...Ono je totiž v reálné situaci z toho domu ztěží co patrné. Původní budova viditelná skrze železný plot z hlavní ulice je vemi citlivě opravena. Ale to, co se odehrává za ní, není odnikud z okolí ani v nejmenším patrné, k čemuž úspěšně přispívá "pevnostní" přístavba na severní straně pozemku.
Uznávám, že hosté sousedního hotelu Don Giovanni (fujtajxl!) budou mít zajímavý výhled, ovšem chodci už si nějaké té "architektury" nijak neužijí. Ten betonový bunkr přístavby, který uzavírá nádvoří, spolehlivě zabrání tomu, aby měly oči kolemjdoucích příležitost spočinout na něčem vizuálně alespoň trochu vlídném.
Už jsem si zvykl, že od Liebeskindových časů architekti cítí potřebu tak nějak „vyjadřovat ducha židovství" sérií rozličných zářezů, výkrojů a šlinců, jizev a šrámů. Jen mi není jasné, proč by měl estetiku holocaustu (či jak tenhle výtvarný trend nazvat) nutně přijímat i židovský starobinec.
Ta betonová stěna s trojúhelnými okny je opravdu hrozná. Nerezová lanka treláží, která se prověšená táhnou přes atiku až daleko na střechu na ocelových podpěrách, až příliš silně připomínají ostnatý drát. Ve světle toho, že se jedná o domov pro oběti válečného vyvražďování, připadá mi to jako krutý vtip. Bezpečnostní kamery, které skrze spleť natažených drátů všude okolo domu vidíte, pak atmosféru koncentráku podtrhují opravdu dokonale...
Jestli snad byl autorův záměr, aby uvnitř bloku v umělé oáze krásné zahrady životem zkrušení stařečkové dožívali v nepřekonatelném odloučení od okolního světa, zatímco do ulice se bude na lidi šklebit tlama nacistických lágrů, tak se mu to podařilo dokonale. ...Opravdu hrozné (7:- /)
Nedá mi to. Zvlášť, co jsem si přečetl příspěvek od Šakala. Chodil jsem celou zimu dvakrát týdně kolem zadní fasády směrem ke hřbitovům a lámal si hlavu, co to bude za stavbu. Nějak jsem to prostě nechytil na začátku a byl jsem líný googlit na netu a tak jsem objekt vnímal jako cosi pevnostního, co patří k sousední Svobodné Evropě... Cítím tu velký kontrast mezi krásným vnitřkem s velkým důrazem na detail a zpracování a nepřístupnou fasádou zvenčí. V první chvíli bych nevěděl, má li to působit nepřístupně pro lidi vně nebo naopak nepřekonatelně, pro lidi uvnitř. Je škoda, že je komplex tak moc orientovaný dovnitř, sám na sebe. Radši bych viděl spokojené seniory na dvoře areálu přes prosklenou plochu či decentní plot, než shrbenou siluetu v malinkém okně.. Přeci jen se mi ten okolní svět nezdá tak nepřátelský, abych ho musel takto separovat.. a ty obrázky krovu s posuvnámi příčkami na kolejnicích spolu s plechovými lampami... díky Šakale za děsné představy.. Pokud by mne tam ale vzali rovnou hlavním vchodem, přes zrekonstruavaný objekt, byl bych určitě nadšený.
Pusťte si občas televizi a podívejte se na pochody neonacistů a představte si výsledky spojení jejich fyzických a mentálních schopností. Svět není nepřátelský, pokud nejste Žid, Rom nebo Asiat. Myslím, že prostorově introvertní koncepce areálu je namístě, především kvůli nekomfortní lokaci.
Přirovnávat nerezová lanka pro popínavky k ostnatým drátům koncentračních táborů mi přijde nešťastné. Především vůči Vám, poněvadž máte architektonické vzdělání a měl byste to prokazovat. Poslední odstavec včetně patky nad Vaším portrétem bohužel odkrývá více, než bych o Vás chtěl znát. Některé duševní pochody a asociace je lepší směřovat do záchodové mísy než na veřejnost...
Největší tragedií je zavírat oči před realitou. Pokud se mělo stavět na tomto místě, tak bylo nutné stavbu maximálně uzavřít. Jednak před okolním ruchem a pak před okolním světěm vůbec. Pokud jste průměrný bílý tuzemec, asi to nepochopíte...Ne náhodou třeba mediálně velmi populární představitel pochybného a nebezpečného spolku Ne základnám gratuloval palestinským teroristům...V takové atmosféře je dost těžké otevřít takovýto objekt, kde žijí lidé jejichž vyhlazení je stále cílem řady duševních mrzáků, okolnímu světu. Bylo by fajn, kdyby to bylo jinak, ale prostě není a bohužel není ani moc velká snaha s tím něco dělat. Co by asi udělal kolemjdoucí nácek při pohledu na židovské stařenky a staříky přes elegantní plot?
Za ty čtyři roky práce na této stavbě jsem možnost přiblížit se k židovské komunitě,mnoho věcí jsem pochopil.Na druhé straně jsem pochopil,že některé věci pro nezasvědceného postrádají logiku a on ji nedokáže najít.Přesto si myslím,že jsem se v problémech dostatečně orientoval a zvolená koncepce odpovídá místu a účelu stavby.Námitka konstatující úplné oddělení starých lidí od vnějšího světa je neopodstatněná.Pozorný čtenář mých průvodních glos by pochopil,že oddělený zahradní prostor je pouze jedním z vnějších prostorů areálu,jenže do těch ostatních je vidět/předprostor před hlavní budovou/,nebo je tam velký hluk a bylo měřeno před realizací dostavby i vzadu za budovou.Navíc jak jsem napsal-něco za něco-místo je extrémní,ale dostupnost je výborná-tudíž i mezilidské kontakty mohou být zachovány.Rozhodnutí o vnitřní zahradě,která je spíše interierem budovy,mělo i další důvody.Pokud by dostavba byla realizována jako soliter a zahrada by jej obklopovala oddělena od okolních komunikací plotem,nebyl by vytvořen první plán dvoupodlažní zástavby,který eliminuje výšku a hmotu hotelu a nyní i objektu RFT,protože obě budovy nejsou již z pohledu atria tak vnimatelné.Navíc si nejsem jist zda by bylo vhodné připustit pohledy dovnitř tohoto interního prostoru přes jak zde někdo konstatoval "decentní plot "oddolávající dle požadovaných bezpečnostních parametrů.Pak by se hovořilo zřejmě o jakési kleci či táborovém oplocení.Vůbec některé zdejší úvahy vyplývající z neznalosti požadavků bezpečnosti ,nikoho z těch,kteří ten holokaust skutečně zažili ,těch kteří vnímají i trvající ohrožení a se kterými jsem měl možnost hovořit nenapadly.Pro mne byla tato otázka jednou z primárních,před kterou nebylo lze zavírat oči a pochopitelně se promítla do konceptu.Ta úděsná nesmyslná hradba obvodové stěny je zatlačena do terénu a je proti okolí vlastně jednopodlažní, po ozelenění vysazenými popínavými rostlinami se stane zelenou hmotou nejenom barvou,ale i rostlinným povrchem-navíc mě se líbí i takto.
Úprava dvoru je velice vlídná, vzdušná a přátelská, podobně měřítko a členění přístavby. Věřím, že uzavřenost objektu pro starší lidi s pomalu se zmenšujícím akčním radiusem se může jevit v tomto konkrétním kontextu jako víznamné plus. Za problematické považuji stylové kontrastní vymezení se vůči původnímu objektu. Dekonstrukce může být velice poeticky zábavná a inspirativní, pro mne osobně ale jen do té míry, než začne hrát konfrontační hru ocel, sklo x cihla, dřevo, nebo plochá střecha x valba.
...Pane architekte, vřelé díky za reakci!
Já jsem od začátku tušil, že ta věc má spousty omezení daných jak místem tak choulostivým zadáním. Psal jsem to proto, že mě samotného tahle věc tížila a potřeboval jsem si o ní promluvit s lidmi z oboru, kteří jí třeba budou cítit podobně. Třeba mě uklidní, že to nevnímám správně, třeba mě poučí o něčem, co jsem sám nepostřehl... Z reakcí a Vašeho vlastního vysvětlení poznávám, že se věci mají opravdu tak, jak jsem si prve myslel: příliš mnoho okolností stálo proti Vám.
Mě samotného to mrzí, ale když to racionálně uvážím, mám dojem, že se za daných okolností nedalo čekat něco jiného - záměrně neříkám „lepšího“. Nechápejte proto, prosím, můj první příspěvek jako odsouzení Vašeho výkonu. Na každý nový dům od Vás se vždycky moc těším a každý mě krásným způsobem překvapí. Tož se budu těšit i na ten příští...(7:- ))
Souhlas se Šakalem
| 20.06.08 10:05
Ačkoliv jsem si vědom, že autora silně zpoutalo zadání investora a požadavek po maximální bezpečnosti, musím přesto souhlasit se Šakalem. Z takovýchto staveb a pevnostních bloků bez oken, bez života, číší velká schíza a duševní nezdravost, nepřirozenost. Je tragédie, co si Židé prožili a mnohde ještě prožívají, ale takovýmto vymezováním se před okolním světem, tvorbou železobetonových monster, hlídaných plotů, se rozhodně nic nevyřeší. Vidím v tom už takové gesto trpitelství a důrazu vlastní vyjímečnosti a jedinečnosti, které může být kontraproduktivní. Rekonstrukce staré budovy je zdařilá (pouze - neměla vrchní polovina mansardy profilovanou plechovou římsu, místo rovného oplechování ?), dvorní strana přívětivá a příjemná, ale zevnějšek novostavby s trojúhelnými střílnami příšerný...
Pokud vidíte v obavách židů gesto trpitelství a důkazu jejich vlastní výjmečnosti a jedinečnosti,tak se zamyslete ještě jednou ,rozhlédněte se kolem sebe a tu svoji úvahu ještě jednou vyhodnoťte.Jinak zase nezplošťujme vnější výraz budovy pouze na bezpečnostní aspekty.Pro mne je třeba dostatečným důvodem vymezení se vůči okolnímu prostředí,kde pouze židovské hřbitovy mají lidské měřítko a ty jsou ze dvora vnimatelné jako zelené pozadí.V této chaoticky založené urbanistické struktuře a pod tlakem racionálních důvodů jsme rozhodli vymezit okraje pozemku stěnou a zcela záměrně jsme došli k vnějšímu výrazu stěny- neříkám uliční fasády,kde trojůhelník mající řadu významů počínaje tím starověkým jako nositelem světla nám umožnil svým natáčením stěnu nerozbít a zachovat její celistvost v ploše přes dvě patra.Jistě zde hrála svoji úlohu i snaha o výraz/pro šakala ne holokaustový/,blížící se ornamentalismu,který je patrný na řadě židovských staveb.Tato myšlenka nás provázela od prvního pracovního modelu,který se budu snažit prostřednictvím arch.Kratochvíla doplnit.Celá budova dostavby je vlastně ohraničený kubus s křivkově vyříznutým středem s diferenciací obvodových stěn dle účelu místností za nimi a ty jsou zase diferencovaně umístěny dle jejich požadavků na osvětlení ,hluk ,větrání a bezpečnost.Jsem přesvědčen,že ono zatlačení do terénu a schematizování obvodové stěny je příspěvkem k uklidnění chaotického prostředí okolní zástavby.Dovedu pochopit určité rozpaky některých diváků,neb stupnice estetického vnímání je různá ,takže bude mít dílo své příznivce a odpůrce a to je normální.Jen jsa otevřen k internetové dizkuzi se snažím vysvětlit pohnutky a postoje,které vedly právě k tomuto řešení,s kterým jak znovu opakuji jsem spokojen.
predne chci podekovat za vase komentare, stavba se mi libi a splnuje funkcni pozadavky. popravde ty trojuhelniky - moc zidovske nejsou, spise evokují pohanstvi - zidum to asi moc nevadi, oni jsou v techto vecech tolerantni. okna ve tvaru Mogen David by asi byly moc provokativni na budovu pro stare lidi je tam docela hodne schodist, jinak to atrium je super.
Děkuji za vlídné komentáře,Ke schodišťům-mám teorii-více schodišt -lépe.Mám hrůzu z evakuace v době eventuelního požáru-patro je prošpikováno úniky.Symboliku Davidovy hvězdy nechci do inspirací vtahovat.
Jan Línek má v tomto případě jednu obrovskou výhodu - je citlivý, a umí citlivost v architektuře bezestudu projevit. Jiní jsou také citliví, samozřejmě, ale když dojde na věc, chtějí být především cool, a ostatní je méně důležité. Citů se bojí a považují je za slabost To ale uživatele zde -- zkuste si ho představit - vůbec nezajímá. Kdyby měl vidět ostnatý drát v každé nerezové Carl Stahl treláži nebo čemsi podobném, už by se dávno milionkrát usoužil. Myslím, že Šakal se tentokrát opravdu netrefil. Pojmenovává estetiku holocaustu v kategoriích designu carvingových lyží. Je to obecnější problém. Já se vsadim že tento dům bude většině jeho obyvatel velmi příjemný, zejména proto, že se bude jednat o ty nejsilnější svého druhu.
O tom, že by se židé nechali dobrovolně uzavírat do ghett, jsem vskutku nikdy neslyšel. Pokud vím, uzavřenost a nekomunikativnost této stavby s jejím okolím je dílem architektů - nikoliv investora- tedy židovské obce.
Kolegu "šakala" znám toliko ze stránek mezisítě (česky: internetu) ale v té tu panem Kratochvílem zde vypíchnuté "patce" v šakalově značce bych již proto žádné záludné vysvětlení nehledal. Z toho, o čem a jak se "šakal" zde i jinde vyjadřuje, jsem si zcela jist, že mu jeho pravice nikdy křečovitě netrčí, vzhůru k nebesům.
Pevnostní charakter nové části tohoto místa je zcela zřejmý a nepřekvapuje mne. Jak již známo, on takový 72 pannama v ráji očekávaný fanatik se cestovaní nebrání.
V jedné ještě snad mírumilovnější zemi, než je ten náš český dolík, jsem se setkal při stavbě nové střední židovské školy s takovýma bezpečnostníma požadavkama, že výsledné místo bylo nakonec hodno svého jména ("Massada"). Dnes již vedle nové sídlo Svobodné Evropy bezpečnost okolí asi ještě více zjitří, o vedle stojícím hotelu "Honza" ani nemluvě. Který s alespoň špetkou vkusu obdařený člověk by si nepřál tu zrůdu (i bez příslibu 72 pannen) nevyhodit do povětří?
Navíc, zde již zmíněná dopravní živost okolí si takto uzavřené řešení snad také žádá. Obyvateli místa jím vnímaný vnitřek snad tohle vše alespon částečně vynahradí. Včetně tak zdařile zachované původní budovy.
Při srovnání architektonicky zdařilé, krásné a harmonické původní historické části budovy s novodobou železobetonovou monstrpřístavbou s trojúhelníkovými okny-střílnami je mi smutno. To opravdu nedokážou ti zde v diskuzi tolik oslavovaní pánové architekti, co to spáchali, něco lepšího? To se nechtějí svým předchůdcům aspoň trochu vyrovnat?
Třeba to schodiště a zábradlí ve staré budově. Dokázali by to ti dnešní umělci?
Co by asi při stejném zadání vytvořili pánové Zítek, Mocker, Fellner, Helmer, Hilbert?
Vzhledem k oživené dizkuzi nad tematem Hagibor jsem si dovolil požádat arch.Kratochvíla o doplnění fotografií podzimního dvora.Když se na snímky novostavby dívám ,ani se moc před jmenovanými pány Z,M,F,H,H nestydím,asi byly prostředky na jejich stavby někde jinde a řemeslo v té době vzkvétalo a přesto se našli i dnes mistři znovu oživující za komunistů vymřevší řemesla,příkladem jsou třeba opravy teracca ve staré budově, které jsou provedeny mistrovsky a ani naše práce není pro některé pozorovatele zcela nezajímavou .Asi nepovažovali za zbytečné si přečít předchozí dizkuzi,která objasnila důvody zvolené koncepce.
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Uznávám, že hosté sousedního hotelu Don Giovanni (fujtajxl!) budou mít zajímavý výhled, ovšem chodci už si nějaké té "architektury" nijak neužijí. Ten betonový bunkr přístavby, který uzavírá nádvoří, spolehlivě zabrání tomu, aby měly oči kolemjdoucích příležitost spočinout na něčem vizuálně alespoň trochu vlídném.
Už jsem si zvykl, že od Liebeskindových časů architekti cítí potřebu tak nějak „vyjadřovat ducha židovství" sérií rozličných zářezů, výkrojů a šlinců, jizev a šrámů. Jen mi není jasné, proč by měl estetiku holocaustu (či jak tenhle výtvarný trend nazvat) nutně přijímat i židovský starobinec.
Ta betonová stěna s trojúhelnými okny je opravdu hrozná. Nerezová lanka treláží, která se prověšená táhnou přes atiku až daleko na střechu na ocelových podpěrách, až příliš silně připomínají ostnatý drát. Ve světle toho, že se jedná o domov pro oběti válečného vyvražďování, připadá mi to jako krutý vtip. Bezpečnostní kamery, které skrze spleť natažených drátů všude okolo domu vidíte, pak atmosféru koncentráku podtrhují opravdu dokonale...
Jestli snad byl autorův záměr, aby uvnitř bloku v umělé oáze krásné zahrady životem zkrušení stařečkové dožívali v nepřekonatelném odloučení od okolního světa, zatímco do ulice se bude na lidi šklebit tlama nacistických lágrů, tak se mu to podařilo dokonale. ...Opravdu hrozné (7:- /)
Jinak až na tu nesmyslnou, až úděsnou hradbu venkovní fasády to považuji za pěknou realizaci.
Přirovnávat nerezová lanka pro popínavky k ostnatým drátům koncentračních táborů mi přijde nešťastné. Především vůči Vám, poněvadž máte architektonické vzdělání a měl byste to prokazovat. Poslední odstavec včetně patky nad Vaším portrétem bohužel odkrývá více, než bych o Vás chtěl znát. Některé duševní pochody a asociace je lepší směřovat do záchodové mísy než na veřejnost...
Já jsem od začátku tušil, že ta věc má spousty omezení daných jak místem tak choulostivým zadáním. Psal jsem to proto, že mě samotného tahle věc tížila a potřeboval jsem si o ní promluvit s lidmi z oboru, kteří jí třeba budou cítit podobně. Třeba mě uklidní, že to nevnímám správně, třeba mě poučí o něčem, co jsem sám nepostřehl... Z reakcí a Vašeho vlastního vysvětlení poznávám, že se věci mají opravdu tak, jak jsem si prve myslel: příliš mnoho okolností stálo proti Vám.
Mě samotného to mrzí, ale když to racionálně uvážím, mám dojem, že se za daných okolností nedalo čekat něco jiného - záměrně neříkám „lepšího“. Nechápejte proto, prosím, můj první příspěvek jako odsouzení Vašeho výkonu. Na každý nový dům od Vás se vždycky moc těším a každý mě krásným způsobem překvapí. Tož se budu těšit i na ten příští...(7:- ))
Pevnostní charakter nové části tohoto místa je zcela zřejmý a nepřekvapuje mne. Jak již známo, on takový 72 pannama v ráji očekávaný fanatik se cestovaní nebrání.
V jedné ještě snad mírumilovnější zemi, než je ten náš český dolík, jsem se setkal při stavbě nové střední židovské školy s takovýma bezpečnostníma požadavkama, že výsledné místo bylo nakonec hodno svého jména ("Massada"). Dnes již vedle nové sídlo Svobodné Evropy bezpečnost okolí asi ještě více zjitří, o vedle stojícím hotelu "Honza" ani nemluvě. Který s alespoň špetkou vkusu obdařený člověk by si nepřál tu zrůdu (i bez příslibu 72 pannen) nevyhodit do povětří?
Navíc, zde již zmíněná dopravní živost okolí si takto uzavřené řešení snad také žádá. Obyvateli místa jím vnímaný vnitřek snad tohle vše alespon částečně vynahradí. Včetně tak zdařile zachované původní budovy.
Třeba to schodiště a zábradlí ve staré budově. Dokázali by to ti dnešní umělci?
Co by asi při stejném zadání vytvořili pánové Zítek, Mocker, Fellner, Helmer, Hilbert?