Archeologické centrum

V sousedství berlínského Muzejního ostrova vyrostl objekt archeologického centra připomínající svými strohými tvary pradávné chrámy. Vždyť má také sloužit potřebám muzea pravěku a rané historie. Autorem je stuttgartský ateliér Harris+Kurrle, který se svým návrhem zvítězil v roce 2007 v architektonické soutěži. Celkové urbanistické řešení jihozápadního areálu (přezdívaného Muzejní dvory) pod Muzejním ostrovem vychází z jiné soutěže, v níž v roce 2005 zvítězila jiná stuttgartská kancelář Auer+Weber.
Nové archeologické centrum tvoří zahnutý dvouúrovňový objekt uzavírající areál bývalých kasáren a definující severní průčelí budoucího náměstí (západní fasádu tvoří Centrální knihovna Humboldtovy univerzity od Maxe Dudlera, jih představuje nadzemní dráha a na východní objekt se stále čeká). Nové centrum je podzemím spojeno s okolními historickými budovami. Impozantní hmota z režného zdiva se do náměstí otevírá rozměrnou prosklenou vstupní částí. Zbytek otvorů se omezuje pouze na úzké štěrbiny. Kromě pracoven a skladů se v objekt nachází také nová centrální knihovna archeologických sbírek Státních muzeí v Berlíně. V přední pětipodlažní části jsou studijní sbírky, archív a knihovna, zatímco v navazující nižší části jsou dílny, laboratoře a kanceláře. Obě části jsou spojeny v prostorném foyer, které je rovněž využíváno k výstavám.