Vendula Hnídková: Zahradní města - přednáška v Galerii Fiducia
Lék pro moderní společnost
Přednáška historičky umění představí koncept zahradních měst, jak jej na konci 19. století formuloval anglický myslitel a vizionář Ebenezer Howard.
Odvážná představa o novém sídelním útvaru a jeho reformním potenciálu se v Británii rychle ujala, ale také záhy začala žít vlastním životem napříč kontinenty. Za významnou kapitolu dějin zahradních měst lze považovat jejich výstavbu ve střední Evropě, kde především v průmyslových centrech silně rezonovala snaha o zlepšení životních podmínek dělníků a chudých vrstev. Přestože sám Howard věnoval zahradním městům dvě knihy, časem se ukázalo, že převádět jeho komplexní ideje plně do reality nově zakládaných měst je nadmíru obtížná úloha. Přestože bylo na světě postaveno mnoho „zahradních měst", většina se původní koncepcí inspirovala jen výběrově.
Jak se Howardova utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? A jak mohla zahradní města reformovat společnost? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? A najdeme v Česku vůbec nějaká města inspirovaná konceptem pokrokového Angličana?
Vendula Hnídková je historička architektury, působí v Ústavu dějin umění AV ČR, zabývá se moderní a současnou architekturou, často ve vztahu k politickému vývoji. V letech 2018–2020 pobývala na University of Birmingham, kde se v rámci Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship zabývala tématem zahradních měst. Podílela se na dvou svazcích publikace Umělecké památky Prahy. Velká Praha (2017). V Národní galerii v Praze připravila v roce 2013 výstavu Národní styl. Kultura a politika, v Kunsthalle Praha v roce 2022 pak výstavu Zengerova transformační stanice. Elektřina ve městě, elektřina v architektuře. K oběma výstavám vyšly stejnojmenné publikace. Kromě zahradních měst se momentálně zabývá činností Ministerstev veřejných prací (1908–1938).
Odvážná představa o novém sídelním útvaru a jeho reformním potenciálu se v Británii rychle ujala, ale také záhy začala žít vlastním životem napříč kontinenty. Za významnou kapitolu dějin zahradních měst lze považovat jejich výstavbu ve střední Evropě, kde především v průmyslových centrech silně rezonovala snaha o zlepšení životních podmínek dělníků a chudých vrstev. Přestože sám Howard věnoval zahradním městům dvě knihy, časem se ukázalo, že převádět jeho komplexní ideje plně do reality nově zakládaných měst je nadmíru obtížná úloha. Přestože bylo na světě postaveno mnoho „zahradních měst", většina se původní koncepcí inspirovala jen výběrově.
Jak se Howardova utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? A jak mohla zahradní města reformovat společnost? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? A najdeme v Česku vůbec nějaká města inspirovaná konceptem pokrokového Angličana?
Vendula Hnídková je historička architektury, působí v Ústavu dějin umění AV ČR, zabývá se moderní a současnou architekturou, často ve vztahu k politickému vývoji. V letech 2018–2020 pobývala na University of Birmingham, kde se v rámci Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowship zabývala tématem zahradních měst. Podílela se na dvou svazcích publikace Umělecké památky Prahy. Velká Praha (2017). V Národní galerii v Praze připravila v roce 2013 výstavu Národní styl. Kultura a politika, v Kunsthalle Praha v roce 2022 pak výstavu Zengerova transformační stanice. Elektřina ve městě, elektřina v architektuře. K oběma výstavám vyšly stejnojmenné publikace. Kromě zahradních měst se momentálně zabývá činností Ministerstev veřejných prací (1908–1938).
0 komentářů
přidat komentář
