Nakagin Capsule Tower
中銀カプセルタワー管理人室
Nakagin Capsule Tower z roku 1972 je první realizace kompletovaná z prefabrikovaných buněk. Do té doby existovaly jen podobně odvážné plány na papíře nebo nesmělé prototypy ve skutečnosti. O pět let starší servisní věž studentského hostelu vyskládaná z hygienických buněk od Nicka Grimshawa nebyla samostatná, ale jen obsluhovala historické budovy z 19. století a u Safdieho Habitatu 67 hrály stále velkou roli dokončovací práce na staveništi a chyběla tu možnost snadné recyklace. Kisho Kurokawa, zakladatel avantgardního architektonického hnutí nazývaného metabolismus, tak získal primát v použití “kapslové” architektury pro každodenní běžnou stavbu.
140 kapslí o vnitřních rozměrech 2,3 x 3,8 x 2,1 m (šířka x délka x výška) s kruhovým oknem je připevněno k jednomu ze dvou betonových jader pouze čtyřmi šrouby. Tyto šrouby byly navrženy, aby snášely vysoké napětí, ale zároveň se spoje daly znovu rychle rozbrat. Dům splňuje ideje metabolistů o recyklovatelné a trvale udržitelné architektuře. Každý z boxů o ploše 8,5 m² je samostatnou jednotkou se všemi vestavěným spotřebiči (magnetofon, rádio, telefon, televize, klimatizace...), nábytkem a hygienickým zázemím. Jednotka byla navržena pro jednu osobu a mohla sloužit buď jako obytná garsonka nebo jako pracovna. Několik boxů pospojovaných dohromady může sloužit k ubytování rodiny. Obytné jednotky včetně vnitnřního vybavení byly kompletovány v továrnách. Na stavbu se přivezly již hotové a za pomocí jeřábu byly vyzdviženy a upevněny ke komunikačnímu jádru.
O čtyři roky později použil Kisho Kurokawa kapsle o stejných rozměrech u jiné své slavné stavby - Sony Tower v Ósace - s jedinou obměnou, že na fasádu použil nerezovou ocel.
V září minulého roku proběhla tiskem zpráva, že ztělesnění toho, o čem Archigram v šedesátých letech jen snil, bude nakonec zbořeno. Samotní obyvatelé Capsule Tower se už podepsali pod občanskou iniciativu za stržení této stavby a postavení něčeho nového. Problémem jsou zastaralé odpady, netěsnící vodní potrubí a některé stavební díly z azbestu. Domu se v současnosti dávají šance 50:50. Sám Kurokawa tvrdí, že bude lepší kapsle během osmi měsíců kompletně zrekonstruovat než dům zbourat a čtyři roky stavět nový. Organizace Docomomo se neúspěšně pokusila budovu zapsat na seznam Unesco a japonská vláda zatím odmítá památkovou ochranu pro poválečnou architekturu.
V dnešní době Capsule Tower slouží převážně malý kancelářím a jako přechodné ubytování od pondělí do pátku s měsíčním nájmem 70.000 jenů (14.000 Kč) za jednotku. V roce 2022 byl dům zbořen.
140 kapslí o vnitřních rozměrech 2,3 x 3,8 x 2,1 m (šířka x délka x výška) s kruhovým oknem je připevněno k jednomu ze dvou betonových jader pouze čtyřmi šrouby. Tyto šrouby byly navrženy, aby snášely vysoké napětí, ale zároveň se spoje daly znovu rychle rozbrat. Dům splňuje ideje metabolistů o recyklovatelné a trvale udržitelné architektuře. Každý z boxů o ploše 8,5 m² je samostatnou jednotkou se všemi vestavěným spotřebiči (magnetofon, rádio, telefon, televize, klimatizace...), nábytkem a hygienickým zázemím. Jednotka byla navržena pro jednu osobu a mohla sloužit buď jako obytná garsonka nebo jako pracovna. Několik boxů pospojovaných dohromady může sloužit k ubytování rodiny. Obytné jednotky včetně vnitnřního vybavení byly kompletovány v továrnách. Na stavbu se přivezly již hotové a za pomocí jeřábu byly vyzdviženy a upevněny ke komunikačnímu jádru.
O čtyři roky později použil Kisho Kurokawa kapsle o stejných rozměrech u jiné své slavné stavby - Sony Tower v Ósace - s jedinou obměnou, že na fasádu použil nerezovou ocel.
V září minulého roku proběhla tiskem zpráva, že ztělesnění toho, o čem Archigram v šedesátých letech jen snil, bude nakonec zbořeno. Samotní obyvatelé Capsule Tower se už podepsali pod občanskou iniciativu za stržení této stavby a postavení něčeho nového. Problémem jsou zastaralé odpady, netěsnící vodní potrubí a některé stavební díly z azbestu. Domu se v současnosti dávají šance 50:50. Sám Kurokawa tvrdí, že bude lepší kapsle během osmi měsíců kompletně zrekonstruovat než dům zbourat a čtyři roky stavět nový. Organizace Docomomo se neúspěšně pokusila budovu zapsat na seznam Unesco a japonská vláda zatím odmítá památkovou ochranu pro poválečnou architekturu.
V dnešní době Capsule Tower slouží převážně malý kancelářím a jako přechodné ubytování od pondělí do pátku s měsíčním nájmem 70.000 jenů (14.000 Kč) za jednotku. V roce 2022 byl dům zbořen.
0 comments
add comment
