Baldassare Longhena
*1597 – Benátky, Itálie
†18. 2. 1682 – Benátky, Itálie
Biografie
Baldassare Longhena byl italský architekt a sochař, jeden z nejslavnějších představitelů pozdní renesance a dynamického baroka v Benátské republice. Podařilo se mu ze skromného kameníka dosáhnout hodnosti státního architekta. Zpočátku se vyškolil v otcově dílně (Melchisedecha Longheny původem z Brescie) a později studoval u architekta Vincenza Scamozziho. Studoval díla Andrea Palladia a Jacopa Sansovina. V profesním růstu mu byla nápomocná záštita rodiny Contarini. Byl rovněž zdatný v přípravě dopisů a vedení účetnictví, čímž se stal jedním z prvních příkladů profesionálního architekta. Ve dvaceti letech získal pozornost rekonstrukcí paláců Malipiero (1622) a Giustinian Lolin (1623). 1631 byl pověřen návrhem a realizací Basilica di Santa Maria della Salute, jeho nejvýznamnějšího barokního díla oslavujícího konec morové epidemie, která zuřila v severní Itálii v roce 1630. Stavba baziliky na poloostrově mezi Canal Grande a Zattere trvala více než půl století a byla slavnostně otevřena až v roce 1687, pět let po Longhenově smrti.
Jeho žáky a pozdějšími spolupracovníky byli Giuseppe Sardi (1630-99), Bernardo Falconi (1620-96), Antonio Gaspari (1656-1723). Posledně jmenovaný dokončil po Longhenově smrti stavbu paláce Ca'Pesaro na Canal Grande.
Baldassare Longhena byl italský architekt a sochař, jeden z nejslavnějších představitelů pozdní renesance a dynamického baroka v Benátské republice. Podařilo se mu ze skromného kameníka dosáhnout hodnosti státního architekta. Zpočátku se vyškolil v otcově dílně (Melchisedecha Longheny původem z Brescie) a později studoval u architekta Vincenza Scamozziho. Studoval díla Andrea Palladia a Jacopa Sansovina. V profesním růstu mu byla nápomocná záštita rodiny Contarini. Byl rovněž zdatný v přípravě dopisů a vedení účetnictví, čímž se stal jedním z prvních příkladů profesionálního architekta. Ve dvaceti letech získal pozornost rekonstrukcí paláců Malipiero (1622) a Giustinian Lolin (1623). 1631 byl pověřen návrhem a realizací Basilica di Santa Maria della Salute, jeho nejvýznamnějšího barokního díla oslavujícího konec morové epidemie, která zuřila v severní Itálii v roce 1630. Stavba baziliky na poloostrově mezi Canal Grande a Zattere trvala více než půl století a byla slavnostně otevřena až v roce 1687, pět let po Longhenově smrti.
Jeho žáky a pozdějšími spolupracovníky byli Giuseppe Sardi (1630-99), Bernardo Falconi (1620-96), Antonio Gaspari (1656-1723). Posledně jmenovaný dokončil po Longhenově smrti stavbu paláce Ca'Pesaro na Canal Grande.
