Obnova hradu Lipnice nad Sázavou

Plánovaná celková obnova hradu Lipnice, započatá v 80. letech 20. století rozsáhlou rekonstrukcí Thurnovského paláce a věže Samsonu byla po několika letech v rozpra- covanosti zastavena. Nevhodné stavební zásahy s necitlivým používáním betonářské technologie silně poznamenaly autenticitu významného gotického hradu. Podstatná  část hradu pak zůstala třicet let nedokončená - jako opuštěné, odpudivé staveniště. Naším úkolem bylo tento neúnosný stav s minimálními prostředky napravit. Zásahy z 80. let nebyly reverzibilní a dokončovat rekonstrukci podle původního projektu by ještě více památku poškodilo. Zvolili jsme tedy korektivní typ úpravy s kombinací konzervačního přístupu (autentické zdivo, ostění a zbytky omítek), restaurováním (torza nástěnných maleb) a rekonstrukcemi (například s obnovou cihelných kleneb na místo přemrzlého stropu z hurdisek). Zároveň byly cíleně do "do hry" zapojeny ty konstrukce z doby nedokončené obnovy (zejména masivní železobetonové stropy), které nebylo reálné odstranit. Ty jsme nechtěli skrývat obvyklým kašírovacím způsobem – například dodatečným podvěšováním dřevěných stropů. Rozsáhlý stavebně restaurátorský zásah, doplněný strukturálními i barevnými retušemi nových materiálů a surového betonu přispěl k vytvoření výtvarně jednotného obrazu, přičemž beton se tím stav integrální součástí historických prostorů a jejich důstojnosti. Jedná se z hlediska památkového přístupu o novum - princip "korektivních úprav" je inspirací i pro návrat důstojnosti i ostatních, v nedávné minulosti obdobně necitlivě upravovaných památek o to více, že se jedná o řešení ekonomicky nejúspornější. Úpravy hradu Lipnice reprezentují jednu z prvních realizací tohoto typu. Realizace přispěla k zvýšení návštěvnosti hradu.