Atelier Olgiati

Olgiatiho předci vlastní pozemek v centru vesnice Flims již několik století. Stojí zde 240 let starý kamenný dům, který Valeriův otec Rudolf Olgiati citlivě rekonstruoval dlouhých čtyřicet let. V nedávné době vznikla na jižním okraji pozemku garáž, která je součástí kamenného plotu, a na dlouhou dobu posledním přírůstkem je nové sídlo architektonické kanceláře Valeria Olgiatiho. Ateliér svou velikostí, tvarem střechy i vnějšími rozměry kopíruje dřevěnou stodolu, která zde původně stála. Kvůli místním předpisům musela být také použitá dřevěná konstrukce. Vznášející se hmota ateliéru spočívá na betonovém podstavci, který je podpírán komunikačním jádrem s vřetenovým schodištěm a čtveřicí sloupů s nestejných průřezech (2x33/33cm a 2x66/66cm). Mezi další konstrukční zvláštností také patří, že sloupy nestojí v rozích čtvercového půdorysu, ale vždy uprostřed jednotlivých stran. Nároží betonové desky vynášející celý ateliér se tak chovají jako konzoly. Betonová deska je od okolního terénu, který směrem od hlavní ulice pomalu stoupá, oddělena třiceticentimetrovou mezerou. Každý, kdo ze severu přichází hlavním vstupem do ateliéru, musí tuto mezeru překročit.
Návrh se skládá za čtyř úrovní. V suterénu se nachází archiv s technickým zázemím, otevřené přízemí slouží jako parkoviště, hlavní prostor představuje architektonický ateliér a v podkroví nad ním je zasedací místnost. Protilehlým fasádám s mírnou sedlovou střechou dominují rozsáhlé prosklené plochy. O dostatek světla uprostřed hluboké dispozice ateliéru se starají velké světlíky a lichoběžníkové výřezy v dřevěném stropu mezi ateliérem a zasedací místností. O akustické oddělení těchto dvou podlaží se stará zasklení horní galerie. Dvouosá křížová symetrie s centrálním jádrem je narušena diagonálou horní galerie a přidáním otevřeného betonového schodiště. Černě vymalovaný interiér i vnější dřevěné stěny mají vyjadřovat extrovertní povahu a otevřenost ateliéru, který stojí v opačné poloze vůči sousednímu bílému rodinnému domu. Zvolená černá barva zároveň eliminuje matoucí odlesky na velkých prosklených plochách.
Olgiatiho práce jsou vždy racionální. Jeho projekty však mohou na první pohled vzbuzovat podráždění, poněvadž člověk musí nejprve najít klíč k jejich pochopení.

čerpáno z přednášky Valeria Olgiatiho 5. června 2008 na Fakultě architektury v Lublani