Zastřešení dvora Židovského muzea

a je to asi prvni vec, ktera se mi od neho libi, i kdyz ta inspirace je dost povrchni.

Zkuste tower of holocaust v zidovskem muzeu. Poznate jak povrchni jsou vase uvahy.

Z hlediska pamatkove pece mnohem uspesnejsi, nez prilehla plecharna tehoz puvodce. Zevnitr snad jen prilis plose vyznivajici strecha/strop napovida ztracenou prilezitost vskutku barokniho vybuchu, vzhuru k nebesum. Ty ctyri "stromy" takhle maji svoje propojene koruny prilis sestrihnute, jakoby prilis uzkoprsym zahradnikem. Takovy Santini by se na tom asi vyradil. A vubec, kazdy barokni stavitel, hodny sveho povolani.
Ale nebyvse tehoz vyznani, nevim zdali by to bylo v tomto vztahu vhodne. Kazdopadne, tento prostor svym umistenim by byl v baroku skutecnym duchovnim stredem mista. Takto na snimcich mi pripada spise jako prevysena a presvetlena zavodni jidelna.Proste, velmi slibny zacatek, rikajici si o dotazeni.
Zvenku, bohuzel, zklamani. Nechce se verit, ze ten samy architekt navrhl vedle pohozeny "blesk", srsici energii, zde zanechal sklenenou stenu, jakkoliv trosinku "zvlnenou". V mistech vycuhujici "vetve" vnitrnich "stromu" jenom napovidaji ztracenou prilezitost. Nemohu se ubranit dojmu, ze v tomto pripade drzel stavebnik (patrne vybor) sveho architekta na velmi kratkem retezu.
Vzhledem k tomu, ze velbloud je pry kun, navrzeny vyborem, tohle mi pripada (predevsim z venku) jako poradny velbloud.

Nevím, proč se podobné, dávno architektonicky vyřešené prostory musí ausgerechnet zastřešovat, ale budiž. V tomhle případě se snad i podařilo zachovat barokovou pocitovost i uvnitř pokroucených - samoúčelně? výtvarně? -sloupů. V dálkových pohledech lepší než zblízka, kde už vás válcuje prosklení.
Tolik z laických pocitových hájů.

Dekonstruktivismus je dnes už jen modernistická kulisa. Pryč jsou doby dramatického vzrušení z einstürzende neubauten.

Na místo dekonstruktivistických bardů z osmdesátých let již dávno nastoupila nová generace, která tu starou vlnou v mnohém předčí. Libeskinda jsme zařadili kvůli promyšleným příběhům jeho staveb.
p.s. Hudba Blixy Bargelda zůstává nadčasová. Snad se mi ani do budoucna neoposlouchá.

pro Dr. Lusciniol:
Na základě fotek je ten dojem ani ne poloviční, na základě vlastní zkušenosti můžu potvrdit že se jedná o místo skutečně působivé. Skoro bych řekl, že víc než značná část sousedního muzea.
pro Milan:
proč to zastřešili je celkem evidentní, ostatně v textu to i zaznělo. Bylo potřeba, a skutečně také vziknul, shromažďovací a prezentační prostor. V těch sloupech jsou ukryté reproduktory, scénické osvětlení atd. !!!
jediná výtka:
bylo tam poměrně dusno a horko - na druhou stranu zrovna byly třicítky vedra, kdž jsem tam byl

rekl bych spise prvoplanovost. stromy - vetve stromu pouzivane dnes pri svatku stanku, to musi dnes trknout i slaboducheho. promyslene by bylo jit ke korenum tohoto svatku, aby inspirace byla zrejma vzdy a ne jen pri stavajici mode. bohuzel kratkozrakost se zda byt znakem soucasne architektury.

Řekl bych, že krátkozrakou architekturu nachází hlavně krátkozrací lidé. Kdo hází všechno do jednoho pytle, těžko někdy přijde na to, o co se připravil. Bavím se představou, že pan "hetzer" předstoupí před pana Liebeskinda a do očí mu řekne, že je slaboduchý.

Mate samozrejme vyhodu navstevy mista. Ja si to snad pri pristi navsteve Berlina ujit nenecham. Horko mam rad a na dusno jsem zvykly. Ale obavam se predem, ze zvenku mne to asi ani pak neohromi.
Jinak neni snad treba zde zduraznovat, ze jsem samozrejme psal vice o tom co mozna mohlo byt, nez co se postavilo.
Mimochodem. Predstavuji si jak pan "hetzer" predstupuje pred pana Liebeskinda a (s usmevem) rika mu do oci, ze je slaboduchy. Cesky, samozrejme. (Pan L. pak, take s usmevem, odpovida: "Thank you very much. You are very kind")

Co to mají s tou slaboduchou scénkou s tím panem "hetzerem" a panem L.? Vždyť z té věty vůbec neplyne, že by pan "hetzer" měl na mysli pana L. (Neplyne to z ní vůbec, ani tehdy, kdyby to pan "hetzer" tak opravdu myslel.)