 |
Když se staví dům, tak si myslím, že nejdůležitějším úkolem je definovat nový ‘element’ ve vztahu k okolí, a je jedno, jestli je to ve městě nebo v krajině. Můžete to udělat vybudováním ohrady a říct, že uvnitř leží ‘poklad’, ale víc kultivovanější přístup je vymezit element plochami. Erlenbach byl právě ten typ projektu, kde jsem se chtěl pokusit vytvořit tyto plpchy. Klienti si přáli hodně prosklený dům, aby mohli co nejvíce těžit z krásného výhledu na Curyšské jezero. Domnívali se, že poloha domu může být velmi otevřená. Já jsem to viděl trochu jinak. S ulicemi běžícími z obou stran se mi zdála poněkud nechráněná. Chtěl jsem domu dopřát větší množství soukromí, a tak jsem odsadil okna a přidal betonové desky, které by bránily pohledům zvenčí. Desky jsou nosné a ohraničují obvod stavby. Jsou zde také kvůli rovnováze. Na kratší straně domu je umístěna dvojice desek přesně nad sebou. Na delší straně domu jsou dva páry těchto desek. Jeden z nich v rozích přečnívá. Druhý pár je pak úplně roztrhán. Toto posunutí vytváří efekt skluzu, který vymezuje fasádu. Do svislých desek bylo přidáno červené barvivo, aby je odlišilo od šedých vodorovných desek, ale zároveň zůstalo jednotné bez pracovních spár. Hmota domu nad sklepem mírně přečnívá (podobně jako u domu v Grabs). Konstrukce je hrubá - všechny konstrukční prvky jsou betonové. Konstrukce je stejně tak abstraktní jako samotný dům. Nejsou zde betonové rohy - pouze zdi a desky. Izolace je vždy schovaná uvnitř podlah, stropů nebo zdí. To znamená, že vnitřek domu je naprosto volný.
