Do Lukovan se cesta se vlekla, okýnkem dovnitř vnikala sladká vůně ovoce a pneumatiky citelně brzdil hruškový džem. Ani jediná molekula vzduchu neprojevila zájem se pohnout a ve všepožírajícím tichu byl slyšet jen marný boj hmyzích tělíček,tělíček přilepených k silnici jednoho letního dne…Na okraj Lukovan, do malé vesnice za Brnem, mezi záhumenní cestu a zahradu, jsme postavili jednoduchý a levný dům. A to tak, abychom nemuseli pokácet ani ty dvě už neplodící třešně ani náletový jasan vrostlý do plotu.
Myšlenkově jsme se chtěli přiblížit vesnici ve všech jejích aspektech, ale bez příkras a iluzí. Snažili jsme se nepoužívat nijak sofistikované materiály a technologie, ponechat dům jednoduchý a pro své místo srozumitelný.
Svojí formou chce dům zapadnout do polí, zahrad a mezi všudypřítomné stodoly. Snaží se působit stabilně a pevně, zároveň však reagovat na změny ročních období, počasí i rodinných konstelací.
Stavbu prováděla firma z vedlejší vsi, dřevěná okna vyráběli o další vesnici dál, truhlář je taky z okolí a něco jsme si udělali prostě sami.
Konstrukčně jde o dřevostavbu na pasech z betonových tvárnic, střecha je vyrobena ze sbíjených vazníku, tepelně neizolována a kryta pálenou taškou. Příčky jsou vyzděny z keramických tvárnic a zatřeny omítkou na bílo. Vnitřek je opláštěn březovou překližkou a podlahy jsou většinou dřevěné, či z marmolea. Zvenku je dům nahozen probarvenou vápennou omítkou a garáž opláštěna cementotřískovými deskami.
Dům je směrem k ulici otevřen velkým sedacím oknem. Se zahradou je spojen posuvným francouzským oknem, které pokračuje nášlapnými kameny a terasou, zemním valem plynule splývajícím s terénem.
To vše pro nás znamená ekologický ve své vnitřní podstatě.
ertepl