Maroš Krivý: From Mass Housing to Gentrification? Urban Imagination Around 1990
Od bydlení pro masy po gentrifikaci? Vize urbanismu okolo roku 1990
Programy sociálního bydlení pro masy byly kritizovány v socialistických státech východního bloku již od jejich samotného vzniku. Na konci 80. let se dokonce většina architektů přestala snažit bydlení pro masy zdokonalovat. Místo toho se k němu začali stavět kriticky a veškerou svou svou energii nasměřovali do snahy přivést ho k zániku. Přednáška se pokouší na případě Československa ilustrovat význam vizionářských kreseb, fantastických projektů a dalších forem architektonických studií v éře transformace k neoliberalismu. Přitom se odklání od představy disidentství vyjádřeného architektonickými prostředky a zkoumá pohrdavé vize města budoucnosti, ve kterém jsou stavby sociálního bydlení opuštěné, zarostlé nebo rovnou srovnané se zemí a které se naproti tomu vyznačuje fantaziemi uhlazeného urbanismu vyžívajícími se ve veřejném prostoru. V přednášce zastávám názor, že architektonické studie bezděčně napomohly normalizaci postsocialistické reality a vedly k ospravedlnění gentrifikace jako přirozeného procesu.
Maroš Krivý je docent a vedoucí Katedry urbanismu na Fakultě architektury Estonské akademie umění. Dříve působil jako výzkumník na Katedře zeměpisu na Univerzitě v Cambridge. Jako publicista, urbanista a historik architektury se věnuje zkoumání neoliberálních a socialistických politických systémů v architektuře. Jeho práce byly vydány v předních akademických časopisech, jako jsou Journal of the Society of Architectural Historians, Architectural Histories, International Journal of Urban and Regional Research, Planning Theory a Avery Review, jakož i v mnoha sbornících včetně Second World Postmodernisms (Bloomsbury, 2019) a Neoliberalism on the Ground (University of Pittsburgh, 2020). www.maroskrivy.eu
Přednáška je úvodní akci workshopu Spekulativní scénáře dostupného bydlení na Rohanském ostrově a doprovodným programem výstavy Pro/Měna Karlín.
Úvodní foto: Aleš Lamr, Variace na sídliště, z výstavy Urbanita 86, 1986.
Programy sociálního bydlení pro masy byly kritizovány v socialistických státech východního bloku již od jejich samotného vzniku. Na konci 80. let se dokonce většina architektů přestala snažit bydlení pro masy zdokonalovat. Místo toho se k němu začali stavět kriticky a veškerou svou svou energii nasměřovali do snahy přivést ho k zániku. Přednáška se pokouší na případě Československa ilustrovat význam vizionářských kreseb, fantastických projektů a dalších forem architektonických studií v éře transformace k neoliberalismu. Přitom se odklání od představy disidentství vyjádřeného architektonickými prostředky a zkoumá pohrdavé vize města budoucnosti, ve kterém jsou stavby sociálního bydlení opuštěné, zarostlé nebo rovnou srovnané se zemí a které se naproti tomu vyznačuje fantaziemi uhlazeného urbanismu vyžívajícími se ve veřejném prostoru. V přednášce zastávám názor, že architektonické studie bezděčně napomohly normalizaci postsocialistické reality a vedly k ospravedlnění gentrifikace jako přirozeného procesu.
Maroš Krivý je docent a vedoucí Katedry urbanismu na Fakultě architektury Estonské akademie umění. Dříve působil jako výzkumník na Katedře zeměpisu na Univerzitě v Cambridge. Jako publicista, urbanista a historik architektury se věnuje zkoumání neoliberálních a socialistických politických systémů v architektuře. Jeho práce byly vydány v předních akademických časopisech, jako jsou Journal of the Society of Architectural Historians, Architectural Histories, International Journal of Urban and Regional Research, Planning Theory a Avery Review, jakož i v mnoha sbornících včetně Second World Postmodernisms (Bloomsbury, 2019) a Neoliberalism on the Ground (University of Pittsburgh, 2020). www.maroskrivy.eu
Přednáška je úvodní akci workshopu Spekulativní scénáře dostupného bydlení na Rohanském ostrově a doprovodným programem výstavy Pro/Měna Karlín.
Úvodní foto: Aleš Lamr, Variace na sídliště, z výstavy Urbanita 86, 1986.
0 komentářů
přidat komentář
