Vitra Fire Station

Rolf Fehlbaum, ředitel Vitry, kdysi nabídnul londýnské architektce iráckého původu, aby pro jeho firmu navrhla židli. Madam Hadid byla nabídkou potěšena, ale po dlouhá léta žádný design z její kanceláře nepřicházel. Až když se Vitra rozhodla postavit v severovýchodní části svého výrobního areálu hasičskou zbrojnici, tak se Zaha Hadid ozvala.
Hadid je pověstná svým dekonstruktivistickým pojímáním stavební formy. K této poloze dospěla během studií na londýnské Architectural Association ve skupině architektů experimentujících s odkazem ruských konstruktivistů. Její stavby jsou jako zkamenělé expresionistické skulptury plné neklidu a dynamiky.
Podobný koncept charakterizuje i stavbu hasičské zbrojnice ve Weilu. Jistá nervozita a permanentní připravenost k hasičskému zásahu se odrazila i ve hmotě domu. Hadid dokonce zapojila hasičskou techniku do výrazu stavby. Nejrozlehlejší část stavby tvoří garáže, na jejichž podlaze jsou otištěny startovací dráhy vozidel. V severní části budovy se nacházejí šatny a sociální zařízení pro mužstvo, v patře pak jídelna s kuchyňským pultem a příjemná terasa, ze které je možné současně vidět území Německa, Francie a Švýcarska.
Všechny části stavby, včetně materiálu a osvětlení, jsou designovány do výsledného harmonického gesamtkunstwerku. Absence pravého úhlu v interiéru doznává především v umývárnách a na WC netradičních souvislostí.
Hasičská zbrojnice byla prvním větším postaveným dílem Zahy Hadid. Vitra tak umožnila této umělkyni demonstrovat dekonstruktivistický směr architektury a zapsala ji do análů světové architektury. Poté, co Vitra přestoupila na centrální hlásiče požáru ve výrobních halách, ztratila zbrojnice svůj význam a hasiči její šikmou náruč opustili. Dnes je v ní umístěna expozice 100 kusů sedacího nábytku přibližující zajímavý vývoj nábytkového designu.