„Zastával jsem názor, že samotný kostel by neměl mít městský charakter, ale zároveň by se jeho venkovní plochy neměly obejít bez citlivého zapojení do okolního prostředí.“
Alexander von Branca
Katolický kostel Nejsvětější Trojice s farním úřadem, zvonicí, mateřskou školkou a domovem řádových sester v satelitním městečku Langwasser na jihovýchodním okraji Norimberku se začal navrhovat současně se zahájením Druhého vatikánského koncilu. Vysvěcení se stavba dočkala o dva roky později. Kostel tak byl dokončen o rok dříve než se uzavřel ekumenický koncil ve Vatikánu. Tehdejší biskup Josef Schröffer během slavnostního otevření poukázal na dokonalé převedení myšlenek Druhého vatikánského koncilu do kamene. Kostel má jasné poselství. Představuje optimistického ducha. Redukovaný jazyk moderní architektury navozuje meditativní ale současně majestátní atmosféru. Uvnitř elipsovitého prostoru s kapacitou 500 míst lze nalézt klasicistní, Palladiánské či raně křesťanské prvky. Centrální prostor je podpořen kulatými sloupy bez patky i hlavice obíhajícími rovnoměrně po celém obvodu hlavního sálu. Dřevěný strop ponechává částečně odhalené trámy. Jediným zdrojem denního světla je čtvercový světlík nad kamenným oltářem od bavorského sochaře Blasia Gerga. V severní části kostela se nachází křtitelnice z jurského mramoru umístěná do půlkruhového výběžku z režného zdiva. Vedle vstupu se nachází denní kaple, kudy proniká světlo skrze čtveřicí úzkých pásů s barevnou vitráží.