a po" vedle sebe, to je tedy úděs- to fakt myslí broumovští radní, že je správné nahradit stávající pivovar TÍMHLE uniformním, anonymním... nenacházím slovo..., jehož jediným kladem je to, že to bude porostlé něčím zeleným, případně, že se v tom bude odrážet okolí? Opravdu zmizí další zajímavý kout, další stopa historie? Když se tohle dělo za komoušů, tak jsem měla pocit marnosti a naději, že "až to rupne", už tohle nebude možné. Teď už ani tu naději nemám...
Broumovští, bděte!

...mám dojem, že jste se stali obětí trochu blbého vtipu (7:- P)

Jéžíš, kéž by!!!!!

Tak optimisticky bych to s tím aprílem teda neviděl.. Z toho jednoho uličního pohledu to vypadá jak vícepodlažní Billa!

To není revitalizace, ale zmrtvení.

Tohle mi není jasné. Staré domy jako je tenhle pivovar už prostě ze země znova nevyrostou. Tak proč dělat skleněné kvádry i z těch posledních pár, co zbyly? Nové wellness centrum se dá postavit kdekoli. Co se zajet podívat do Brna do Králova Pole na bývalý pivovar - současnou budovu fakulty informačních technologií?

Víte, nevadí mi ani tak forma, jakou architekt zvolil a proti které se zde rovněž brojí, vadí mi hlavně podle mého zcela laického názoru necitlivý přístu k místu. K místu, které má svou neoddiskutovatelnou historii. Jistě má právo na vývoj, ale ne na zabití. A tahle hmota místo utlouká Pane architekte, chtěl bych se Vás zeptat, proč jste nezvolil možnost revitalizace stávajícího objektu. Myslím, že vaše filosofie i vaše jiné realizace jsou ctívají místa více. Děkuji předem za odpověď.

Ta zalomená pivovarská ulička je úžasná, dýchá to stále životem, je v tom určitý kus historie města, pivovarský komín, industriální nálada 19. století, vždyť to jsou věci s nimiž se dá dobře pracovat, co to je za blbost, shrnout to a postavit tam věc, která by mohla stát kdekoliv na okraji jakéhokoliv města, tady se to navíc "mlátí" i s vertikálou barokní věže v pozadí. Naprosto mimo mísu, pevně doufám že to nebude realizováno, je to podivná revitalizace, když má všechno zajímavé a rozmanité v daném místě zaniknout pro jediný monoblok - takových revitalizací už v republice za komunismu bylo.... Pro Broumov velké mínus.

jak rikali na skole"kdyz si nevite s tim rady tak nechte porust brectanem".....zoufale

V poslední době jsem si všimla dvou zajímavých trendů: utvářet "města" ve městech a ukrývat tu prezentovanou novou architekturu za nově vysázenou zeleň. Přesto, že pan architekt Skalický navrhl a realizoval řadu jistě zajímavých staveb, které dokázaly respektovat prostředí, do něhož byly zasazeny, nemůžu souhlasit s názorem, že se návrhem novostavby do historického jádra Broumova zajistí splynutí urbanismu, architektonického a dispozičního řešení s výtvarnými a konceptuálními významy (snad by v textu mohla zůstat pouze ta aktuální situace současné postprodukční doby).
Plně souhlasím s předchozím názorem p.Fialy. Kromě demolice historického komplexu budov poškozuje navržená hmota (ukrývající tolik chybějící prostory ve městě) nejen přirozeně rostlý prostor, ale také průhledy na hlavní městské dominanty. Místo, do kterého je vsazena, poškozuje v obou směrech: nahoru i dolů. Nechápu, proč zpracovatel návrhu nazval akci revitalizací pivovaru, když preferuje především jeho demolici. Ano, skutečně až po zajištění této 1.etapy je možné místo vhodně revitalizovat. Takto však zadání neznělo, architekt si jej výrazně zjednodušil ...

Rovněž si myslím, že těchto monobloků se postavilo dost a tento návrh (neříkám, že je špatný) ale může stát opravdu kdekoliv. Broumov neznám ale z vizualizací je vidět, že to tam nepatří. Ulička, která je zobrazená ve vizualizaci v původním stavu, má kouzlo, tak proč jej ničit... Rozhodně nedoporučuji radním jít tímto směrem přestavby...

Teda... tohle bych čekal od nějakého mladého sebestředného Rafánka, který vidí v odrazu fasády jen sám sebe... Ale A.S....? :o( Broumov není průmyslová zóna Říčany u Prahy...
Ale je fakt, že neznáme zadání a představy Broumova... Třeba se Skalický jen snažil zmírnit jejich developersko-revitalizační sny. Ale nepovedlo se mu to.

Nezvyknem sa pripajat do internetovych for, ale dnes musim, lebo tento navrh je devastovanim krajiny, genia loci, ...keby islo o nove budovy, prosim, nemam vyhradu, ale zabit miesto s takym geniom loci, aky vidim na fotkach, je naozaj smutne. Najma preto, ze investori maju v umysle zriadit tu kulturno-spolocenske funkcie a nie komercne kancelarie.

Už se tu výše v diskusi objevilo, pak to zapadlo, ale já v to pořád zoufale doufám Je to tedy apríl? Nebo je to míněno vážně?

I kdyby to byl fór a apríl, tak je to memento. Kolik takových realizací už prošlo a bylo tedy míněno zatraceně vážně! Developery, architekty, zastupitely. Jen ti lidé, kteří chodí kolem, koutí hlavami a říkají si, jak až daleko jsme schopni pro peníze zajít V Plzni si plácne pan Šípek s panem podnikatelem xy a vyroste z toho hrůzička jedna báseň pro pár snobíků, kteří už x krát protočené penízky neví kam roupkama nastrkat, přímo v centru metropole. A jedeme dál... Možná by se vyplatilo vyčlenit na kraji města nějaké ghetto, kde by se vyřádili Chodili bychom se tam dívat jako do zoo, jako do muzea voskových figurin

Nedivím se, že architekt navrhnul do daného prostředí to, co tu vidíme. Podle jeho skicy soudím, že na víc, než nakreslit dva nepovedené kvádry, nemá, natož aby pak skicoval něco se sedlovou střechou... Vizualizace a model zase vyjadřuje mistrnost zakomponování návrhu do okolní zástavby... Bravo!

Vizualizace arch. Skalického ukazují návrh za letního slunce. Překvapuje mě, kolik zdejších architektů si neuvědomuje, že v této zemi je půl roku zataženo a stromy a keře jsou opadané, s výjimkou smrčků a tújek, pravda. Skalického "reflexní fasády" budou špinavé, holé a odporné. Který investor stojí o takovu reklamu?

jestli nekomu nevyhovujou k provou dané historické budovi, tak at si kosticky udelaj pro Boha nekde jinde a nenici neco tak krasnyho!!!

Věcné připomínky, varování, návrhy komerčního využití a především informace o investorech s citem pro urbanistické a architektonické hodnoty se zájmem o prostředí malebného centra malého města pište třebas sem: odbor investic a rozvoje města broumova: kuchta@broumov-mesto.cz, útvar starostky města: noskova@broumov-mesto.cz

Jsem velmi roztrpčen z další zdánlivě bezvýchodné situace, ve které se nachází město Broumov. Zfleku by se mohlo město rozhodnout pro prodej pivoru k účelům vybudování prodejny typu +, které tak rády rostou poblíž center malých měst, kde lidé docení snadný přístup k potravinám, město má spoustu parkovacích míst a k tomu například nový kruhový objezd. Zbavíme se chátrajících budov a město ještě vydělá... To se mi zdá jako nejsnadnější východisko pro Broumov, který ze svého ročního rozpočtu musí vážit každý peníz který investuje do revitalizace města samotného.
Na jednu stranu je úspěch, že byl osloven kvalitní architekt, k vypracování projektu multifunkční stavby pro veřejnost, která přinese to, co městu a jejím lidem chybí. Je také jasné, že novostavba je podstatně levnější než rekonstrukce nabízející podobné kapacity jako Skalického projekt.
Na stranu druhou... Broumov je město sice pěkné, ale mladí lidé odcházejí kvůli pracovním příležitostem jinam a takto se stává centrum mrtvou záležitostí. Kdyby se projekt kapacitně uskromnil a byla by možná rekonstrukce, samozřejmě ne jen v duchu konzervace, město by neztratilo na půvabu a při dobré práci architekta by mohlo nabídnout nový atraktivní prostor....

nebo ne?...

Hm, nemohu jako nezasvěcený soudit. Nevim jaký je vztah architekt-město-investor. Myslím, že by ledasco vyřešila architektonická soutěž, která by definitivně tuhle kreaci smetla se stolu.... Brrrrrrrrrrr...

S Plusem a podobnými kreacemi, za jejichž famózní stavby koupěchtiví důchodci horují, máte bohužel plnou pravdu. Netvrdí se zde ale, že je potřeba město zakonzervovat - naopak. Je fajn, že radní mají chuť něco dělat. Jen ta otázka jakým způsobem se tak děje je znepokojující. Cesta nejmenšího odporu není vždy tou nejlepší. Jen málokteré malé město má dostatek investičníchprostředků - Broumov jistě nevyjímaje, ale to neznamená, že se musí zlikvidovat duše města ve jménu boje za lepší zítřky. Píšete, že mladí lidé odcházejí z Broumova za prací - komu bude tedy navrhovaný objekt sloužit?
A k soutěži: V tomhle případě bylo asi oslovení jednoho - kvalitního - archtekta dobrým řešením, byť s labilním koncem. Ale aby chudé město vypisovalo architektonické soutěže - nevím... To není levná záležitost - pakliže vím co chci, umím formulovat zadání, mohu snad vybrat konkrétního architekta. Dříve fungovali na městských úřadech městem placení architekti, projektující ve městech školy, úřady, další potřebné veřejné budovy... často výtečné architektonické kvality. Tož tak.

.., že zde se obvykle setkáváme s chválou "kontrastních škatulí", které prostě kontrastují s dochovaným prostředím svou škatulovitostí. Zvláštní je, že v tomto případě chvaliči mlčí. Možná jsou sami konsternováni obdivuhodnou smělostí navrhované "vstupu" do historického prostředí a autorovi jeho odvahu závidí. Tentokrát sem zatím nedolehla pořekadla o tom, že i naše generace má povinnost zanechat po sobě "stopu", zrovna tak, jako tuto povinnost splnili třeba Parléř nebo Santini. Kéž by to byl doklad skutečného probouzení schopnosti naší architektonické obce vnímat hodnoty prostředí jinak než jako pole pro jakoukoliv "tvůrčí" (a investorskou) svévoli, prostou vazeb na prostředí, s pokleslým detailem i vadnými vlastními proporcemi.

Jak se zde někdo vyjádřill: "To snad nemyslí vážně?" Pravda - kvalitní architekt osloven byl: kromě pana Skalického byli městem vyzváni ještě arch. Bohumír Prokop (známý "hradečák"...) a akad. arch. Pavel Rydlo.
Zadání broumovské radnice bylo vypracovat tzv. objemovou studii na prostor bývalého měšťanského se zapracováním městských lázní - bazénem. Pan Prokop měl vypracovat návrh na "zelené louce", zbývající dva měli využít prostoru bývalého měšťanského pivovaru...
Architekt Pavel Rydlo vycházel z dané situace - tak, jak se od kvalitního architekta očekává. Podal si se staviteli komplexu ruku a vytvořil dílo, které (dle mého přesvědčení) snese ta nejpřísnější kritéria... a jen tak na okraj - na rozdíl od návrhu dočasné "karoserie" (pod pojmem "moderní architektura" zahrnuji něco jiného, především pak invenčního a ne dvacet let za horizontem...) naplňuje i základní požadavky kvalitní architektury, tj. pevnost, ladnost, účelnost.
Arch. Rydlo totiž nelenil... a první co udělal, byla důkladná prohlídka všech "sklepních" prostor. Jelikož jsou všechny konstrukce kamenné, kvalitně provedené a navíc vsazené do skalního ostrohu, těžko lze vyvozovat, že konstrukce dožívá.... Kámen? Jak by tedy p. Skalický vysvětlil, že stejné konstrukce v Broumově (al amozřejmě i jinde) vydrží, respektive dosud vydržely, více než pět set let? Myslím, že to je hlavně použitým materiálem a kvalitou odvedené práce... Proto i já tvrdím, že kvalitní (a nepochybně i hodnotné) sklepní pivovarské prostory jsou "zánovní konstrukcí" a vzhledem k jejich dispozici a dalším přednostem je přímo žádoucí tyto prostory pojednat. Už jen z toho "blbého" důvodu, že by si většina z nás nepřála, aby stavitelé a architekti minulosti přistupovali k věci tak, jak navrhuje p. Skalický; ono zmiňované chátrání se totiž týká pouze nadzemních pater (které arch. Rydlo navrhl odstranit)..., a proto si i já myslím, že pan architekt Skalický svůj návrh nemyslí vážně...
Jak známo - architektonická invence je reakce na dané okolnosti (úloha, zadání, změna, dostavba atd.). Základní podmínkou pak je "rozsáhlé vzdělání", v tomto případě znalost stávajícího stavu a situace. Když se před rokem p. Skalický, coby přizvaný odborník, vyjadřoval k návrhu arch. Rydla (nápad částečné demolice je zpracováván přibližně rok a půl...), pravil: "Lázně nelze do suterénu pivovaru v žádném případě umístit.... Na přímý dotaz, zdali ve sklepeních pivovaru vůbec byl, přiznal, že "ne - nikdy jsem tam nebyl..."
Co jsem touto příhodou chtěl říct? Chtěl jsem ukázat, jak postupuje odborník - ja pak není divu, že předložil právě to, co předložil; nedivil bych se, kdyby ani k dnešnímu dni pan architekt Skalický vůbec nevěděl, jak vypadá "dožívající kamenná konstrukce", v kameni zasazená, před nedávnem (konec 19. století) pečlivě zbudovaná. Vzniklá "invence" mi ale napovídá, že platí slova p. Skalického z loňského roku...

P.S. Ve filmu "Ve službách papeže" si Raffael stěžuje Michelangelovi, že umělci jsou děvky - malují a staví to, co chtějí mecenáši.
Kulturnost (vzdělanost) dnešních "mecenášů" dokládají jejich stavby a výrazně nápomocen je tomu dnešní architekt se svým mottem:
Řekněte mi JAK to chcete - a já to namaluju...
Petr Staněk, zastupitel města Broumova

Ano, v obou Vámi popsaných případech by se tzv. revitalizace pivovaru rovnala jeho zničení - (s)prosté demolici, je už téměř nepodstatné jestli se zboří úplně vše, nebo se jako úlitba zachovají pouze pivovarské sklepy (byť věřím že musejí být krásné), ale vše nadzemní se odstraní. Tady jde totiž právě o živě rostlou, působivou rozmanitost pivovarských budov a jejich historického charakteru, který potřebuje pouze citlivou dostavbu - dotvoření k svému budoucímu účelu. Mějme také na zřeteli, že je tento komplex v těsné blízkosti jedné z vašich nejnavštěvovanějších kulturních památek - totiž barokního areálu Broumovského kláštera. Pivovarské budovy patří neoddělitelně do genia loci zachovaného historického centra, jejich zbořením opticky přiblížíte periférii, neboť jak už podotkl pan Horáček, navržený typ budovy naprosto ignoruje své okolí, dojem novosti rychle vyšumí a zbyde tam fádní, zaprášený skleněný monoblok, který bude v sousedství kláštera vždycky cizorodým a nevítaným prvkem. A vůbec není to ještě součást památkové zóny, jak je tento projekt vůbec možný ! Je zajímavé, že se v poslední době množí případy, kdy se necitlivě tvořící arogantní architekti cpou do zvláště krásných a známých historických měst, kde se pak ukájí různými monstry. Proč se raději nesnaží vyniknout v městech, které by si opravdu zasloužily architektonickou vzpruhu, v městech průmyslových, nebo již z dřívějších dob postižených plošnými demolicemi, tam může padnout jejich invence jistě na úrodnou půdu (Most, Ústí nad Labem, Ostrava, Žďár nad Sázavou...), ne však v takových městech jako je Broumov. Doufám, že dostane radnice zavčas rozum a alespoň špetku citu a pokory...

...Tak on to tedy není apríl? ...No, potěš prsa! (7:- +)

Koukám, že na pivovary mají investoři v Českých zemích nějak spadeno: nejdřív společnosti Africa-Israel Investmernts s. r. o. před započetím rekonstrukce jako z udělání vyhoří památkově chráněný pivovar na Vinohradech, potom ICKM Real Estate s.r.o. shrne buldozerem sladovnu v Podbabě...a nakonec zastupitelstvo města pošle do kopru pivovar v Broumově. To bude asi nějaká epidemie, co? (7:- /)

..a ještě bych přidal ohrožené pivovary ve Vysokém Mýtě, v Buštěhradě, Schmoranzovu sladovnu v Chrudimi, historické objekty v Kolíně a tak by se dalo pokračovat - ať žije úspěšná revitalizace brownfields !!!

Nemohu si odpustit příspěvek do debaty, která se mi jeví spíš jako nadávání na současné poměry, kdy někdo movitý (investor) "má tu drzost" zbourat starou budovu bez větší umělecko historické hodnoty a do oprýskaného a nefunkčního koutu starého města vnést něco ze současného světa. Udivuje mě, kolik lidí má strach přestavět cokoli starého, jakoby stáří byla hodnota sama o sobě bez jakékoli vazby na kvalitu a aktuální využitelnost starých opuštěných baráků. Tento postoj podle mě naprosto naplňuje definici staromilství založeného na romantické představě "co je staré je krásné". Tím lépe, že zrovna nikdo nemá peníze na rekonstrukci (stav 40ti let vlády komunismu), aspoň se historie nezničí. Toto nazírání světa je dle mého názoru velký omyl, normální a přirozené a pro město velmi zdravé je bourat a stavět nové, tak tomu vždy bylo a ve fungujících společnostech na západ od našich hranic toto platí i v současné době. Myslím, že nikdo z vás nemá páru o technickém stavu budov, o investičních nákladech na rekonstrukci ve srovnání s náklady na zbourání a nové postavení větší části pivovaru, a jestli někdo chce investora nutit do nákladných řešení zachovávajících staré budovy, ať si sám položí otázku, kolik finančních prostředků je ochoten investovat pro zachování "genia loci".
Jsem pro konzervaci památek, které mají nezpochybnitelnou uměleckou a historickou hodnotu. Bohužel, náklady na ni bývají tak velké, že společnost (stát) si může dovolit zachovat a opečovávat pouze vybrané objekty, nikoli všechny staré. Pokud vlastník pivovaru má záměr zbourat pár budov a postavit místo nich nové (dle mého názoru architektonicky velmi kvalitní), je to jeho svaté právo.

...Ale existuje i jiná rada - když na to nemáte, tak to nekupujte! A vyřádit se v mezích svých finančních možností můžete místo toho na skalce před vlastní chalupou (7:- P)

Řekl bych, že páru čili ánunk o financích nutných pro revitalizaci a opětovné fungování historického ojektu mám dost značnou a právě proto souhlasím se Šakalem. Vy si pletete investování s ekonomickou návratností ať to stojí co to stojí, hlavně když já na tom vydělám se zachováváním historického povědomí při investování třeba na hranici mecenášství /extrém, uznávám/, resp. s investováním respektujícím okolí. Investor = sobec? Proč? Investuji, pokud na to mám. Jinak chalupařím a obtěžuju.

i já se musim přidat na stranu revitalizace. Město roste a sílí, když umí znát svoji tradici. Skleněné krabičky mu ji dát neumí, prostě proto, že jdou v mnoha směrech proti tvorbě města.

Doufám, že tato budova není již definitivně schválený projekt. Pana Skalického uznávám jako výtečného architekta, přesto však myslím, že v tomto případě lehce přestřelil.
Osobně mám rád moderní architekturu, zvláště pak v kontrastu s historickou zástavbou. Takový kontrast však musí mít rozumné měřítko, aby původní architekturu nepotlačoval, ale pouze doplňoval a oživoval. Návrh pana Skalického v tomto případě zcela potlačuje charakter původního místa, kazí významné průhledy a svou hmotou vytváří příliš výraznou dominantu u vstupu do historické části města. Fasáda zrcadlící okolí je sice univerzální prostředek, jak zmírnit tak prudký zásah do barokního rázu města, ale v daném měřítku se míjí účinkem a stává se pěstí na oko.
Velmi rád bych hlasoval pro rekonstrukci a zachovaní původní zástavby, zvláště pak části v těsném sousedství s klášterem. Věřím, že pokud to statika původního objektu dovolí, je možné najít vtipnější a vkusnější řešení než stavbu na ,,zelené louce,, dle návrhu pana arch. Skalického.
Krom toho působí projekt spíše jako nepovedená aplikace stejných principů, jaké již autor použil při revitalizaci centra Náchoda. Není nad to, mít ve městě jako dominantu nezdařilou kopii
Jistě bych také (nejen já) ocenil zveřejnění návrhů ostatních oslovených architektů.

Pane Musile, ono právě to, co udělali "na západ od našich hranic" v mnohých městech, se jim dnes jeví jako velký (nevratný) omyl a pokud budete mluvit s někým z oboru "odtamtud", tak zaregistujete, že nám doporučují je v tomto určitě nenásledovat. Ten pivovar mohu posoudit jen z fotek, ale nezdá se mi, že nemá "větší umělecko- historickou hodnotu". Naopak zcela určitě tvoří dost významnou část starého Broumova se všemi vztahy architektonickými, společenskými a historickými. Zbourat takový objekt s tím, že na rekonstrukci nejsou peníze, a na jeho místo posadit univerzální krabici, kam by se vešla i ta sportovní hala, to je ve jménu "svatého práva" cesta do pekel. Fakt to necítíte?

Chtěl bych se zaptat Šárky, co přesně znamená její "cesta do pekel"?

Budovu bývalého pivovaru v Broumově jsem připravoval projekčně v roce 2000 na využití pro kulturní účely- muziku, alternativní divadlo, výstavy. Vypracovali jsme projekt ke stavebnímu povolení. Dodnes si myslím, že tím, že jsme zachovali objekt jako celek a technologicky jsme ho přizpůsobili uvnitř novému využití, že jsme se zachovali správně.Tímto projektem jsem strávil dosti času a stavebně jsem měl pivovar přečtený od sklepa až do krovů. Souhlasím s panem Staňkem, že stavebně je pivovar zejména v podzemí v pořádku. Takové sklepy se jen tak nevidí. Domnívám se, že projekt kolegy Skalického je velkou chybou a nepochopením jak z hlediska samotné budovy, tak celého kontextu. Trochu mě zaráží i přístup města, které se chová diletantsky.
Ing.arch. Ivan vavřík

1. Považuji za velkou chybu zastupitelstva města Broumova, že revitalizaci pivovaru nenabídlo třeba do soutěže o Cenu Petra Parléře... Téměř zadarmo mohlo definovat své požadavky nebo mantinely a mohlo získat třeba hned několik studií...
Anebo třeba týdenní architektonickou dílnu "Za hranicí české kotliny"? Myslím, že by výsledek mohl být zajímavější, než "zadeklování místa hmotou o velikosti zimního stadionu".
2. ad Z.Musil, který píše: ".. je normální a přirozené a pro město velmi zdravé bourat a stavět nové, tak tomu vždy bylo..." Možná jste zapomněl na varianty "přistavovat, přestavovat, využívat". Když neměl sládek už kam dávat sudy, přistavěl další dvě travé pivovaru... :o)
3. Vím, že to je složité, ale byl bych vděčný redakci Archiwebu, kdyby publikovala i výše zmiňovaná řešení jiných autorů
4. Myslím, že vlasyježící studie A.S. je pro mne alespoň záminkou co nejdříve zajet do Broumova a zhodnotit na místě, jak se k tomu, co tehdy bylo, zachovali nově příchozí benediktíni nebo Dientzenhoferové :o)

ad Šakal - pevně doufám, že tato společnost má již "řádění na skalkách před chalupou" za sebou.
Pane Fialo, hledisko investora "vydělat" považuji za naprosto přirozené, úplně mě děsí, když toto někdo zpochybňuje. Zásadně nesouhlasím s tím, že investor musí především dbát na to, aby naplnil představy jedinců či veřejnosti, respektive ano, pokud se na něčem takovém veřejnost shodne a napíše o tom zákon či vyhlášku...vše ostatní zůstává otázkou subjektivního pohledu, případně zvyklosti či "dobrého vkusu". Ten bohužel za komunistů zcela zmizel z obecného povědomí a myslím, že je dnes proto těžké jej vynucovat. Navíc jsem přesvědčen, že v našem případě "dobrý vkus" rozhodně nebyl porušen.
ad Šárka - nesdílím Váš názor, že na "západě" převládá nějaké rozčarování nad zásahy současného stavitelství do historických měst. Naopak mám pocit, že např. naši nejbližší západní sousedé jsou v tomto ohledu mnohem dál než my, dovolí si postavit i hodně odvážné věci, na druhou stranu platí jasné a srozumitelné regulace. Pro mě to znamená, že se respektuje svoboda v rámci nějakých daných hranic. Přesně to u nás stále chybí.
Omlouvám se, že se nedržím striktně tématu pivovaru v Broumově. Přiznávám, že o něm nic nevím, nicméně dle fotek nepředpokládám jeho unikátnost ani vyjímečnost. Sám jsem projektant a uznávám citlivý přístup k historickým budovám. Jako problém ovšem vidím, když se z tohoto přístupu začne dělat dogma.

Přistavovat, přestavovat, využívat...jistě. Nejspíš ale proto, že to může být výhodnější, nikoli protože toto řešení uchová genia loci...

Postavení magistrály v těsném sousedství nádraží Těšnov a jeho následné zbourání, protože stálo neudržitelně blízko magistrály, zbourání špitálu v Duchcově kvůli těžbě uhlí a následné zjištění, že tam vlastně ani mnoho toho uhlí není, paneláky- bytovky v našich vesnicích, kravíny a obchoďáky u kostelů, bourání horských chalup na hřebenech hor a stavby podivných neforemných monster místo nich (Černá bouda, Labská bouda, hotel Horizont...), bourání či modernizace pitoreskních koutů našich měst (původem Dejvičáka napadají mě třeba Kocourka ve Střešovicích), zasekání české krajiny větrníky atd., mohla bych nevesele pokračovat. To je moje cesta do pekel. A taky to ptydepe kolem toho- "revitalizace" a "snesení" dnes patrně znamená zbourání. Určitě to zní méně fatálně- stejně jako kdysi "zastavení v letu" znamenalo sestřelení dopravního letadla. Pamětníci pamatují.

Pane Musile, citlivý přístup k historickým budovám typu pivovaru by neměl být dogmatem. Ale jako laik bych si naivně představovala, že tak osvícený a zodpovědný vlastník, jakým by mělo být (?) město, by nemělo chtít na kraji historického jádra v místě poměrně pěkné (určitě typické) stavby postavit něco natolik odlišného, že si to prostě demolici vyžádá. V tomto případě vyžadovat třeba sportovní halu či parkování v podzemí...

Jasně, že na jedné straně mohou vlastníci podnikat, a to pokud možno způsobem, aby to nevedlo k jejich krachu. Taky architekti mohou prosazovat své nápady, jen je škoda, když jsou hloupé, jen je vykonavatel projektu energický až příliš. Škoda, že tu pořád znějí takové ty nadřazené výroky, jako že někoho děsí, když někdo požaduje něco, co by mohlo "ohrozit" ekonomické zájmy investora. Ty jsou přece ohrožovány a omezovány kdečím. Normami, velikostí postavy uživatelů, gravitací, klimatem, hygienickými požadavky... Nechápu, proč někomu nepřipadá omezení ze strany "ochranářů" památek prostě jen jako jeden z dalších nepřekročitelných limitů - to samozřejmě přeháním, protože je jasné, že o té mezi se bude na věky diskutovat. Tak je mi jen líto, jak mnohé novostavby, ale i repliky na jedné straně narušují soulad, na druhé straně jej nejsou s to nahradit novým, pokud možno lepším. Někdy by nevadilo kontrastní řešení, jen kdyby to na všechny strany esteticky neskřípalo (nevím, proč ten "zvuk", jakobyste škrábali nehty po omítce, ti architekti nevnímají).

Pane Sommere, b o h u ž e l až tak nepřeháníte. Ochránci památek dnes opravdu fungují - jak říkáte - téměř jako jeden z nepřekročitelných limitů. Problém vidím v tom, že pod pojem "ochrana památek" se vejde nejen ochrana "stávajícího", ale i tvorba "nového". Nevím, kolik procent ochranářů-úředníků má stavební vzdělání, domnívám se, že menšina. Převládají znalci historie a umění, kteří však nemají ponětí o navrhování. Vědí, jak by se stavělo kdysi, nikoli jak se staví dnes.
Někdy to opravdu skřípe. Zdá se mi však lepší jít cestou větší profesní zodpovědnosti architektů (vůči komoře, společnosti, médiím, mezi sebou apod), než vydáváním plošných památkářských omezení zneužitelných úředníky.

Nebudu komentovat výše publikovaný návrh, budu ale alespoň částečně souhlasit s p. Musilem ohledně památkářů. Nedávno jsem se dostal k publikaci vydané NPÚ jako metodika památkové ochrany. Ne že bych se o památkovou péči zajímal nějak do hloubky, ale léta už mi vrtá hlavou, kde ti úředníci vyčetli, že všude patří na střechu bobrovka. Je jedno, kde stavbu stavíte, Brno, Vysočina, všude vám cpou bobrovku. V té metodice jsem to našel - doslova se tam píše, "pokud si nejste jisti, bobrovkou se nikdy nic nezkazí". Je jasné, jak s touto poznámkou běžný úředník nakládá.
Stále si myslím, že spousta architektů oprávněně nepokládá památkáře za partnery, ale za nepřekročitelný limit (viz. JS) a to je dle mého špatně. Je otázka, na čí straně je chyba. Já tvrdím že momentálně na straně památkářů, kdy památková péče v ČR je, dle mého, na velmi tristní úrovni.

Nevěřím tomu, že by situaci v památkové péči v nebližší době pomohlo "jít cestou větší profesní zodpovědnosti architektů (vůči komoře, společnosti, médiím, mezi sebou apod.)," jak píše Zbyněk Musil.

Plošná zónová památkářská ochrana, která nám všem pije krev, vznikla právě jako ochrana před demolujícíma raubířema, ala tento prezentovaný projekt. Schopnost zaměňovat slovo demolice a destrukce za revitalizace svědčí o principiální omezenosti všech, kdo takto žonglují se slovy. Dokud nebude normální rozumět tomu, co to je genius loci, tak budeme odsouzeni do zákopové války s podobně, jen opačně omezenými památkáři.

Za kvalitu zde publikovaného návrhu revitalizace historického objektu pivovaru památkáři nemohou. Nemohou zde ani doporučit bobrovku o které zde čtete z Vaší příručky.

...rozhodopádně se nedomnívejte, že snad tady chtěl někdo zpochybňovat "hledisko investora 'vydělat'"...
Vy klidně přijměte "hledisko investora", který nemusí "dbát na to, aby naplnil představy jedinců či veřejnosti", když mu to tedy zrovna žádný foršrift neukládá.

A my ostatní, jelikož nám to taky žádný "zákon či vyhláška" nezakazuje, si o tom zas budeme svobodně myslet, co se nám samým zlíbí...jo? (7;- ))

Myslím si, že publikovaná studie "snesení a revitalizace" pivovaru vypovídá bohužel spíš o úrovni nás, architektů, než o úrovni památkářů...
Z.M. píše: "...mezi památkáři převládají znalci historie a umění, kteří však nemají ponětí o navrhování. Vědí, jak by se stavělo kdysi, nikoli jak se staví dnes."

Není taky problém v architektech, kteří mají ponětí pouze o tom svém Navrhování? :o/

Myslím si, že publikovaná studie "snesení a revitalizace" pivovaru vypovídá bohužel spíš o úrovni nás, architektů, než o úrovni památkářů...
Z.M. píše: "...mezi památkáři převládají znalci historie a umění, kteří však nemají ponětí o navrhování. Vědí, jak by se stavělo kdysi, nikoli jak se staví dnes."

Není taky problém v architektech, kteří mají ponětí pouze o tom svém Navrhování? :o/

Nemůžu najít tu citovanou větu o nikdy nic nekazící bobrovce, jak to tu psal M. Franěk.

Díky šakale, díky Šárko. Myslím, že to říkáte dost jasně. Mám za to, že problém není v památkářích ani v architektech. Je to vše o pokoře o zdravém rozumu, o přirozeném chodu věcí života vezdejšího. A každý z nás bychom v sobě měli mít nějaké seberegujující mechanismy nebo aspoň špetku studu. Ale to je velmi obecné, co?

...(7;- ))

Víte šakale, já být oním movitým investorem, tak Vám na to odpovím - vy si myslete a říkejte co chcete, já si co chci postavím. Škoda že jím nejsem...
Ona pokora, zdravý rozum a špetka studu, o nichž mluví pan Fiala, jsou totiž potřeba na obou stranách. Škoda, že realita je trochu jiná.

Výraz "cesta do pekel" jsem slyšel v poslední době 3x. Vždy ve spojitosti se změnou. Hysterie v podobných výrazech podle mě pramení ze strachu z nových věcí. Idealizujeme si staré a bojíme se nového.
Potřeba chránit vše staré mi někdy přijde komická. V minulosti se tím nikdo moc nezabýval - staré domy se přestavěly, narostly do výšky, zbouraly... Dnes chráníme, vyjadřujeme se, bojujeme, podepisujeme petice. Děláme z měst skanzeny. Z centra mizí síla a přesouvá se na periferii. Pomalu, plíživě.
Jako národ pivařů bychom měli pivovary chránit.
Jsem rád, že z brněnské Wanieckovy strojírny je galerie moderního umění. Sportovní hala by jí neslušela. V Broumově stál chátrající pivovar a galerie moderního umění už byla v Brně. Postavit sportovní halu na periferii a nechat pivovar dál chátrat? Zastupitelé v Broumově zvolili radikální řešení... Odvaha?

No diskusia sa zase raz pekne rozbehla a ako to tu väčšinou chodí, skĺzlo sa v nej od konkrétneho prípadu k riešeniu všeobecných problémov :o) Tak či tak, čo sa týka názorov, na navrhovanú "revitalizáciu", panuje tu pomerne vzácna zhoda a to zrejme o niečom svedčí a ak zástupcovia Broumova a autor projektu nie sú totálni ignoranti, nemali by brať takéto názory na ľahkú váhu.
Ono je to totiž tak, pán Musil, že "oním movitým investorem", ktorého sväté právo na zisk toľko obhajujete, je v tomto prípade mesto Broumov. To v praxi znamená, že ho reprezentujú volení zástupcovia, ktorí by mali hájiť potreby a záujmy svojich voličov - občanov mesta. A ak občania vyjadria svoj nesúhlas s takýmto riešením, nemôžu to zástupcovia mesta ignorovať a mali by s nimi minimálne diskutovať. Tiež ma prekvapilo, pán Musil , ako ste dokázali na základe niekoľkých snímok stanoviť umelecko-historickú hodnotu starého pivovaru. To je zhola nemožné a pokiaľ ste uverejnené snímky preleteli rovnako povrchne ako text, vaše tvrdenie je dosť trúfalé. Rozhodne nesympatizujem so snahami niektorých pamiatkárov za každú cenu zachovávať a konzervovať všetko staré. Rovnako scestný mi ale príde postoj, že staré treba búrať, aby sa mohlo stavať nové. Myslím, že ak sa dá zo starého vyťažiť, treba tak urobiť. Asi je to vec názoru, ale mne pripadá najzdravšie, keď nové postupne prerastá staré a obe zložky fungujú vo vzájomnej symbióze. Vydareným príkladom takého riešenia je napr. budova Lyonskej opery od J. Nouvela.
V prípade pivovaru v Broumove treba určite zvoliť citlivejší prístup. I keď navrhovaná stavba možno je sama o sebe kvalitná, v danej situácii je prvkom, ktorý prostredie a jeho atmosféru viac deštruuje než pozdvihuje na vyššiu úroveň. Je pravda, že v zahraničí sa aj v historických centrách stavia nekompromisne súčasne. Na druhej strane sa tam ale nezmyselne neničí. To platí dvojnásobne o starých priemyselných objektoch (akými sú aj pivovary), ktoré sú častými objektmi konverzie pre svoju zvláštnu estetiku a atmosféru.
Držím palce obyvateľom Broumova, aby sa ich volení zástupcovia spamätali a našli pre danú lokalitu lepšie riešenie. Som presvedčený, že existuje :o)
Mimochodom, nie je mi jasné, prečo autor použil výraz revitalizácia, keď je významovo v absolútnom protiklade s navrhovaným riešením.

V případě broumovských /ale zase to má podle mé zkušenosti strašlivou obecnou platnost v drtivé části obcí a měst/ mi odvaha rozhodně nechybí. Spíš postrádám odvahu myšlení a uvažování směrem do budoucnosti i do minulosti. Ono tohle žití současným, bleskově uplývajícím okamžikem je dost krátkozraké. Volí se řešení, která vyhovují teď a konkrétnímu investoru, dlouhodobá rekonstrukce objektu nese peníz za dlouho... Skoro bych se vsadil, že 80ti % obyvatelům města bude jedno, jestli se pivovar zbourá; jejich pohled a přístup k hodnotám, které nás obklopují je proklatě určován kulturou komerčních médií a podivnou výchovou-nevýchovou na základních i středních školách a bohužel i v rodinách - duplikujeme - za posledních cca 50 roků. Pro ně to je barabizna, která hyzdí a konečně někoho napadlo ji odstranit. Nepátrejte u nich po zamyšlení se do hloubky. 10 % bude protestovat a revoltovat, někteří i argumentovat - budou to staromilci, památkáři, ale také lidé vnímající svět citlivě, ne jen přes výplatní pásku, lidé kteří nemají strach přemýšlet a které zajímá v jakém prostředí žijí /není jich moc/. Ze zbývajících 10 % bude ždibec nějakým způsobem přímo či nepřímo zainteresován na rychlém zisku z nově postaveného objektu /jejich rétorika zanedlouho přetáhne na svou stranu část beznázorových/ a část budou ti dejme tomu odvážní, kteří se chtějí blýsknout ve svém městě novostavbou /v tomto případě od slušného architekta-nebo alespoň tak vnímaného/, pro většinu z nich je starý dům ostudou města a jsou ve svých postojích radikálnější než prvních 80 %.
Záleží na postoji a kulturnosti zastupitelů. Ale ty si opět volí ony tři skupiny obyvatel.... 80ti % obyvatelů města je fuk, kdo sedí na radnici, pokud se jich to přímo nedotýká.... a dál už to znáte

No, někomu se možná líbí staré věci, protože se bojí nových. Někdo zase sám preferuje a sám vřele doporučuje upřednostňovat nové, protože je jaksi nejistý z nesrozumitelnosti starých věcí. U nových buď ví ze školy, jak je to s jejich myšlenkou, nebo si prostě přečte a pak papouškuje autorské zprávy nebo věty z "architektonické kritiky". Takže je otázka, kdo je tady více hysterický. Samozřejmě není možné od ostatních vyjádření názorů oddělit i takovéto pocity a odsudky. Aspoň diskusi nehrozí hned ospalý konec.

Cesta do pekel pro mě znamená prostě cestu zbytečně nevratnou. Máte snad pocit, že příklady, které jsem uvedla (a mohla bych pokračovat), uvádím jako staromilská hysterka? K Broumovu: Je k umístění sportovní haly s podzemním parkovištěm atd. do blízkosti nádherného, úžasného broumovského kláštera vyjádřením odvahy zastupitelů města a architekta??? To je mi ale odvážná parta...
PS: Nepochopila jsem, co má s chátrajícím pivovarem v Broumově společného to, že "galerie moderního umění už byla v Brně"? Něco mi uniklo?

Pane Fiala, vidím to s těmi lidmi trochu "pozitivněji", ona je to totiž taková pakáž, že když je to zanedbané, neopravené, tak to chtějí zbourat, nechápají hodnoty objektu - nelíbí se jim to, jakmile by se to ale opravilo, bude se jim to líbit, budou kolem toho chodit a mluvit, že se to kdysi chtělo zbourat a naštěstí se tak nestalo...

Zachovat, opravit, udržovat - pro jakou funkci? Bude funkce konvenovat historické budově pivovaru? Budou na provoz domu přispívat občané ze svých daní? Kolik historické struktury dokážeme udržet? Srovnejte se stavem budov na Kostelním náměstí...
Připadá mi, že některé domy ve městech volají po eutanázii. Je to případ pivovaru v Broumově? Nikdy jsem u něho ani v něm nestál. Nahradí ho lepší stavba? Funkčně ano, esteticky? Bude pro město přínos "kulturní" nebo "komunitní" centrum nebo sportovní hala? Nechtěl bych být zastupitelem...

Zastupitelem jsem byl - vím která bije, tuším jaké pohnutky a motivy vedou některé lidi k tomu aby se nechali bolit. Iluze jsem ztratil první den v zastupitelstvu ještě před zvolením starostou
Pokud je vlastníkem objektu město, nebo pokud město je alespoň vlastníkem uliční sítě v okolí jistě si může dát podmínky za kterých se objekt renovuje, za kterých se prodává, pro jaké účely by jej eventuelně chtělo "oprášit". Zbořit lze vždycky. Ale pro fůru baráků, na první pohled ostudných se při troše dobré vůle nechá vymyslet program, náplň, výždycky městu, obci chybí nějaký provoz, nějaká občanská vybavenost, pro kterou by jej mohlo obnovit.Trochu nechápu sportovní halu v centru města??? To už má Broumov veškerou občanskou vybavenost /týkající se např. kultury/ hotovou? Možná...

Ad Kratochvíl : Industriální architektura většinou oplývá velikými nevyužitými prostory, které nabízejí přemýšlivému a citlivému projektantovi doslova "pole neorané", do těchto prostor lze vkládat nové konstrukce, vestavby, interiér lze zkrátka libovolně utvářet a přetvářet dle potřebné funkce - zadání. (K prezentaci takových kvalitních návrhů a realizací je tu doufám archiweb) Stará industriální architektura tak nabízí úžasné možnosti pro kreativní moderní architekty, - narozdíl od obytné historické zástavby v centrech měst totiž v 99 % výborně snáší moderní kontrastní dostavby, nejrůznější adaptace, architektonické a designové hříčky... Není to radost vnášet do těchto starobylých průmyslových areálů nový život ? Brownfields typu broumovský pivovar mají úžasné genius loci, charakteristickou tvář, zároveň ale nejsou pod památkovou ochranou, nic tak architektům nebrání a nic je neomezuje v tom, aby mohli ukázat svůj tvůrčí um a nadání... Je zajímavé, že někteří architekti rádi exhibují na místech, která jsou k tomu krajně nevhodná - zde by to ale bylo přidanou hodnotou... Místo toho se ale děje opak, výsledkem projektu na tzv. "revitalizaci" je ubohé a nejjednodušší řešení - odstranění stavby. Slečna/paní Šárka tady správně řekla, že nám západoevropští architekti a urbanisté upřímně radí, abychom uvážlivě nakládali s našim industriálním bohatstvím, které si oni, díky kontinuitě prosperujících soukromých firem, nebo razantní bytové výstavbě po 2. svět. válce často zničily a dnes toho litují !!! Naše města jako je BUŠTĚHRAD, Broumov atd. jsou poměrně dost malá, nemůžeme si proto dovolit i nadále, jako za minulého režimu, demolovat cenné okrajové části historických center - jsou jedinečná a nenahraditelná - a rozšiřovat na jejich místě periférii s bezpohlavní architekturou. Jak dlouho ještě budou naše města doplácet na nevzdělanost, buranství a ziskuchtivost zastupitelstev ? Naprosto se nedivím různým bojům za památkovou ochranu takových staveb, vždyť je to v takové vlně tuposti mnohdy jediné řešení jak se vyhnout "revitalizacím" allá Broumov, Buštěhrad...
Ad Musil : Podle vás "dobrý vkus" za komunistů vymizel, a bylo by proto zkrátka násilné ho nějak opět pozvedat ? Znáte pojmy osvěta, osvícenost, pokora, úcta ? To je jako by se po pádu starověkého Říma všichni dohodli, že už by bylo zbytečně obtížné učit obyvatelstvo písmu, četbě, stavitelství, složitým řemeslům ? Píšete, že jste projektant a uznáváte citlivé přístupy k památkám - pak jste bohužel buď schizofrenik, totálně bez "dobrého vkusu" a nebo jste se přepsal. Jestli máte takový přístup k památkám i ve vaší odborné praxi, tak teda "potěš koště".. Pivovar v Broumově má rozhodně historickou a urbanistickou hodnotu (viz fotografie, dálkové veduty, a výše psané příspěvky) Bylo by dobré si uvědomit, že hodnotu historického objektu nelze hodnotit pouze školsky, jestli je "více jak 500 let starý nebo jestli je od známého architekta, případně jestli má stejnou hodnotu jako katedrála sv. Víta", ale od toho jak spoluutváří vzhled, charakter, nezaměnitelný ráz, toho kterého místa. Např.: Pro malou vesničku má místní kaplička na návsi stejnou historickou a uměleckou hodnotu jako katedrála sv. Víta na Hradě v Praze, když kapličku zboříte, pro dějiny architektury to nebude taková katastrofa, ale pro dějiny a ráz dané vesničky to bude nenapravitelné zvěrstvo... Chápete ? Doufám.

Kdo ví, proč se z toho neudělaly byty. Nebo jiná životaschopná funkce. Byty mám ve fabrikách nejradši. Sportovní haly mi k fabrikám nesedí. To je raději zbourejme.
Problém vidím v penězích. Je lepší nechat brownfield chátrat až do stavu greenfieldu nebo do něj vstoupit dřív levnější demoliční cestou? Kolik chátrajících ploch si může město ve své struktuře dovolit?
Pivovar není kostel. A o tom to je. Bourejte pivovary, zachraňujte kostely!
p.s. Nelíbí se vám víc ta dlážděná ulička než ta strašidelná budova pivovaru?

Tahle úprava je snad míněna jen jako vtip....

Ten pan Kratochvíl je asi hodný a nejspíše velice pracovitý člověk. Ale jeho úvahy o památkách jsou skutečně odzbrojující.

Asi Vás zklamu.
- nechápu, proč by stará industriální architektura měla snášet moderní architekturu principielně jinak než obytná zástavba v centrech měst.
- nerozumím, co nazýváte "bezpohlavní architekturou" - já si pod tímto pojmem představím např. banální výrobní halu, o nic podobného se v našem případě nejedná.
- nikdy jsem neřekl, že je násilné pozvedat "dobrý vkus"
- je hodně jednoduché schovávat se za "pojmy"...pokud má debata někam vést, doporučuji spíše věcnost (a bez urážek)
- zcela nad moje chápání je srovnávat pivovar s duchovním centrem vesnice
Prosím méně omáčky a větší přesnost !!

Většina argumentů proti výstavbě prioru už byla použitá, takže je nemá cenu opakovat. Po snesení se zkrátka revitalizovat už nedá. Broumov mám moc rád a přesto, že se tam dostanu vždy po dlouhé době, není mi jeho osud lhostejný. Názor pana Musila se mi taky nechce komentovat. Každý má na svůj názor právo a v tomto případě je zcela jasné, že pan Musil bude radši za obchoďák s počtou a střediskem. Ať si. V případě pana Kratochvíla by mě akorát zajímalo, zda zná Broumov jinak, než z fotografií. Přiklonil bych se k názorům, že uličky nad náměstím (tzn. v sousedství zámku a parku) vytvářejí atmosféru města. Když jsem jezdil do Broumova jako dítě, pamatuji se zcela zřetelně na pocit, že překročením křižovatky nad náměstím (viz fotografie od severu, směrem k náměstí) skončilo město a začíná odpudivá periferie s domky s břízolitovými fasádami. Vestavbou prioru se skutečně tato periferie "vláme" zcela nevybíravým způsobem do staré zástavby. Měli bysme být rádi za to, že město ještě nezačalo přemýšlet nad využitím kláštera, nebo kostela pod náměstím? Nakonec budu asi rád za to, že se vrací majetek církvím. U těch se snad přestaveb kostelů na obchoďáky nedočkáme. Btw. zdůrazňuji (abych předběhl pana Musila), že nesrovnávám starý pivovar s kostelem. Nejedná se jen o jednotlivé původní objekty a jejich "snesení". Jde o ukrojení ZÁSADNÍ části nevelkého centra starého Broumova.

Ještě mám k dispozici jednu čistě důvěrnou informaci (:o) přímo z Broumova. Jako všechny zaručené informace to berte s rezervou, určitou naději to ale znamenat může. "Jelikož město Broumov počítá se službami architekta Skalického i do budoucna a v regionu je práce pro architekty po čertech málo, rozhodlo se podpořit nevytíženého architekta nějakou (jakoukoliv) studií, s jejíž realizací se v podstatě vůbec nepočítá. Na investiční záměr tohoto druhu (prý ani na to levné snesení a novou výstavbu) stejně peníze v obecní pokladně nejsou. Šlo tedy prý o to, aby "dvorní architekt" nezemřel hlady:o)

...Kdyby se tahle praxe zavedla ve větší šíři, možná by se mohlo předejít ledaskterým nepěkným věcem. Já bych, kupříkladu, některým architektům ze svého skromného příjmu rád připlatil na to, aby své tvůrčí napětí raději odreagovali jenom na papíře (7:- P) (7;- D)

ana ano, myslim že každý architekt by měl mít právo na tzv. "úkojné".

Vím, že Skalického krabice není Kaplického chobotnice, ale neodpustím si v této souvislosti sem vložit výborný text Mirko Bauma, publikovaný zde na Archiwebu asi před rokem v diskuzi ke Kaplického knihovně. Myslím, že výborně shrnuje to, o čem tu diskutujeme... (památkáři - úcta a pokora - výron a blob...)

Mirko Baum 08.03.07 12:29

Před čtyřiceti lety nám na pražské fakultě vyprávěl pan profesor Krise o tom, jakou práci dalo pražským urbanistům a památkářům umístění hotelu Internacionál do podbabského dolíku. Hotel měl být původně, dle vůle sovětských poradců, postaven na Letné, která jak svou jednoznačnou topografií, tak i svou exponovanou polohou odjakživa sváděla k "odvážným" architektonickým činům. Předposledním činem tohoto druhu byl Stalinův pomník, posledním by měla být, tentokrát dle vůle soutěžní poroty, nová budova Národní Knihovny od Jana Kaplického. Pražský primátor Pavel Bém si zřejmě velmi zakládá na tom, aby byl viděn jako odvážný člověk. Je tedy jen logické, že jako odvážný člověk miluje i "odvážnou architekturu" a předpovídá-li odpor "konservativních památkářů" proti nové letenské stavbě, myslí tím zcela jistě odpor vyhublých a pobledlých individuí, jejichž odvaha a životní elán dávno zanikly pod vrstvami archivního prachu. Nuže co ale je "odvážné" a co "konservativní"? Roku 356 před Kristem zapálil Řek Herostrates Artemidin chrám v Efezu, aby se tímto "odvážným" činem dostal do dějin (což se mu podařilo), o čtyři století později ronil Nero slzy nad vlastnoručně zapáleným Římem a u zrodu moderní doby debatovali italští futuristé o tom, jak by bylo "odvážné" bombardovat Benátky. Benátky nakonec bez dlouhých debat bombardovali Rakušané. Moc se s tím nepárali. Dokázali to i bez umělecké motivace. Jednoduše shodili bomby na renesanční zdivo a hotovo. Útok na kulturní hodnoty je již po více než jedno století jakýmsi modem operandi nejen válek ale i moderního umění, metodou, která vzhledem k přesycené postmoderní společnosti neznající téměř žádných kulturních přestupků čím dál tím hůř funguje. Jakési zbytky humanistického myšlení ale ještě existovat musí, neboť když německý hudební skladatel Karl-Heinz Stockhausen před šesti lety prohlásil kolabující twin towers za "velkolepé umělecké dílo", sklidil bouři veřejného odporu. Odvaha tohoto typu, ať už se jedná o umělecky motivovaný atentát na ten či onen kulturní axiom, nebo jen o prostou (většinou krátkodobou) publicitu té či oné ideologie, je víc než problematická. Pokud jde o konservatismus, ten bývá většinou vykládán jako způsob myšlení, kterému se jedná o zachování toho, co se všeobecně prokázalo být cenným. Na tom samo o sobě není nic špatného. Památkář, který v dobrém slova smyslu není konservativní (samozřejmě existuje i hloupý konservatismus, právě tak jako existuje i hloupá odvaha), je památkářem špatným. Snad nejzávaznějším kulturním axiomem, který v architektuře přestává platit, je závaznost historickému kontextu, závaznost tomu, čemu říkáme respekt před dílem předků, respekt před charakterem místa, respekt před tím, co všeobecně označujeme jako genius loci. Nejpozději od mého syna, který vzhledem ke generačnímu konfliktu nenaslouchá radám otce ale radám Gregga Lynna na vídeňské akademii, vím, že "aby to bylo moderní", musí to vypadat přinejmenším jako slinivka břišní (Gregg Lynn sám dává přednost ananasu s čepicí, podobnou té, kterou nosí Jiří Stivín). Pro tuto architektonickou módu se ustálil výraz "blob", který v překladu znamená cosi jako "kapka" či "výron" - tj. jakýsi způsob ejakulace architekturou. Blob nedefinuje sám sebe v tektonických kategoriích měřitelného prostoru sloužícímu té či oné funkci, blob chce být funkcí sám o sobě, chce být událostí, chce být tím, čemu se v anglosaské terminologii říká "event". Tím se z architektury, která jako kulturní počin definovala svůj smysl mimo jiné i jistou permanencí, stává přechodná, tj. semipermanentní ideologicky motivovaná událost. Úspěch každé události spočívá v tom, že se toho stane co možná nejvíce, což samozřejmě platí i v event-architektuře. I v ní se toho musí stát pokud možno co nejvíce. Musí být hlučná, musí být v neustálém pohybu, musí gestikulovat, musí v každém případě ignorovat své okolí - a hlavně za každou cenu poutat pozornost, neboť v upoutání pozornosti tkví její smysl především. Tento smysl leží ale v příkrém rozporu s její fyzickou životností, ta má zpravidla dobré vyhlídky nejen na přežití svého tvůrce, ale i na přežití pozornosti svého konzumenta. Jistá obliba, které se tato architektura navzdory odstrašujícím příkladům těší (označil-li von Clausewitz válku jako pokračování politiky jinými prostředky, je více než oprávněné považovat kupř. architekturu Cookova "kunsthausu" v rakouském Grazu za pokračování války jinými prostředky) spočívá nejen v jejím zásadním populismu, ale možná i ve vzpomínce na dávné plácání dětských báboviček a jejich právě tak krátkodobou jako nezávaznou, jakoukoliv kulturní zkušeností neposkvrněnou estetiku. Procházka pražskou památkovou rezervací, která nás doposud „nudila“ stavební rutinou minulosti, začíná mít konečně mezinárodni charakter, charakter vzrušující vize. Od Bílkovy vily, připomínající dávno zaniklou kulturu, přes most pro pěší od Bořka Šípka (jehož plechové voluty mne již od prvního dne přiváděly na pokraj extatického vzrušení), k vanilkovému pudingu od Jana Kaplického a odtud konečně k akváriu se žraloky na místě, z kterého kdysi velký Stalin mrzutě pohlížel na město, jehož sláva se dle dávného proroctví měla dotýkati hvězd. Nemá to lehké ta naše stověžatá matička. Turbokapitalismus vylidnil centrum, pomaloval fasády a s miliardami turistů přilákal i architekturu mezinárodních hvězd. Ta je zaměnitelná a zcela nezávislá na lokalitě. Gehry v Praze je stejný jako Gehry v Düsseldorfu či v Bilbao, asi tak jako coca-cola nebo burger-king, jejichž internacionalismus nás zbaví přemýšlení o tom, na které polokouli či hemisféře této planety je právě konzumujeme. Gehryho už máme, Nouvela též a Zahu Hadid jsme měli alespoň v porotě. Zbývá snad jen Friedensreich Hundertwasser, ale ten už je na pravdě Boží. Stejně tak jako pan profesor Krise, který, kdyby ještě žil, by snad našel v Praze pro to jednooké strašidlo nějaký ten dolík.

Prof.ing.arch.Mirko Baum Roetgen, 7. 03. 2007

Taky mám informaci přímo z Broumova, ale není důvěrná Veřejně se totiž klepe, že architekt Skalický ve službách města nejprve pohaněl a smetl předloženou kvalitní práci svého kolegy Rydla, následně mu ji nepokrytě vyfouk a pak odprezentoval jako jedinou studii na Revitalizaci pivovaru.

http://www.atsu nami.cz/index.php?id=5

Ad Soptík: Váš optimismus bohužel nesdílím, naopak kroutím hlavou nad tím, jak i další architekti nejsou schopni rozpoznat specifické kouzlo a podstatu, v čem je směs historických budov pivovaru zajímavá a tyto určující prvky zachovat při plánované přestavbě. Bez valného citu pro nezaměnitelný genius loci projektují do bezprostředního sousedství broumovského kláštera nesmyslnou bruselsko-minimalistickou kašičku. Proč jsou při přestavbě pivovaru tak záměrně radikální vůči historickým detailům, tak neromantičtí a přitom kýčovití ? Vždyť jde o přestavbu v historickém městě a navíc v blízkosti centra a ne někde na periférii, za přiznání patiny a autentické starobylosti se snad nemusí stydět !!! Nebo se zdejší architekti a radní vyrovnávají s nějakým komplexem a touhou být za každou cenu "moderní".. Ach jo. Podívejte se na výše uvedenou stránku ateliéru TSUNAMI, na snímek č.1 se současným stavem: Kouzelné zalomení pivovarské uličky, průčelí nižšího objektu s dřevěnými okenicemi v průčelí a lucernou v nároží - dýchá to jedinečnou atmosférou, a čím dýchá navržená přestavba na dalším snímku, kde je tentýž objekt zbořen ???? Periférním nudným vzhledem tuctových obchodních center... Jeďte si pro inspiraci do Itálie nebo do Francie, tam to jde.