Pastorační centrum Ennsleiten ve Štýru

Pastorační centrum Ennsleiten zaujímá v moderních dějinách rakouské architektury jedinečné postavení. Na jedné straně tato sakrální stavba předznamenává příchod konstruktivistického hnutí, které bylo výrazným způsobem ovlivněno letními semináři pořádanými Konradem Wachsmannem a vzniklo jako přímá reakce vůči racionalistické škole Clemense Holzmeistera. Současně je ukázkovým příkladem tehdejších snah o obnovu církve usilující o desakralizaci, demystifikaci a zbavení symboliky náboženských budov. Koncept domu je podle Wachsmannovy doktríny založen na nosném prvku, který v tomto případě představuje sloup X schopný dobře přenášet jak vertikální tak i vodorovné zátěžové síly. Nosnou konstrukci tvoří vždy šest svislých podpěr v kombinaci s betonovými rámy. Z těchto jednotek je sestaveno celé pastorační centrum. Prvky na sebe mohou navazovat i klást na sebe. Při vertikálním řazení může být mezi prvky vložená stropní deska nebo (jak je vidět v případě sakrálního prostoru) zůstat ponechán volný prostor. Dalším z konstrukčních principů převzatých z meziválečné moderny a k dokonalosti dotažené hnutím hi-tech je princip “kostry a kůže“, kdy je jasně patrné oddělení nosné konstrukce a obvodového pláště. Původně mělo “kůži“ tvořit profilované sklo, ale nakonec bylo rozhodnuto použít svislé prefabrikované betonové panely. Snadná výměna opláštění přitom byla součástí architektonicko-strukturálního konceptu, kdy se výhledově počítalo s výměnou “kůže“, která by lépe odrážela aktuální dobu.
Ztužující obvodový pás je plasticky ztvárněný, aby analogicky odpovídal průběhu vnitřních sil, takže kromě expresivního vzhledu konstrukce pravdivě sděluje rozložení a přenos vnitřního zatížení.