Knihovna vzácných tisků a rukopisů Yaleské univerzity byl dar rodiny Beinecke, jejíž příslušnici byli absolventy univerzity. Knihovna nese od roku 1963 jméno donátorů a je největší knihovnou na světě uchovávající vzácné tisky a rukopisy. V současnosti se v knihovně nachází zhruba 500 000 svazků a několik milionů manuskriptů. Knihovna se nachází v centru univerzity na barokně formovaném Hewitt Quadrangle, které ale po čase dostalo přízvisko Beinecke Plaza.
Architektem knihovny je
Gordon Bunshaft z kanceláře S.O.M., která realizací této stavby poprvé vstoupila i do oblasti kulturních a školských staveb. Stavbu prováděla George A. Fuller Construction Company.
Šestipodlažní kvádr se vstupní halou a se skladem knih (kapacita 180 000 svazků) je obalen fasádou bez oken a vznáší se pouze na čtyřech nohách. Světlo proniká do interiéru skrz tenké desky bílého mramoru (tlustých cca 3 centimetry), což má jednak ochranný UV charakter a jednak mystický architektonický účinek. Nosná konstrukce budovy je železobetonová. Propsání žeber na fasádu evokuje architektonické motivy neogotických budov v areálu univerzity.
Další tři podlaží skladů (kapacita 600 000 svazků) se nacházejí pod plochou náměstí. V náměstí zapuštěném atriu stojí tři sochy od Isamu Noguchiho - Čas (pyramida), Slunce (kruh) a Naděje (kostka).
Součástí knihovny je vstupní hala, ve které je mimo jiné vystavena jedna z 48 existujících kopií Gutenbergovy bible. Z haly je možné vstoupit do studoven, čítáren, katalogů, studovny mikrofilmů, kanceláří zaměstnanců a skladů knih. Místnosti vyžadující denní světlo jsou orientovány do zapuštěného atria v náměstí. Tento koncept umožnil zrealizovat knihovnu, která je označována za "klenotnici vědění".