Hotel International

Brněnský hotel International vznikl v reakci na prudce se rozvíjející veletržní akce v padesátých letech, při nichž bylo nutné ubytovat velké množství hostů. Tehdejší kapacity zdaleka nestačily pokrýt potřeby návštěvníků, komplikace nastávaly především v době konání mezinárodních strojírenských veletrhů. Stavba nového hotelu měla o 60% zvýšit počet lůžek ubytovacích zařízení ve městě (přičemž kapacita ubytování vhodná pro cizince by se zvedla až o 80%). [1]

Pro výstavbu byl vybrán pozemek o rozloze zhruba 2ha mezi ulicemi Husovou a Veselou a sevřený dvěmi významnými budovami z 19. století v neorenesančním stylu (Uměleckoprůmyslové muzeum a Pražákův palác). Dříve v těchto místech stávaly kasárna, po jejich demolici ve dvacátých letech i po postižení válečným bombardováním se zde počítalo s rozšířením Nové radnice či s novou budovou městské samosprávy [2]. Hotel tedy zabírá poměrně rozsáhlý prostor v centru města, na němž se nachází mimo samotnou ubytovací část i několik restaurací a barů, venkovní i podzemní parkoviště, odpočinkové terasy, několik venkovních schodišť spojujících ulici Husovu s Veselou a menší park. Součástí projektu architektů Krejzy a Kramoliše původně byla i neuskutečněná budova mezinárodního internátu v místě, kde je dnes plánováno Janáčkovo kulturní centrum, spojená s hotelem lávkou přemosťující ulici Skrytou.
Velmi výhodná poloha pod svahem Špilberku a v bezprostředním spojení s centrem města však nesla i komplikovanou otázku vztahu k původní zástavbě. Pro nespojitost moderní stavby s muzei v historizujícím stylu byla plocha mezi nimi ponechána volná (sloužící jako parkoviště) a hlavní těleso hotelu odsunuto směrem k ulici Veselé. Ze stejného důvodu byla zvolena horizontální varianta namísto výškové budovy, navrhované Vilémem Kubou. [3]
Výsledný projekt vznikl v letech 1958 - 1959 a stavba byla dokončena v roce 1962. Vzhledem k tomu, že v dané době nebyla v našem prostředí dostatečná zkušenost se stavbou a provozem podobných objektů, objevují se zde prvky soudobé světové architektury i originální řešení, a to po stránce technické, dispoziční i výtvarné. 

Jedenáctipodlažní část stavby je založena na železobetonové desce a skeletu ze stejného materiálu v modulu 6,60 x 5,25 při výšce běžného podlaží 3,20m. Hlavní vstup do hotelu od Husovy ulice, krytý výraznou markýzou, ústí ve skutečnosti až do třetího podlaží, na němž se nachází recepční hala, bar, společenský sál, salónky a několik v.i.p. pokojů včetně vládního apartmá, které jsou zvenčí patrné jako pás lodžií se zužujícími se sloupky, považovaný za reminiscenci na prezidentský palác v Brazílii, dílo architekta Oscara Niemeyera. [4] V sedmi vyšších patrech tvořících nejvýraznější část budovy leží pokoje hostů, dvoulůžkové původně na západní straně a jednolůžkové směrem k centru, oddělené středovou chodbou. Jednotlivá patra mají charakteristickou barvu koberců, dveří apod., spojují je dva osobní výtahy a menší schodiště. Mimo osm apartmánů, které jsou rozšířeny o pracovnu a balkón, se všechny ubytovací jednotky skládají z předsíně, koupelny a vlastní ložnice. Na mezinárodní hotel však prostorové řešení v těchto partiích působí velmi úsporně, až stísněně. Rozměry místností musely ustoupit potřebě většího počtu pokojů (celkem se jich tu nachází 301). Vnitřnímu uspořádání odpovídá navenek i rastr fasády, kde na každou obytnou buňku připadá jedno čtvercové pole. Vzhled hotelu tedy udává především síť vertikálních a horizontálních linií konstrukce, vyplněných deskami barevného skla s hliníkovou kostrou. Uplatnění těchto materiálů na fasádě bylo u nás takřka novinkou. Vzbuzují dojem, že stěny jsou tvořeny pouze lehkými skleněnými deskami, nicméně za nimi se ještě skrývá zdivo z cihelných tvárnic.
Recepční hala je chodbou a schodištěm do nižších podlaží propojena se druhým vstupem z Veselé ulice. Po jeho stranách se nachází noční bar a restaurace s letní terasou. Tyto prostory podobně jako společenské místnosti nad nimi již vybočují z hlavní hmoty budovy a tvoří samostatné, nižší křídlo. Ve spodních podlažích jsou dále situovány především provozní prostory - kuchyně, prádelna, kanceláře, sklady a čtyři strojovny klimatizace, která byla v dané době obdivovanou technickou vymožeností. V úrovni Skryté či Besední ulice leží vjezd pro zásobování a také podzemní garáže.

Současně se stavbou hotelu byla prováděna i výtvarná výzdoba, kterou byli pověřeni významní umělci, z nichž se mnozí přímo účastnili světové výstavy Expo 58 v Bruselu. V interiéru se řešila především podoba a výbava společenských místností, a to od podlah, stropů, osvětlení, přes mozaiky a keramické nástěnné prvky až po kovové plastiky, kamenné sochy a sklářská díla. Je zde tedy rozsáhlým způsobem zachycen aktuální výtvarný proud z přelomu 50. a 60. let, tzv. "bruselský styl". Mezi nejvýznamnější objekty patří například dekorativní mříž ve vstupní hale, oddělující schodiště do suterénu, provedená Stanislavem Libenským a Jaroslavou Brychtovou. Kovovou kostru mříže doplňují reliéfně tvarované bloky z taveného skla s motivy brněnského kola a draka. V restauraci se nachází další sklářská výzdoba s elegantními figurami vodního ptactva v rákosí od Miloslava Klingera. Stěna naproti společenskému sálu nese reliéf Kuropění Bohdana Laciny a Miloše Axmana z tepaného plechu s bronzovou patinou.
Výtvarná díla se objevují i v exteriéru. Na spodní části schodiště pod terasou je monumentální sousoší Pohostinství brněnské sochařky Sylvy Lacinové. Severní stranu budovy zpestřuje také dvacetimetrový reliéf Slunce, jehož paprsky vykládané mozaikou z říčních oblázků probleskují mezi stromy a létajícím ptactvem, který Sylva Lacinová provedla spolu s Janem Rajlichem st. Stejně jako ve zmíněném díle jejího manžela tu motiv vycházejícího slunce dodává optimistický náboj.

Brněnský hotel International se pro svoji významnou roli stal hned od svého vzniku předmětem žhavých diskusí, které přetrvávají dodnes [5]. Lze jej považovat za nekompromisní zásah mezi historické budovy i za výjimečně moderní stavbu, která se narozdíl od pražského Internationalu (dokončeného v roce 1956 ve stylu socialistického realismu) otevřela západním vlivům, a to z Bruselu i Brazílie, a zároveň nese rysy pozdního českého funkcionalismu. Nicméně z dnešního pohledu může také hlavní fasáda budovy svým monotónním rastrem, odhalujícím seskupení a rozměry pokojů, až příliš výrazně upomínat na tehdejší budování obytných komplexů.

---

1) Arnošt Krejza: Mezinárodní hotel v Brně, Architektura ČSR 1960, str. 326.
2) Bohumil Samek: Brno - proměny města, Brno, 1962, str. neuvedena.
3) Josef Němec: Z historie zrodu, Design&Art Best Western Premier Hotel International Brno, Brno, 2009, str. 19.
4) J.Hrubý, Z.Pokorný: Úprava prostoru kolem hotelu International v Brně, Architektura ČSR, 1963, str.95.
5) Negativně např. autoři bruselského pavilonu J.Hrubý a Z.Pokorný: viz pozn. 4, str. 93-101. Na ně potom reaguje s opačným hodnocením Iveta Černá: Architektura hotelu, Design&Art Best Western Premier Hotel International Brno, Brno, 2009, str. 44-79.