Promenade Samuel-De Champlain

Cílem projektu bylo revitalizovat 2,5 kilometru pobřežní krajiny a tím znovu umožnit pohodlný přístup obyvatel města k řece svatého Lorence. Projekt byl dokončen v červnu 2008 a okamžitě se dočkal uznání a ocenění laické i odborné veřejnosti. 

Návštěvníci promenády jsou konfrontováni se sérií rozličných zážitků a atmosfér, od znovuobjevené nedozírné rozlohy řeky, až po detaily struktur materiálů a rostlin. Autoři tak nepracují jen s měřítky krajiny, člověka, ale i lidským vnímáním světa. Od vizuálního celku přivádějí diváka k taktilnímu detailu.

Jedním z úkolů bylo vizuálně potlačit dálniční tah protínající pozemek po celé jeho délce. Práce s detailem se projevila v záměru vytvořit z tohoto neuchopitelného prostoru komfortní místo relaxace a sportu. Speciální důraz byl autory kladen na zachování původní vzrostlé zeleně i druhů drobných rostlin, stejně tak jako struktur přírodního materiálu, jež se v dané lokalitě nacházely před její revitalizací.
 
Podél parcely vlnící se pěší stezka protíná rozsáhlou síť cyklistických tras. Cesta parkem přináší návštěvníkům jak zážitek kulturní na začátku, sportovní v jejím středu tak duchovní završení na jejím konci. Cesty parkem jsou obohaceny objekty soudobého umění a designu spojující původní krajinu s urbánním konceptem.

Čtyři sochařské zahrady, představující kulturní sekci, hledají inspiraci v různých náladách řeky - v mlze, strukturách naplavenin i rozličných proměnách nábřeží.

Sportovní část parku sestává ze dvou fotbalových hřišť, velkého volného prostranství a víceúčelové dráhy.

Duchovní zakončení cesty promenádou můžeme nalézt na vyhlídkové věži. Ta je umístěna uprostřed industriálního nábřeží, kde i některé z původních objektů našly uplatnění pro servisní či jiné služby v rámci obnovy areálu. Věž vyhlíží směrem ke quebeckému mostu. Je nováčkem mezi industriálními ostatky, současně ale jasným orientačním bodem dominující krajině i výhledům. 

Za touto částí promenády nalezneme přírodní park shromažďující archeologické pozůstatky amerických indiánů umístěné mezi stovky let staré původní stromy. Tato část navazuje na zbytek promenády a je navržena jako její volné pokračování.

Klidnou atmosféru ještě podtrhuje bohaté vrstvení textur krajiny okolo řeky, struktura říčních naplavenin, tvary balvanů stejně jako místní traviny a původní vzrostlé stromy.

Jazyk autorů je současný, jednoduchý a elegantní. Použití důvěrně známých materiálů, dřeva, místních kamenů a propojení úprav terénu s existující vegetací na břehu dává místu příchuť autenticity. 

Projekt spojuje město s nábřežím a tím i přilehlými pobřežními místy, spojuje ale také město s hodnotami a vizí 21. století. Lidé znovu nacházejí vztah k dávno zapomenutým a opuštěným místům, k řece a okolní krajině. Což přináší pozitivní odezvu městu a jeho okolí, nejen v podobě předvídaných ekonomických zisků, ale především ve změně přístupu lidí k městu a jeho okolní krajině.