Extension to the Denver Art Museum

nemohu si pomoct, ale jako budova muzea umění se mi to vůbec nelíbí. snad kdyby to byla budova vojenského muzea, nebo ledu. je to nepřátelsky hranaté, agresivní, studené, uřvané a nehostinné. o tom, jaké tam budou toky energie ani nemluvě. stál oby za to psotavit proti sobě tuto stavbu a budovu Kaplického knihovny. ač mě Kpalického knihovna nenadchla svým infantilním tvarem ,asi bych si v ní připadal útulněji, než v této intelektuálně- expresivní exhibici. více pokory a více citu by to asi chtělo. a možná i méně peněz. )) platí totiž - čím více peněz máš, tím větší p... naděláš!

Ve Vasem porovnani dvou prikladu architektonickeho onanismu, tento je alespon zcela zrejme postavitelny a dokonce "jen" za dve miliardy a neco korun !

No, nevím, ale přijde mi, že Vaše názory překonávají v architektonickém onanismu obě zmíněné stavby! Sorry!

Znaje Vas jiz zde trochu, tak ale vubec nepochybuji, ze zcela urcite nebylo Vasim zamerem, bez ohledu na Vasi zde vyslovenou "originalni" myslenku, se presto bezdeky shodnout s mym nazorem na obe stavby.
May I say: What a wank (and what a wanker, if there was ever one).

Tak vam poviem... to je presne ako galeria v Bilbao od Gehryho. Narozdiel od Libeskinda, Gehry stlacil v Mayi tlacitko pre smooth :D

V mládí pracujíce na návrhu novostavby jedné národní galerie, ředitel toho ústavu nám tehdy vždy zdůrazňoval, že i když si přeje místo architektonicky vskutku pozoruhodné, vnitřně budovy si nepřeje aby architektura zastíňovala vystavené tam umění. Jako varovný příklad nám uváděl třeba Japonské muzeum moderního umění, kde LC architektura zcela zastiňuje tam vystavenou sbírku.
Další výstraha dle něho bylo třeba FLW Guggenheim Museum, jehož bezesporu vynikající sbírka je zcela zastíněna svojí budovou a kde se i prý jednomu hodí míti jednu nohu kratší, když stojíce na spirálové rampě, se kochá tam vystaveným uměním (navíc si také pan ředitel galerie dovolil tvrdit, nám architektům, že je prý obtížné zavěšovat obrazy na zakřivenou stěnu !).
Z uvedených vyobrazení tohoto architektonického místa soudím, že možná v tomto případě sbírka tam musí asi býti obzvláště ubohá, když místo samo potŕebuje tolik "jazzing up" na sebe upozornit a také, že tady v tomto případě, James. Mollison zákazníkem zcela určitě nebyl.

Oproti například neorenesančním objektům muzeí mi tady chybí vyjádření myšlenky vyššího řádu. Je to povrchní dekorativně motivovaná záležitost i když dotažená do detailu. L.už do konce života bude navrhovat památníky holokaustu.