Rekonstrukce kulturního centra Semilasso
Objekt Semilassa je brněnský fenomén. Místo divokých rockových pitek i křehkých prvních tanečních, rozdováděných dechovkových merend i dojemných recitačních akademií. Pojem hluboce zakořeněný v kulturním povědomí většiny Brňanů. Mnoho z nás zde absolvovalo svou první cigaretku na záchodku, první rychlou pusu v parku, první návrat domů v mírně podroušeném stavu. Stojí na těžko definovatelném místě s rozporuplným charakterem centra i periferie, čelem k velmi frekventované křižovatce a významnému přestupnímu uzlu a zády k ztichlé barokní fasádě chrámu Nejsvětější Trojice a přilehlému klášternímu komplexu.
Stávající historický objekt byl původně kvalitní historizující eklektickou architekturou z konce 19. století. Jednalo se o zájezdní hostinec s bohatě zdobeným sálem, určeným k pořádání společenských akcí. K objektu náležela i zahrada s tanečním parketem a vzrostlými stromy. Magické místo plné brilantinových číšníků v bílých zástěrách, pružně elegantních c. k. důstojníků a zakřiknutých slečen s krajkovými paraplíčky. Místo, kam se dalo o nedělích dojet na výlet městskou tramvají, najíst
se, napít, zahrát si kuželky a poslouchat promenádní hudbu.
V první polovině 19. století se v přilehlém zájezdním hostinci ubytoval na delší čas démon - kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785 - 1871), pruský šlechtic, cestovatel a spisovatel, autor cestopisů, užívající po svém příjezdu do Brna pseudonym Tulolasso (zcela vyčerpaný) a posléze Semilasso (zpola odpočinutý). Dnešní koktejl z Jamese Bonda a Indiany Jonese. V roce 1836 zde dokončil cestopis Semilasso in Afrika, který se stal naprostým trhákem. Podle fiktivního cestovatele Semilassa byl poté pojmenován hostinec a později přešel název i na kulturní dům v jeho sousedství. Během druhé poloviny 20. století byl objekt postupně přestavován a především devastován. Nejvíce se na jeho úpadku podepsala rekonstrukce v polovině 80. let, kdy byla provedena i dvorní dostavba. Z původního objektu tak zůstaly v podstatě jen obvodové fasády směrem do ulice. Okolí bylo zcela zdevastováno a "zapleveleno" prodejními stánky a restauračními zařízeními velmi nízké úrovně. Zahrada byla zničena.
Koncepce rekonstrukce vycházela z požadavku vytvořit univerzální prostor umožňující pořádání široké palety kulturních akcí. Nově zrekonstruovaný sál nabízí pořádání klasických koncertních vystoupení, konferencí, plesů, divadelních produkcí od klasického kukátkového divadla k experimentálním prostorovým scénám, tanečních párty, filmových projekcí, prezentačních akcí firem až po akce festivalového rázu. Vzhledem k nově navržené bezbariérové vazbě na přísálí lze tento prostor využívat jak v propojení se sálem, tak i jako samostatné respirium s možnostmi koncertních a divadelních vystoupení. Důležitým prvkem pro variabilitu sálů je propojení s restaurací, a tím i možnost doplnit pořádané akce gastronomickým zázemím. Přísálí s prostornou galerií je napojeno na balkon, kudy v letním období vede přímý východ na zahradu. Je tedy možné uvažovat i o třetím "sálu" pod širým nebem, s tanečním parketem, hudebním pavilonem a přiléhající restaurační zahrádkou. Příjezd a parametry přístupu odpovídají i případnému použití sálu pro natáčení televizních pořadů. Součástí nového objektu jsou kromě nezbytného technického a sociálního zázemí i tři zkušebny, z nichž jedna může být v budoucnu doplněna o nahrávací techniku, což nabízí možnost vytvořit pronajímatelné nahrávací studio, napojené na hudební a divadelní dílnu.
Nově navržená restaurace poskytuje ve dvou podlažích 56 míst. Interiér je navržen v okrových valérech javorových dýh, přírodního kamene - travertinu a splývajících závěsů na stěnách. V přízemí je umístěn "Semilassův lovecký salonek", ve kterém je na rudém podkladě zdí umístěna stovka vzácných trofejí "mongolského jelínka stolního", a kde je i vstup na letní zahrádku s dalšími 40 místy. Nárožní dvoupodlažní kavárna nabízí bary v každém podlaží a celkem 72 míst. Kavárna je koncipována jako místo, kde lze vychutnávat ranní kávičky, odpolední rakvičky i večerní literární čtení, komorní koncerty a vernisáže výstav.
Cílem projektu bylo vytvořit moderní kulturní komplex splňující vysoké nároky na variabilitu: centrum nabízející kulturní pořady, prostory pro spolkovou činnost, společenské akce s možností využití restauračních a kavárenských zařízení, Doufáme, že se sem i v této postmatrixové době vrátí úprk pánských polobotek při pánské volence, do tmy svítící "červené oči Marshallů" a hysterický smích našminkovaných subret z divadelních šaten. Fenomén Semilasso v novém, soudobém kontextu.
Stávající historický objekt byl původně kvalitní historizující eklektickou architekturou z konce 19. století. Jednalo se o zájezdní hostinec s bohatě zdobeným sálem, určeným k pořádání společenských akcí. K objektu náležela i zahrada s tanečním parketem a vzrostlými stromy. Magické místo plné brilantinových číšníků v bílých zástěrách, pružně elegantních c. k. důstojníků a zakřiknutých slečen s krajkovými paraplíčky. Místo, kam se dalo o nedělích dojet na výlet městskou tramvají, najíst
se, napít, zahrát si kuželky a poslouchat promenádní hudbu.
V první polovině 19. století se v přilehlém zájezdním hostinci ubytoval na delší čas démon - kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785 - 1871), pruský šlechtic, cestovatel a spisovatel, autor cestopisů, užívající po svém příjezdu do Brna pseudonym Tulolasso (zcela vyčerpaný) a posléze Semilasso (zpola odpočinutý). Dnešní koktejl z Jamese Bonda a Indiany Jonese. V roce 1836 zde dokončil cestopis Semilasso in Afrika, který se stal naprostým trhákem. Podle fiktivního cestovatele Semilassa byl poté pojmenován hostinec a později přešel název i na kulturní dům v jeho sousedství. Během druhé poloviny 20. století byl objekt postupně přestavován a především devastován. Nejvíce se na jeho úpadku podepsala rekonstrukce v polovině 80. let, kdy byla provedena i dvorní dostavba. Z původního objektu tak zůstaly v podstatě jen obvodové fasády směrem do ulice. Okolí bylo zcela zdevastováno a "zapleveleno" prodejními stánky a restauračními zařízeními velmi nízké úrovně. Zahrada byla zničena.
Koncepce rekonstrukce vycházela z požadavku vytvořit univerzální prostor umožňující pořádání široké palety kulturních akcí. Nově zrekonstruovaný sál nabízí pořádání klasických koncertních vystoupení, konferencí, plesů, divadelních produkcí od klasického kukátkového divadla k experimentálním prostorovým scénám, tanečních párty, filmových projekcí, prezentačních akcí firem až po akce festivalového rázu. Vzhledem k nově navržené bezbariérové vazbě na přísálí lze tento prostor využívat jak v propojení se sálem, tak i jako samostatné respirium s možnostmi koncertních a divadelních vystoupení. Důležitým prvkem pro variabilitu sálů je propojení s restaurací, a tím i možnost doplnit pořádané akce gastronomickým zázemím. Přísálí s prostornou galerií je napojeno na balkon, kudy v letním období vede přímý východ na zahradu. Je tedy možné uvažovat i o třetím "sálu" pod širým nebem, s tanečním parketem, hudebním pavilonem a přiléhající restaurační zahrádkou. Příjezd a parametry přístupu odpovídají i případnému použití sálu pro natáčení televizních pořadů. Součástí nového objektu jsou kromě nezbytného technického a sociálního zázemí i tři zkušebny, z nichž jedna může být v budoucnu doplněna o nahrávací techniku, což nabízí možnost vytvořit pronajímatelné nahrávací studio, napojené na hudební a divadelní dílnu.
Nově navržená restaurace poskytuje ve dvou podlažích 56 míst. Interiér je navržen v okrových valérech javorových dýh, přírodního kamene - travertinu a splývajících závěsů na stěnách. V přízemí je umístěn "Semilassův lovecký salonek", ve kterém je na rudém podkladě zdí umístěna stovka vzácných trofejí "mongolského jelínka stolního", a kde je i vstup na letní zahrádku s dalšími 40 místy. Nárožní dvoupodlažní kavárna nabízí bary v každém podlaží a celkem 72 míst. Kavárna je koncipována jako místo, kde lze vychutnávat ranní kávičky, odpolední rakvičky i večerní literární čtení, komorní koncerty a vernisáže výstav.
Cílem projektu bylo vytvořit moderní kulturní komplex splňující vysoké nároky na variabilitu: centrum nabízející kulturní pořady, prostory pro spolkovou činnost, společenské akce s možností využití restauračních a kavárenských zařízení, Doufáme, že se sem i v této postmatrixové době vrátí úprk pánských polobotek při pánské volence, do tmy svítící "červené oči Marshallů" a hysterický smích našminkovaných subret z divadelních šaten. Fenomén Semilasso v novém, soudobém kontextu.
0 comments
add comment
