Byt ve vile na Malvazinkách
Byt na Malvazinkách ve vile z 40. let prošel kompletní rekonstrukcí. Interiér vznikal s respektem k původnímu, do návrhu se jemně propsaly odkazy navazující na dobové prvky bytu. Zachovala se původní špaletová okna, dveře s originálním kováním i portál s prosklenými posuvnými dveřmi. Při generační výměně obyvatel bytu se zachovalo mnoho sběratelských kousků, jako nábytek, svítidla, koberce, obrazy a další cennosti. Manželé lásku k předmětům sdílí, přáli si proto co nejvíce zachovat, použít a v návrhu na to navázat.
Stávající dispozice o ploše 110 m² byla zamotaná v mnoha pokojích s nelogickou návazností a neprůchodností. Hlavní předností bytu jsou čtyři na sebe navazující místnosti, které ze smíchovského svahu vyhlíží až na Národní divadlo.
Veronika je vášnivou hostitelkou, rodina je pro mladý pár vším. Kuchyně je pro ni místem radosti a sdílení. Vybouráním nového otvoru do stěny mezi jídelnou a obývacím pokojem, vytvořením druhého portálu zrcadlově k zachovanému portálu s posuvnými dveřmi, vznikl velkorysý prostor tří na sebe navazujících pokojů, kde se veškerý život potkává a prolíná. Z kuchyně hostitelka dohlédne přes jídelnu až do obývacího pokoje. Jídelna je srdcem a středobodem celého bytu.
V posledním ze čtyř pokojů je ložnice. I přes napojení na hlavní obytné místnosti má zajištěné soukromí vlastní koupelnou a šatnou. Dětský pokoj se nachází hned vedle ložnice za malými původními dveřmi, což je v tuto chvíli pro rozrůstající se rodinu praktické. Blízkost obou prostor v tuto chvíli rodina ocení, ale až děti vyrostou, dětský pokoj stejně tak jako ložnice má vlastní vstup.
Další předností bytu je prostorná vstupní hala. Její netradiční zalamovaný tvar byl inspirací k designu vestavěných skříní, které dotváří atmosféru celého prostoru. Jejich výška dovoluje vyniknout stropu. Hala ústí do chodby, která je koncipována zároveň jako úložný prostor. Ve vestavěných skříních se ukrývá pračka, sušička, místo pro kočičky a skrytá komora, která využívá hloubku dnes již nevyužívaných dveřích. Použitím původních prosklených dveří má prostor chodby dostatek přirozeného světla.
Byt se dá oběhnout kolem dokola, všichni jsou tak ještě více pospolu.
Stávající dispozice o ploše 110 m² byla zamotaná v mnoha pokojích s nelogickou návazností a neprůchodností. Hlavní předností bytu jsou čtyři na sebe navazující místnosti, které ze smíchovského svahu vyhlíží až na Národní divadlo.
Veronika je vášnivou hostitelkou, rodina je pro mladý pár vším. Kuchyně je pro ni místem radosti a sdílení. Vybouráním nového otvoru do stěny mezi jídelnou a obývacím pokojem, vytvořením druhého portálu zrcadlově k zachovanému portálu s posuvnými dveřmi, vznikl velkorysý prostor tří na sebe navazujících pokojů, kde se veškerý život potkává a prolíná. Z kuchyně hostitelka dohlédne přes jídelnu až do obývacího pokoje. Jídelna je srdcem a středobodem celého bytu.
V posledním ze čtyř pokojů je ložnice. I přes napojení na hlavní obytné místnosti má zajištěné soukromí vlastní koupelnou a šatnou. Dětský pokoj se nachází hned vedle ložnice za malými původními dveřmi, což je v tuto chvíli pro rozrůstající se rodinu praktické. Blízkost obou prostor v tuto chvíli rodina ocení, ale až děti vyrostou, dětský pokoj stejně tak jako ložnice má vlastní vstup.
Další předností bytu je prostorná vstupní hala. Její netradiční zalamovaný tvar byl inspirací k designu vestavěných skříní, které dotváří atmosféru celého prostoru. Jejich výška dovoluje vyniknout stropu. Hala ústí do chodby, která je koncipována zároveň jako úložný prostor. Ve vestavěných skříních se ukrývá pračka, sušička, místo pro kočičky a skrytá komora, která využívá hloubku dnes již nevyužívaných dveřích. Použitím původních prosklených dveří má prostor chodby dostatek přirozeného světla.
Byt se dá oběhnout kolem dokola, všichni jsou tak ještě více pospolu.
0 comments
add comment
