Automoto museum Lučany
Budova bývalého objektu sklárny je samostatně stojící objekt postavený zhruba na přelomu 19.- 20. století bratry Breitovými. Nachází se v Lučanech nad Nisou podél hlavní komunikace vedoucí z Jablonce nad Nisou do Smržovky. Objekt byl stavěn postupně dle aktuálních potřeb a technologických procesů výroby skleněných korálů a doplňků. Hlavní část budovy, kde se nacházely dvě obří pece, byla postavena během jednoho roku. Jako celek budova působí kompaktně bez výrazných přístaveb v pozdější době, které většinou nebývaly kvalitní.
Budova je převážně dvoupodlažní, jen částečně třípodlažní se sedlovými a pultovými střechami, zastavěná plocha je 5952 m², nadzemní výška domu od ulice je cca 14,5 m, ze severu od příjezdové cesty 3-10m (dle podlažnosti).
Budova je půdorysně členitá do tvaru H a to hlavně díky historickým přístavbám, které byly budovány postupně za účelem zpracování surového skla na tyče a dále korále. Uprostřed celé dispozice je objemná dvoupodlažní hala s ocelovým příhradovým krovem – bývalý prostor pro sklářské pece. Tento krov musel být ze statických důvodů sejmut a na jeho místě je replika s vyšší únosností – původní krov počítal s nepřetržitým provozem pecí a tudíž se dříve neřešila zátěž sněhem, případně váha zateplení. Postranní trakty mají dřevěné krovy, které se podařilo kompletně restaurovat případně lokálně doplnit.
Do ostatních konstrukcí nebylo nutné zasahovat a díky tomu si stavba zachovala autenticitu.
Díky nadkrokevní izolaci, jsou všechny krovy kompletně odhaleny a díky nasvětlení jsou nedílnou součástí interiéru.
Při zahájení plánování a rekonstrukce byl objekt již téměř vyklizen a nejevil známky žádné ekologické zátěže, to výrazně uspíšilo veškeré práce. Dalo se také vycházet z původní dochované dokumentace, to nebývá u těchto staveb obvyklé. Objekt kromě několika dřívějších neodborných zásahů nejevil zásadní statické problémy.
Ve větší části objektu vzniklo muzeum veteránů a kavárna "Na cestě" která funguje i nezávisle. Dále zde vznikly restaurátorské dílny včetně truhlárny a lakovny a také depozitář. Areál muzea doplňují parkovací plochy a vodní nádrž a parková úprava.
V bývalé brusírně ve 2np, přístupné z hlavní haly, vznikl VIP salon pro nejvzácnější exempláře a „tajnou“ rumárnou. V prostoru se zachovaly nýtované ocelové sloupy a vazníky. Prostor je v nejvyšším místě a je z něj vidět na celé muzeum a okolí.
Objekt je vytápěn a větrán pomocí vzduchotechnických jednotek s rekuperací.
Pohled architekta:
"Byla to největší výzva mé dosavadní praxe – přebudovat bývalou sklárnu se všemi přístavbami a technologií na moderní muzeum a také dílny s depozitářem, a přitom zachovat genius loci celého areálu.
Po pěti letech a mnoha překážkách máme výsledek, který těší všechny zúčastněné. Můj obdiv směřuje hlavně k investorovi, který ustál mnoho překvapení během stavby a musel udělat mnoho těžkých rozhodnutí i s ohledem na finanční rámec celého projektu.
V objektu muzea se podařilo i zrealizovat kavárnu, kde se na bar použili cihly ze sklářských pecí, které již nešlo zachovat."
Budova je převážně dvoupodlažní, jen částečně třípodlažní se sedlovými a pultovými střechami, zastavěná plocha je 5952 m², nadzemní výška domu od ulice je cca 14,5 m, ze severu od příjezdové cesty 3-10m (dle podlažnosti).
Budova je půdorysně členitá do tvaru H a to hlavně díky historickým přístavbám, které byly budovány postupně za účelem zpracování surového skla na tyče a dále korále. Uprostřed celé dispozice je objemná dvoupodlažní hala s ocelovým příhradovým krovem – bývalý prostor pro sklářské pece. Tento krov musel být ze statických důvodů sejmut a na jeho místě je replika s vyšší únosností – původní krov počítal s nepřetržitým provozem pecí a tudíž se dříve neřešila zátěž sněhem, případně váha zateplení. Postranní trakty mají dřevěné krovy, které se podařilo kompletně restaurovat případně lokálně doplnit.
Do ostatních konstrukcí nebylo nutné zasahovat a díky tomu si stavba zachovala autenticitu.
Díky nadkrokevní izolaci, jsou všechny krovy kompletně odhaleny a díky nasvětlení jsou nedílnou součástí interiéru.
Při zahájení plánování a rekonstrukce byl objekt již téměř vyklizen a nejevil známky žádné ekologické zátěže, to výrazně uspíšilo veškeré práce. Dalo se také vycházet z původní dochované dokumentace, to nebývá u těchto staveb obvyklé. Objekt kromě několika dřívějších neodborných zásahů nejevil zásadní statické problémy.
Ve větší části objektu vzniklo muzeum veteránů a kavárna "Na cestě" která funguje i nezávisle. Dále zde vznikly restaurátorské dílny včetně truhlárny a lakovny a také depozitář. Areál muzea doplňují parkovací plochy a vodní nádrž a parková úprava.
V bývalé brusírně ve 2np, přístupné z hlavní haly, vznikl VIP salon pro nejvzácnější exempláře a „tajnou“ rumárnou. V prostoru se zachovaly nýtované ocelové sloupy a vazníky. Prostor je v nejvyšším místě a je z něj vidět na celé muzeum a okolí.
Objekt je vytápěn a větrán pomocí vzduchotechnických jednotek s rekuperací.
Pohled architekta:
"Byla to největší výzva mé dosavadní praxe – přebudovat bývalou sklárnu se všemi přístavbami a technologií na moderní muzeum a také dílny s depozitářem, a přitom zachovat genius loci celého areálu.
Po pěti letech a mnoha překážkách máme výsledek, který těší všechny zúčastněné. Můj obdiv směřuje hlavně k investorovi, který ustál mnoho překvapení během stavby a musel udělat mnoho těžkých rozhodnutí i s ohledem na finanční rámec celého projektu.
V objektu muzea se podařilo i zrealizovat kavárnu, kde se na bar použili cihly ze sklářských pecí, které již nešlo zachovat."
ARCHIDEE architektonické studio
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
Zpevněné povrchy
MichalK
05.12.23 02:42
show all comments
