Computing and electrotechnological institutes, TU Graz

Osm třípatrových staveb s cestami, uličkami a místy osázenými stromy je zakomponováno do struktury v pravoúhlé síti, která v situaci působí jako městečko uzavřené do vlastního života. Měla by tu skutečně vzniknout situace podobná starým městům, kde se otevírají a uzavírají místa, z nichž žádné nelze určit jako centrální. Vnější prostory by neměly mít žádnou zjevnou hierarchii, diferencovány budou několika druhy stromů. Kromě nich je tu pak použit už jen štěrk a písek, u kterých ale autoři návrhu předpokládají, že postupně zarostou mechem. Fasády jsou z pohledového betonu. Z původního záměru probarvovat beton jednotlivých hmot od antracitové po olivově zelenou autoři nakonec upustili.

---

„Vedoucími motivy byly transparence a otevřenost. Veřejný, průchozí prostor jako místo komunikace a studentských aktivit. Celková struktura dovoluje mnohotvárné vnitřní propojení jednotlivých prostorových vrstev, ale je otevřená i pro změny programů a posuny využití. Šli jsme s ní až na hranu parcely – není tu historická dualita stavby a místa, figury a základu. Vyplňuje celé staveniště a vytváří 'veřejné' prostory uvnitř sebe samé.
V přízemí objektů jsou velké brány, které při příznivém počasí mohou být otevřeny. Dojde tak ke smazání hranice mezi vnitřkem a vnějškem. V meziprostorech, které jsou často otevřeny přes několik podlaží, jsme umístili zimní zahrady, z nichž jsou přístupná horní patra budov. Prostorové vrstvení z míst veřejných do soukromých je horizontální i vertikální. Konstrukčním základem každé z budov je otevřená betonová konstrukce, která vytváří neutrální plochu každého podlaží, v němž mohou být volně umisťovány prostorové komponenty. Determinace místa je i v tomto případě redukována na nezbytné minimum. Vznikají tak volné plochy bez jakéhokoliv tradičního předurčení. Čekají na ty, kteří je budou používat.
Na jedné straně půdorysu budov jsme umístili místnosti asistentů, profesorů, úřadu, na druhé, o něco větší, místnosti studentů – semináře, knihovny atd. Přednáškové sály, které jsou pochopitelně mnohem větší, se nacházejí pod zemí. Jednotlivé stavební jednotky spojují mosty.
Staticky systém spočívá na rastru 5 x 5 metrů a na deskovém zastropení s vyztuženými schodišti. Dovoluje velkou flexibilitu ve využití, protože nejsou zapotřebí žádné nosné vnitřní zdi. Přízemní zóny jsou 'propustné', a tak přes přísnou rastrovitou výstavbu je možný volný pohyb.“