Architect: Ondřej Pleštil
Address: Bořkov 3, Slaná u Semil, Czech Republic
Completion:2009-12
Area:66 m2
Built Up Area:59 m2
Built Up Space:327 m3
Price:1 300 000 CZK


back to article
39 comments
tak přece jen......
pavlína
| 27.11.12 01:06
Milé překvapení! Domeček se povedl.....jj trpělivost růže přináší...
...
Daniel John
| 27.11.12 03:31
Přemek Podlaha by měl radost, to je ale asi tak vše. Myslím, že za tyto peníze mohl vzniknout mnohem přesvědčivější výsledek, který by nepůsobil jen jako docela milá kuriozita s řadou hodně podivných řešení.
Cesta architekta
Petr Šmídek
| 27.11.12 08:28
Ondřej se po studiu architektury v Brně a Liberci rozhodl přiučit řemeslům, nakoupil nářadí a čtyři roky se dřel na stavbě s vypajtým rozpočtem, proto má můj respekt.
p.s. Arne Jacobsen začínal také svoji kariéru jako zedník na stavbě.
...rozpaky...
S. Kuchovský
| 27.11.12 10:59
Domek je průkazem toho, že ani použití Moduloru nemá zásadní vliv na úroveň konceptu dispozičního
řešení. Jak jinak si vysvětlit užití t.zv. mlynářského schodiště (bez podstupnic!) přímo nad varnou
plochou, sloužící k přípravě jídla ?! Neobvyklé je situování ložnic ve 2.P (přístupných zmíněným
strmým schodištěm !) bez doplnění alespoň min. hygienickým zařízením. Co Modulor a půdorysné
proporce ložnic, že by jen malá nedůslednost ? A co jeho uplatnění na fasádách ? Provozním vztahům
měla být zřejmě věnována větší pozornost. Ale otázek je skutečně víc než dost . . .
Modulor
Dr.Lusciniol
| 28.11.12 12:54

Pokaždé, kdy vstoupím do prostoru kde se mohu vztyčenou rukou stropu dotknouti si maně vzpomenu na tuto víru mého útlého mládí, kdy jsem hledal (naprosto marně) ten "kámen moudrosti" architektury. Dnes již vím, že LC (a spol) nebyli tzv. "Form Givers" a architektura je pro mne ne více jakési náboženství ale "jen" povolání jenž mi dává i (doufejme) mým zákazníkům, mnoho spokojenosti a dobrých pocitů.

Proto dnes se podivuji místům, jenž přestože stvořena podle takovýchto omezujících soustav, jsou někdy i obyvatelná a jestliže se začínající architekt stavěním svého návrhu toho mnoho naučil, i že netřeba mu více "berliček" moduloru, tak ten milion a půl nejsou vyhozené peníze. Navíc, teta se má.
Od člověka
T. Fiala
| 28.11.12 06:38
Sám a za své na svém (skoro). Jak jinak to mladej má dneska vlastně udělat? U koho se vyučit? Barák sám ho vyučí. A co teprve až postaví pátý, šestý...
Vidět, že to myslí vážně, pěkné to je moc. Nějaké to pomatení, to patří k věci, alespoň je znát mladý chlap. Ne nějaký robot Emil, pěkně člověk Ondřej Pleštil!
drahé
fabo
| 29.11.12 05:55
najprv mi dal facku úplný výtvarný chaos, potom so to rozchodil a hovorím si - paráda, veď je to vlastne skvelé, ale definitívum je :
1 300 000 za toto? za 45 m2 užitnej plochy ? s výškou, kde by som si ja napríklad už drbol hlavu o strop? Ja tam nebývam, ale od štastia si tam nevyzkočí nikto.
Zdá sa že ten domek naprojektovala slovenská vláda, ktorá chcela presne človeku(moduloru) namieru ušiť kúsoček štastia "lacne" ... ale jej pri tom aspoň ostane na jachty a limuzíny ...
drahé?
Dr.Lusciniol
| 29.11.12 08:03

Vzhledem k tomu, že politika a prostituce odjakživa soutěží o titul nejstaršího řemesla, Vaše pocity jsou pochopitelné. Ale zde se jedná o prvotinu začínajícího architekta. Když jsem učil, tak jsem nikdy neznámkoval samotný výsledek studentské práce coby hotové architektonické dílo, ale poměr toho, co si přinesl student do začátku semestru a co si odnášel, na jeho konci.

Porovnám li pak takto tuto prvotinu s (např.) "funkcionalisticky" plytkou prvotinou Jana K. tak se Ondřej Pleštil nemá za co stydět.
výška člověka...
Jan Kadlas
| 29.11.12 09:42
Ondřej měří 208 cm... a pokud on vztyčí ruku....... o světlou výšku bych se nebál
Řemeslo
Vojtěch Hybler
| 29.11.12 10:38
Moc pěkná práce, Ondro.
kde by som si ja napríklad už drbol hlavu o strop?
takyarchitekt
| 30.11.12 12:12
Pochybuji, ze teticka ma pres dva metry vysky a jestli se ji v tom spokojene zije, tak neni co resit.
pár konkretních připomínek . . .
s.j.k.
| 01.12.12 05:04
To, co potřebuje slyšet mladý architekt, nesoucí poprve svou "kůži na trh" , je především jasné
sdělení k výsledku jeho práce. Chci se o to v krátkosti pokusit :
- vestavět domek do krychle a zvolit k tomu kromě symetrie fasád i Modulor, je při řešení velmi
svazující,
- je jen otázkou času, kdy si teta začne stěžovat na velice nepohodlné schodiště a kdokoliv bude
nucen jít v noci shora dolů, bude mít o zábavu postaráno,
- v našich klimatických podmínkách je vstupní zádveří nezbytností,
- podélná chodba ve 2.P by se dala po přemístění a úpravě schodiště zcela vypustit, byla by to docela
významná plošná úspora v tak skromné dispozici,
- architektura se stylizuje do polohy ranných Jurkovičových pokusů.
Pokud by si architekt nestavěl omezující vlastní limity a měl při tvorbě volné ruce, byl by výsledek,
o tom jsem přesvědčen, podstatně lepší. Záměrně ponechávám nepovšimnutu úroveň řemeslného
provedení, poněvadž to architekta asi živit nebude.
taky jedna tetička...
šárka
| 02.12.12 09:41
Dobrý den, sice nejsem autorova tetička, (ale tetička jsem) a žiju na horách (sice jinde, ale na horách). Jako základní nedostatek bych viděla v chybějícím zádveří- jedno otevření dveří a mám nejen vyvětráno, ale i naváto! Pokud bych plánovala, že budu v domku bydlet sama, asi bych si 1 NP nenechala rozdělit napůl, aby vznikly dva podivné nic neříkající prostory- chtěla bych svůj obytný (i tak pidi) prostor co největší, na úkor menší ložničky pro občasnou návštěvu. Nebo bych sobecky zabrala celý horní prostor jako jeden celek s tím, že by občasná návštěva prostě přespala dole na rozkládací pohovce. To ovšem záleží na tom, jak často a jak blízká návštěva se očekává. S čím mám ale zásadní problém, je to mlynářské schodiště ( měla jsem několik měsíců sádru a tohle znamená na tu dobu na první patro zcela zapomenout !). A už vůbec nepovedené je jeho umístění nad pracovní desku v kuchyni. Nejde jenom o špínu v hrncích a na pracovní ploše, ale i o "odvětrání" kuchyňských par přímo do prvního patra. A až dojde k logickému podbití schodů, stane se z kuchyňky nora.
Výšku stropů bych neřešila, ony jsou parametry stejně v každé zemi jiné a žije se všude, ostatně my sami žijeme ve staré chalupě, kde návštěvy upozorňujeme na futra a trámy- a nemáme s tím žádné problémy. Závidím tetičce, že není svázána potřebou úložných prostor a závidím jí i mnohem lepší klouby, než mám já.
V každém případě je mi zde prezentované řešení esteticky cizí, Le Corbisier, ne Le Corbisier.
money
ondřej pleštil
| 02.12.12 09:03

v uvedené sumě jsou zahrnuty veškeré práce, tedy inženýrské přípojky (elektřina, vodovod), opěrné zdi, terasa, sklep, septik, terénní úpravy,
samotný domek vyšel odhadem na 800 000 korun. myslím, že to není moc.
jurkovič
ondřej pleštil
| 02.12.12 09:45
nikdy jsem žádné rané jurkovičovy stavby neviděl
nikdy jsem žádné rané jurkovičovy stavby neviděl
Dr.Lusciniol
| 05.12.12 12:53

Neberte to Ondro jako nařčení z "plagiátu". Protože nic není pod sluncem nového. Když, začátkem 80tých let vyhrál Giurgola soutěž na nový australský parlament, tak jsem hned vytáhl kresbu jednoho z bratrů Tautů, ze začátku minulého století, nazvanou "Sun City". Studenti podobností obou byli natolik okouzleni, že jsem pak připravil celou přednášku z diapozitivů (cesky: slájdz) z těchto náhodných podobností. Dokonce jsem tam uplatnil i zlomek z architektonické soutěže, tuším že v Pardubicích, zase začátkem minulého století, který všechny studenty rozesmál. Natolik připomínal tvar zastřešení Sydney Opera House.

Je možné, že Giurgola mohl někde vidět Tautův návrh, ale jsem si naprosto jist, že Utzon ten architektonický střípek z české soutěže před 100 lety určitě nikdy neviděl.
nikdy jsem žádné rané Pleštilovy stavby neviděl
T. Fiala
| 05.12.12 03:35
a přesto mám složku s návrhy podobně řešené fasády. Teď to tu vidím hotové a jsem šťastný, že do toho už někdo šel, že to vidím v reálu. Jak jsem si ulevil, že to vyjde pěkně!
Ale ta reakce na raného Jurkoviče stejně tak jako vážně míněný modulor (Původně jsem to bral jako zpestření eskamotáže, jako že navíc židle na hlavě a na ní sklenka s vodou...) mne přivádí k podezření, že se někde pana Pleštila už pokoušeli zkazit....
Ale ještě jeden vtip k výše panem doktorem popsanému : Přítel AB jen tak ze záliby vykradl kdys z Rudého práva kus poezie arcibolševika Miroslava Floriana a zvesela z toho stvořil něco svého. Po létech našel v pamětech Jana Zábrany odstavec, ve kterém Zábrana hartusí, že mu cosi ukradl Florian. Šlo o tytéž verše. Pan AB tedy poskládal všechny tři verze vedle sebe, příhodu pěkně popsal na způsob povídky a přátele tak potěšil do té doby neslýchaným akordem.
:-)
Aleš Jílek
| 20.12.12 10:03
Je to milá chata .... je v ní kus člověčenství
proporční studie vers. Modulor
s.j.k.
| 04.01.13 04:22
Připojené proporční studie snad měly prokázat v textu deklarované uplatnění Moduloru, který je založen na proporci "zlatého řezu" / a:b = b:/a+b/ /. Na proporčních studiích jsou však vidět jen čtverce s jejich uhlopříčkami, což působí úsměvně. S principy Moduloru to však nemá vůbec nic společného . . . .
super baráček
lasifa
| 04.01.13 11:45
Na kartu téhle stavby se koukám už po několikáté a líbí se mi čím dál tím více. Původně jsem měl obavy o řešení fasády, ale pak mi nějak došlo, že o 50 km dále na západ hrázděné domy už nějaké to století stojí a náročenému klimato odolávají. Mlynářské schodiště nad sporákem má k ideálu daleko, ale evidentně toto nepraktické řešení vyplývá z dispozic a velikosti domu. Jak už někdo psal, určitě schodiště bude zespodu zakryto a pak to vyřeší digestoř. Ad předsíňka na převlékání - mě by také chyběla, ale bude-li ji postrádat uživatelka, věřím že podobnou "přístavbu" autor realizuje zanedlouho, za malé náklady a zároveň tak, aby korespondovala s řešením celého domu. Nakonec ke vzhledu celé stavby: rustikální a domácká útulnost a zároveň jakási strohost a čistota interiéru se mi velice líbí. Exteriér ve mně vyvolává představu balance mezi středověkou architekturou Japonska a západní Evropy (což je samozřejmě náhoda a hlavně důsledkem stavebního řešení), ale nepřipadá mi to jako nějak kontroverzní řešení. Pro mě je to parádní stavba a autorovi přeji úspěch při dalších realizacích.
proporční studie
ondřej pleštil
| 05.01.13 11:08
reaguji na poznámku pana s.j.k. k proporčním schématům: studuji tyto věci už několik let a věřte, že všechny rozměry moduloru lze v podstatě redukovat na čtverce a obdélníky zlatého řezu. vím, že schemata s malými čtverci mohou působit didakticky groteskně, ale je to tak. rád bych to vysvětlil lépe a jednodušeji, je to však na delší dobu a není zde na to prostor. v zásadě jde o podobnost k původnímu čtverci, proto jsou schemata takto volena, podobných schemat lze vytvořit nekonečně mnoho.
Monografie "První dům"
ondřej pleštil
| 05.01.13 11:06
Kdyby někoho zajímaly podrobnosti o genezi tohoto domu, včetně proporčních schémat, může si ode mne zakoupit monografii, kterou jsem vydal. Bohužel není v české distribuci, protože čeští distributoři o ni nejevili zájem. Je k sehnání v Berlíně: ve 1, walther-könig buchhandlung 2, v knihkupectví pro gm a 3, v knihkupectví buchhandlung bücherbogen savignyplatz. V Praze je pouze v knihkupectví Fišer na Staroměstské. V Benátkách mají pár kusů v knihkupectví fakulty architektury. Kdo by měl zájem, může si ji u mě objednat, stojí 100 Kč+poštovné a balné. Extrakt k nahlédnutí je ke stažení na ulozto.cz pod názvem "První dům Ondřej Pleštil.pdf"
ad: lasifa
šárka
| 06.01.13 09:25
"...podobnost ke středověké architektuře Japonska..." máte (máš do jisté míry pravdu, ale tam jedno odsunutí stěny propojilo interiér s přírodou. Navíc právě v Japonsku byly a jsou stavby s přírodou v nejužším kontaktu, vlastně využívají přírodu (a to jak nejbližší okolí), tak i širší rámec v maximální míře- čímž ovšem myslím soulad, nikoliv agresivní sebeprosazení. Bylo a je to zcela vnitřní puzení (i dnešních generací) a souvisí to s náboženstvím, historií a naturelem Japonců.
U této stavby mi však naprosto nulový kontakt s okolím velmi vadí, tato stavbička by vlastně mohla stát kdekoliv. Jako obyvatelce by mi bylo líto, že tu (podle fotek) krásnou krajinu kolem vnímám pouze několika "škvírami" a vlastně ani ten pidibalkonek není obyvatelný.
Je asi pěkné se při projektování zaobírat geometrií, ale byla bych radši, kdyby se toto experimentování udrželo spíše v teoretické rovině. Nemyslím si, že právě toto je nějaké obohacení veřejného prostoru na českém venkově, je mi líto.
ad šárka, ad autor
lasifa
| 07.01.13 06:30
Zdravím a zde si tykejme stejně jako jinde Já v tom baráčku nic agresivního nevidím, už jen kvůli jeho malým rozměrům, kvůli přírodním materiálům, i kvůli barvě-která se mně osobně nelíbí, ale je přírodní (ve svém odstínu). Navíc ten dům zahradu nemá hotovou-a stejně jako v Japonsku (když už jsem tu částečnou a jistě náhodnou podobnost zmínil) to bude otázka let a přirozeného stárnutí domu a jeho okolí. Jinak je to věc vkusu, který má někdo tradicionalistický (nic proti tomu), já se v české krajině naopak nebráním ničemu neotřelému (včetně třeba i vyloženě orientálních forem), jen to neotřelé musí mít rozumné rozměry, proporce a nějak citlivě reagovat na kontext. A mně připadá, že to Dům pro tetičku splňuje.
S některými výhradami částečně souhlasím, okna by mohla být větší, já bych i jinak řešil střechu (větší sklon, nebo použití jehlanové). Ale to je můj názor a i tak jde celkem o detaily, já jsem prostě nadšen ze dřeva, z hrázděné konstrukce.
Jinak autorovi dík za další info o domu, po shlédnutí webovek ještě více oceňuji, že šlo o stavbu svépomocí.
>>> ondřej pleštil
s.j.k.
| 07.01.13 10:23
Dovoluji si Vás upozornit na existenci knihy Otakar Novotný : O architektuře
Praha, nakladatelství ČSVU 1959
Zde lze nalézt řadu seriozních odpovědí na obecně platné otázky architektonické
tvorby a to ze všech možných hledisek. Jedna ze čtyř hlavních kapitol se nazývá
"Komposiční normy", následující pak "Poznámky o konkretním využití estetických
pouček". Kniha je až na pár detailů stále aktuální, bez ohledu na čas, který od
jejího vydání uplynul ...
Otakar Novotný : O architektuře
takyarchitekt
| 07.01.13 11:45
Kniha jiz pres pul stoleti stale nestarnouci. U nas v rodine se dedi, z pokoleni na pokoleni..
ad šárka
marpen
| 08.01.13 09:30
já bych podepsal prakticky všechno, co píšete (a to se mi s vámi stává i v jiných diskuzích). zejména to o schodišti je trefné.
re: marpen
šárka
| 08.01.13 10:03
Moc děkuju za vaši reakci, já mám tady většinou pocit, že kráčím osamocena pěšinkou bokem- což přičítám tomu, že jako laik (byť pocházející z architektonického prostředí) nemám prostě to patřičné vzdělání a příslušný rozhled, a tak to nahrazuju pouhým instinktem...
>> šárka
T.Fiala
| 08.01.13 11:02
Instinkt. Sádra na noze. Život na horách. Copak si myslíte, že by Vás tohle někde naučili? Matadoři? Jen si poslechněte pana Lukeše (vzdělání, přehled) v archivu ČRo6, pořad Hovory.(Asi před týdnem.) Jestli Vás to nezabije, posílí Vás to pro zdejší diskuse. (No vlastně Vás posílí pan Milunić, který naštěstí vzápětí po Lukešovi poskytne resuscitaci.) Omluvte překotnost, vzpomínka mne rozhodila.
re: T. Fiala
šárka
| 08.01.13 03:35
Poslechla jsem...fakt překotné pocity... vyrážím se psy na procházku po zasněžených loukách, abych si to srovnala.
pro redakci archiwebu
S. Kuchovský
| 08.01.13 05:46
Vážená redakce, mám z příspěvků pocit, že se diskuze k tomuto tématu /dům pro tetičku/ již vyčerpala
a bylo by proto záhodno vše uložit do Vašeho archivu. Přmlouval bych se o zařazení něčeho nového.
s.Kuchovsky
takyarchitekt
| 08.01.13 11:18
Pane Kuchovsky, nechci mluvit za redakci. Lec mam za to, ze jakekkoliv vycerpani nastane vzdy kdyz jiz nikdo nema k nametu co rici, at jiz k veci, ci zcela "mimo misu". Jestli Vas to "irituje", lehke tomu reseni: Nectete to.
Pani "sarku" si vzdy prectu velmi rad. Na cokoliv. Tot skutecne moudra to zena (aniz bych opakoval pani kneznu Zahanskou, nebot se zde urcite jedna o osobu stale dusevne velmi mladou).
Pane Kuchovský
šárka
| 09.01.13 08:21
Omlouvám se za příspěvek zcela prostý architektonické náplně. Dám si na to příště pozor. Tuším ale, že do archivu se zde odsouvají témata jaksi sama tím, že již nikdo nemá potřebu přispět. Tak dost možná, že jste tento odsun oddálil svým příspěvkem... to jsou paradoxy, jak by řekl klasik...
> takyarchitekt
S. Kuchovský
| 09.01.13 09:03
Vážený pane, moje připomínka byla určena pouze redakci a neměla být zveřejněna. Pokud Vás baví
"mlácení prázdné slámy", tak klidně pokračujte, nic proti tomu nemám. Snad. jen tolik, že toto téma
zabírá místo tématům novým a pravděpodobně zajímavějším.
"mlácení prázdné slámy",
takyarchitekt
| 10.01.13 01:40
Vazeny pane, i to ma ve spolecnosti sve misto. Nekde jinde se tomu rika treba "chewing the fat". Ale pravda, jako se vsim jinym, co je moc to je moc. Pak to ale stejne vysumi a udela: "místo tématům novým a pravděpodobně zajímavějším." Tomu muzete pomoci i Vy. Zavlecenim zde neceho zajimavejsiho. A jak vidite, pani "sarka" ma opet pravdu.


ad Otakar Novotný a proklaté mlynářské schodiště
ondřej pleštil
| 12.01.13 04:12
Děkuji s.j.k. (panu, paní, slečně?) za pošťouchnutí o Otakaru Novotnému. Jeho knihu dobře znám. Co se týče kompozičních principů, doporučuji spíše knihu Jay Hambidge: The Elements of Dynamic Symmetry z 20. let 20. století. Ostatně Novotný se o něm ve své knize taky zmiňuje, jestli se dobře pamatuji.

Co se týče schodů, které mnohým z diskutujících leží v žaludku. Jistě, mohl jsem udělat zalomené schodiště v rohu (to by asi udělal každý architekt) a nahoře jen malou mezipodestu. Zvětšily by se tím pádem pokoje, jak praktické, že!

Porušila by se ale tak tektonika, tedy propsalo by se to na fasádu tak, jak jsem nechtěl, a z vršku by zbyl tuctový paneláček. Osovost, axis mundi. To je to, co mi chybělo, tedy alespoň v soudobé architektonické tvorbě.

děkuji všem diskutujícím za názory


schodiště v žaludku
šárka
| 13.01.13 09:35
Ty problémy, o kterých píšete, no- právě kvůli tomu jste architekt, abyste našel řešení, určitě nejste první, kdo stojí před podobným úkolem. Vy jste to vyřešil mlynářským schodištěm a dal jste přednost formě.
Mlynářské schodiště bylo původně určeno do mlýnic, tedy do provozu, kde se zápasilo s opravdovým nedostatkem místa a kde ovšem se zároveň předpokládalo, že se budou (úsporně) pohybovat zdraví, silní jedinci. Je to vlastně takový pohodlnější žebřík. Ale dobrovolně si ho dát do obytného prostoru?
Dávat přednost teoretickému hledání nějaké ideální formy před pohodlím obyvatel mi připadá téměř neetické. Jde přece jenom o prostor k bydlení a architekt by měl to bydlení vymyslet tak, aby se dalo využívat co nejlépe, především a zvláště, pokud navrhuje novostavbu(!).
Přemýšlet o tom, kterou nohou musím vkročit na schodiště? Dobrovolně riskovat nepoužitelnost půlky domu v případě zhoršení zdravotního stavu? Co návštěva WC uprostřed noci, která se tím může změnit v dobrodružství? A mohla bych pokračovat: co návštěvy-malé děti mají tendenci po schodech běhat, o domácích zvířatech nemluvě. Že tetička nemá ani malé děti, ani psa a je fyzicky zdatná? Tohle jako argument neberu- architekturu považuju (možná staromódně) za umění, které má „přežívat věky“ a myslet (za budoucího uživatele) na všechny eventuality.
mlynářské schodiště a silní jedinci
ondřej pleštil
| 13.01.13 10:34
Paní Šárko,

slibuji, že už se to nebude opakovat!

jistě, je to jako chtít, aby po silnicích jezdili jen závodní jezdci v super vozech a běžní uživatelé zůstaňte doma.


sám mám s tímto problémem velké zkušenosti, měřím 207 cm, do každé místnosti se nořím jako do nory. život v občanských stavbách stal se pro mě nedobrovolně parkurem. ani byste možná nevěřila, kolika různými způsoby lze dveřmi prolézt.

přeji našemu národu mnoho zdravých a silných jedinců!

Domek-chata
Marcela Abelová
| 13.06.14 04:00
Mě ten domek připomíná nějakého skřítka, okna v patře jsou jako oči, balkonek jako nos a dveře jako pusa. SraVíc zdravého selského rozumu a bude to vypadat lépe ndovní divná chatička, ve které by mě tedy nenapadlo bydlet celoročně. Na jednu stranu je to postavené podle moc velké vědy a nakonec s ubohým výsledkem. Svépomocí za tu cenu, s těmito rozměry a s tímto zjevem - to snad mohl postavit jen někdo strašně studovaný Nemám vzdělání týkající se stavebnictví, ale navrhla jsem si a postavila daleko hezčí a funkčnější dům za podobnou cenu.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.

more buildings from Ondřej Pleštil