Krematorium, Vídeň
Feuerhalle Simmering
Krematorium je nejvýraznější rakouskou expresionistickou stavbou. Položilo základní kámen několika politickým systémům a nastartovalo desetiletí dlouhou Holzmeisterovu kariéru jako jednoho z nejvlivnějších architektů v zemi.
Rozruch budící mystické gotizující tvarosloví je výsledkem překrývání se několika kulturních vrstev. Budova k sociálními demokraty propagované kremaci byla situována u centrálního hřbitova v areálu pustnoucího císařského zámku z 16.století. Holzmeister tak mohl přepracovávat téma věží, cínování a zachytit pseudoreligiózní auru v podstatě ateistického rituálu.
Mystické naladění v silně zjednodušeném a výrazově orientálně-gotizujícím slovníku naprosto vyhovoval tehdejší všeobecné náladě po katastrofě I.světové války. Holzmeister získal v soutěži jen 3.místo, přesto dostal od tehdejšího konzervativního hlavního městského architekta Fiebigera zakázku právě pro svoji silnou symboliku obsahu a formální zřetel (podle F.Achleitnera ‘sémantický puč‘), které později vedlo k jeho zaměstnání na vídeňské akademii (1924). V letech 1965-69 bylo krematorium Holzmeistrem samotným dále rozšiřováno: původní hlavní prostor byl umocněn velkým vestibulem, přidružily se nové síně pro ceremonie (vitráže od Giselbert Hoke). Fresky v prostoru s kupolí z roku 1927 jsou od Antona Koliga. Pozlacené stěny postranních síní pro ceremonie jsou od Gudrun Baudisch-Wittke.
Tato smuteční síň byla postavena roku 1922 podle plánů Prof.Dr.Techn. Clemense Holzemeistera pro obec Vídeň pod správou starosty Jakoba Reumanna. Referentem byl městský rada Franz Siegel, vedením stavby byl horní stavební rada Ing. Hans Hafner, stavební rada Arch.Ing. Friedrich Jäckel, stavební inspektor Arch.Ing. Josef Bittner, stavební inspektor Ing. Alfred Theiss.
1967 a 1969 byla stavba rozšířena a přizpůsobena novým potřebám v pohřebnictví. 1984 až 1986 byly přestavěny technické zařízení a restaurovány interiéry. Tato pamětní deska byla iniciována ke stému výročí narození Prof.Dr. Klemense Holzmeistera občany města Vídně, správou města Vídně pod starostou Dr. Helmutem Zilkem a vedoucím městské rady Johannem Hatylem.
Rozruch budící mystické gotizující tvarosloví je výsledkem překrývání se několika kulturních vrstev. Budova k sociálními demokraty propagované kremaci byla situována u centrálního hřbitova v areálu pustnoucího císařského zámku z 16.století. Holzmeister tak mohl přepracovávat téma věží, cínování a zachytit pseudoreligiózní auru v podstatě ateistického rituálu.
Mystické naladění v silně zjednodušeném a výrazově orientálně-gotizujícím slovníku naprosto vyhovoval tehdejší všeobecné náladě po katastrofě I.světové války. Holzmeister získal v soutěži jen 3.místo, přesto dostal od tehdejšího konzervativního hlavního městského architekta Fiebigera zakázku právě pro svoji silnou symboliku obsahu a formální zřetel (podle F.Achleitnera ‘sémantický puč‘), které později vedlo k jeho zaměstnání na vídeňské akademii (1924). V letech 1965-69 bylo krematorium Holzmeistrem samotným dále rozšiřováno: původní hlavní prostor byl umocněn velkým vestibulem, přidružily se nové síně pro ceremonie (vitráže od Giselbert Hoke). Fresky v prostoru s kupolí z roku 1927 jsou od Antona Koliga. Pozlacené stěny postranních síní pro ceremonie jsou od Gudrun Baudisch-Wittke.
Tato smuteční síň byla postavena roku 1922 podle plánů Prof.Dr.Techn. Clemense Holzemeistera pro obec Vídeň pod správou starosty Jakoba Reumanna. Referentem byl městský rada Franz Siegel, vedením stavby byl horní stavební rada Ing. Hans Hafner, stavební rada Arch.Ing. Friedrich Jäckel, stavební inspektor Arch.Ing. Josef Bittner, stavební inspektor Ing. Alfred Theiss.
1967 a 1969 byla stavba rozšířena a přizpůsobena novým potřebám v pohřebnictví. 1984 až 1986 byly přestavěny technické zařízení a restaurovány interiéry. Tato pamětní deska byla iniciována ke stému výročí narození Prof.Dr. Klemense Holzmeistera občany města Vídně, správou města Vídně pod starostou Dr. Helmutem Zilkem a vedoucím městské rady Johannem Hatylem.
Text na kamenných tabulích u vstupu
0 comments
add comment
