Fawood Children’s Centre

Minulý rok mi radost udělala spousta věcí, nejvíc však návštěva školky v Londýnském slumu od architekta Willa Alsopa - nejpřirozenější prostředí pro děti jaké jsem kdy viděl. Stavbu všichni milují - děti, učitelé i místní komunita somálských přistěhovalců ...jako jediný objekt v okolí zůstává nedotčena kriminalitou, grafity, nikdo si nedovolí jí poškodit. Pravá sociální architektura.

Mateřská škola od Willa Alsopa stojí na severozápadě Londýna v jedné z nejchudších částí města, místními přezdívané jako “the West Bronx of London“. V asociálním prostředí šedivých paneláků zde kvete snad jen kriminalita. S velmi omezeným rozpočtem, za který byste se v centru Londýna dal koupit akorát tak byt 3+1, vznikla školka nepodobající se nečemu v okolí nebo ostatním školským zařízením v Británii.
„S malým rozpočtem jsme museli zvětšit naši představivost,” říká Alsop. „Rozhodli jsme se koupit největší, nejlevnější a nejpevnější konstrukci jakou jsme mohli sehnat, což byly standardní rámové konstrukce vyráběné pro zemědělské stavby. To nám umožnilo zastřešit co nevíce plochy - vlastně celou parcelu - za velmi málo peněz. Zbývající finance jsme pak použili k vytvoření prostorů, které budou podoporovat dětskou představivost. Už teď si myslí, že jsou na moři, když si hrají uvnitř kontejnerů pro zaoceánskou dopravu, rády poslouchají příběhy uvnitř mongolské jurty, která je daleko útulnějším a magičtějším místem než by se kdy klasické třídy mohly stát. Běžné školky trpí tím, co já nazývám syndrom vyčerpání bungalovem, které jako by byly navrhovány, aby potlačovaly dětskou fantazii.”
Pod jednou střechou se zde nachází klasická školka pro děti ve věku 3-5 let, zařízení pro autisty a děti vyžadující speciální péči, dětské centrum a výukové služby pro dospělé. Volný prostor pod střechou, která svým tvarem i barevností připomíná ruské nebo čínské státní cirkusy, umožnil libovolnou kompozici programu. Mezi třemi hlavními objemy tvořenými z na sebe poskládaných přepravních boxů zbyl dostatek místa pro hřiště a průlezky. Recyklované kontejnery byly natřeny veselými barvami, vyříznuty do nich okna (jedny ve výšce dětských očí, druhé v úrovni dospěláka a třetí jako horní osvětlení), vybaveny podlahovým vytápěním, byly k nim připrojektovány balkony a mezi sebou navzájem pospojovány ochozy, výtahem a ocelovým schodištěm. Venkovní průlezky jsou stále schovány pod obří střechou, což koresponduje s klimatem stále upršeného Londýna a děti si tak mohou hrát venku bez ohledu na počasí.
„Volba budované konstrukce a adaptovaného vnitřního prostředí nám umožnila velmi rychlou montáž,” říká Alsop. „Dovolí nám i rychlé a levné změny ve vnitřním uspořádání kdykoli do budoucna. Tmavou stránkou projektu je skutečnost světa dospělých kolem centra. Síťové stěny možná působí ozdobně, ale ve skutečnosti jsou zde proto, aby chránily děti před nebezpečnými lidmi z venku. A tu není žádný způsob, jak se vyhnout faktu, že Harlesden je problémové místo.”
V příštím roce je naplánována demolice ošklivých bytovek na jejichž místě by měl vzniknou park, který bude k dispozici jak dětem ve školce tak obyvatelům nově postavených bytů v okolí. Půdorysná stopa školky hraje důležitou roli ve formování celého budoucího parku.