Bridge of Aspiration

Twisting high above Floral Street in Covent Garden (Central London), the 'Bridge of Aspiration' provides the dancers of the Royal Ballet School with a direct link to the Grade I listed Royal Opera House. The award-winning design addresses a series of complex contextual issues, and is legible both as a fully integrated component of the buildings it links, and as an independent architectural element.
The skewed alignment and differing levels of the landing points dictate the form of the crossing, which is geometricaly and structurally simple. A connection of twenty-three square portals with glazed intervals are supported from an aluminium spine beam. These rotate in sequence for the skew in aligment, performing a quarter turn overall along the length of the bridge. The result is an intervention in Floral Street intended to delight with its evocation of the fluicity and grace of dance.

Dílo londýnské dvojice Wilkinson Eyre představuje poměrně široké spektrum realizací. V jednom odvětví se však stali mistry, kteří boří statické mýty. Staví od dopravních mostů, přes pěší lávky až po drobné klenoty uvnitř budov. Příkladem klenotu je vestavěná lávka ze stovek předpjatých drátů, které fixují pochůzí plochu sestávající se z výhradně tlačených skleněných pásů. Obvykle užívají kov. Stavby se občas hýbou. 9,5 m dlouhý most nad Floral Street pohyblivý není, přesto z něj dynamika prýští. Ve výšce čtvrtého poschodí propojili mezi sebou dvě místa, která byla výškové i půdorysně mimostředná. Autoři přidali ještě jednu excentricitu navíc a obratem udělali z nevýhody přednost. 23 rámů v kombinaci hliník, dřevo, sklo se vzájemně natáčí vždy o 4 stupně.
Na 9.bienále byl k vidění ještě jeden projekt jejich mostu, kde se o nosnou stránku postaraly tensegrity, které proslavil R.B.Fuller. Můžete se na něj přijet podívat za pár let do Washingtonu.