World Trade Center
"Jsou to velké budovy, nikoliv však velká architektura."
11.9.2001 16:30 CET - zničeno teroristickým útokem. O tom, že budova lákala teroristy i v minulosti, si můžete přečíst dole.
V pátek 26. února 1993 ve 12:18 se vyplnily nejděsivější představy pesimistů. V budově World Trade Centra (WTC) explodovala bomba, porušila stěny, založila oheň a nechala 50.000 pracovníků a návštěvníků umírat touhu po vzduchu a vrhla je do temnot 110 poschoďové budovy. Exploze, která dokázala vytvořit kráter přes pět pater v níže položených podlažích budovy vyřadila z provozu velení policie v budově a ústřední ovládací systém, činnost vypověděl i pohotovostní evakuační systém. Přenosy televizních stanic (vyjma jedné) v New Yorku byly přerušeny, protože každodenní dojíždění tisíců lidí do práce používajících deset podzemek, které se sbíhají blízko pod WTC, bylo znemožněno. Smrtelná nálož si také vyžádala evakuaci Empire State Building, kde byla rovněž nahlášena stejného dne existence výbušné nálože. Tato zpráva se později ukázala jako falešná.
Bombový útok zabil 6 lidí a zranil nejméně 1000 ostatních. WTC bylo na měsíc uzavřeno a opravy budovy stály 1,1 milionů dolarů. Z útoku byli posléze obviněni muslimští fundamendalisté.
Z veselejšího soudku: WTC si vybral k provedení neuvěřitelného činu Philippe Petit, slavný francouzský akrobat, který přešel po visutém laně nataženém mezi oběma věžemi v roce 1974 za podpory a jásotu diváků. Po svém zatčení Petit prohlásil: "Když vidím tři pomeranče, musím žonglovat, a pokud vidím dvě věže, musím se projít po laně."
Tyto rozličné zprávy ilustrují jak se historické události samozřejmě akumulují do budov, zejména do budov nápadně vysokých a nákladných. Příběh WTC započal v roce 1960, kdy měl být podle snah Davida Rockefellera revitalizován dolní Manhattan, a pokračoval i v roce 1962, kdy se stal pozemek oficiálním vlastnictvím hlavního nájemníka WTC - Port Authority of New York and New Jersey, který zamýšlel udělat z WTC sídlo mezinárodních importérů a exportérů.
Nejzhoubnějším návrhem se stala dvojice věží vysokých 415 metrů (bratrská dvojčata - jedno je o 2 m vyšší - brzy přezdívaní David a Nelson po vzoru bratrů Rockefellerů). Autorem návrhu byla malá firma Minoru Yamasaki (vysoký 152 cm) a Emmery Roth & Sons, která se podílela i na newyorských budovách Ritz Tower a Pan Am. Monotónní krabicová podoba věží obalených aluminiem nebyla příliš oblíbená a brzy se stala terčem kritiky v tisku i na ulici.
Navzdory veřejnému nepochopení se stalo WTC mnohem známějším symbolem New Yorku než poblíž stojící Socha Svobody. WTC přinesla i mnoho konstrukčních inovací. Robert Stern ve své knize New York 1960 poznamenal: "Spíše než typická rámová budova pokrytá kamenem nebo sklem to byla obrovská ocelová mříž, působící téměř jako kloubová stěnová struktura, podporovaná zejména těsně rozmístěnými venkovními sloupy, které společně se svými křížícími se prvky vytvářejí pravý čtverec nebo Vierendeelovy krovy." WTC rovněž přineslo systém provozu Skylobby - využívá místních a expresních výtahových zón.
Velmi vysoké budovy vyvolávají silné obavy a pocity. Akrofobie (strach z vysoko položených míst), batofobie (strach z vysokých objektů) a anablepofobie (strach z pohledu na vysoko položená místa) jsou známé pro mnoho lidí. Přesto vnímání některých mrakodrapů jako např. magické Chrysler Building nebo Eiffelovy věže vede k zamyšlení. V rukách sdělovacích prostředků, nesmazatelně ovlivněných bombovým útokem na WTC a pozdější tragédií v Oklahoma City, které byly týdny hlavní událostí titulků novin a televizních obrazovek, je možnost negativního zobrazení mrakodrapů vedoucí ke kolektivní obrazotvornosti. Jen jedna budova pak může odrážet celé město - ba celou kulturu.
Ada Louise Huxtable (1973)
11.9.2001 16:30 CET - zničeno teroristickým útokem. O tom, že budova lákala teroristy i v minulosti, si můžete přečíst dole.
V pátek 26. února 1993 ve 12:18 se vyplnily nejděsivější představy pesimistů. V budově World Trade Centra (WTC) explodovala bomba, porušila stěny, založila oheň a nechala 50.000 pracovníků a návštěvníků umírat touhu po vzduchu a vrhla je do temnot 110 poschoďové budovy. Exploze, která dokázala vytvořit kráter přes pět pater v níže položených podlažích budovy vyřadila z provozu velení policie v budově a ústřední ovládací systém, činnost vypověděl i pohotovostní evakuační systém. Přenosy televizních stanic (vyjma jedné) v New Yorku byly přerušeny, protože každodenní dojíždění tisíců lidí do práce používajících deset podzemek, které se sbíhají blízko pod WTC, bylo znemožněno. Smrtelná nálož si také vyžádala evakuaci Empire State Building, kde byla rovněž nahlášena stejného dne existence výbušné nálože. Tato zpráva se později ukázala jako falešná.
Bombový útok zabil 6 lidí a zranil nejméně 1000 ostatních. WTC bylo na měsíc uzavřeno a opravy budovy stály 1,1 milionů dolarů. Z útoku byli posléze obviněni muslimští fundamendalisté.
Z veselejšího soudku: WTC si vybral k provedení neuvěřitelného činu Philippe Petit, slavný francouzský akrobat, který přešel po visutém laně nataženém mezi oběma věžemi v roce 1974 za podpory a jásotu diváků. Po svém zatčení Petit prohlásil: "Když vidím tři pomeranče, musím žonglovat, a pokud vidím dvě věže, musím se projít po laně."
Tyto rozličné zprávy ilustrují jak se historické události samozřejmě akumulují do budov, zejména do budov nápadně vysokých a nákladných. Příběh WTC započal v roce 1960, kdy měl být podle snah Davida Rockefellera revitalizován dolní Manhattan, a pokračoval i v roce 1962, kdy se stal pozemek oficiálním vlastnictvím hlavního nájemníka WTC - Port Authority of New York and New Jersey, který zamýšlel udělat z WTC sídlo mezinárodních importérů a exportérů.
Nejzhoubnějším návrhem se stala dvojice věží vysokých 415 metrů (bratrská dvojčata - jedno je o 2 m vyšší - brzy přezdívaní David a Nelson po vzoru bratrů Rockefellerů). Autorem návrhu byla malá firma Minoru Yamasaki (vysoký 152 cm) a Emmery Roth & Sons, která se podílela i na newyorských budovách Ritz Tower a Pan Am. Monotónní krabicová podoba věží obalených aluminiem nebyla příliš oblíbená a brzy se stala terčem kritiky v tisku i na ulici.
Navzdory veřejnému nepochopení se stalo WTC mnohem známějším symbolem New Yorku než poblíž stojící Socha Svobody. WTC přinesla i mnoho konstrukčních inovací. Robert Stern ve své knize New York 1960 poznamenal: "Spíše než typická rámová budova pokrytá kamenem nebo sklem to byla obrovská ocelová mříž, působící téměř jako kloubová stěnová struktura, podporovaná zejména těsně rozmístěnými venkovními sloupy, které společně se svými křížícími se prvky vytvářejí pravý čtverec nebo Vierendeelovy krovy." WTC rovněž přineslo systém provozu Skylobby - využívá místních a expresních výtahových zón.
Velmi vysoké budovy vyvolávají silné obavy a pocity. Akrofobie (strach z vysoko položených míst), batofobie (strach z vysokých objektů) a anablepofobie (strach z pohledu na vysoko položená místa) jsou známé pro mnoho lidí. Přesto vnímání některých mrakodrapů jako např. magické Chrysler Building nebo Eiffelovy věže vede k zamyšlení. V rukách sdělovacích prostředků, nesmazatelně ovlivněných bombovým útokem na WTC a pozdější tragédií v Oklahoma City, které byly týdny hlavní událostí titulků novin a televizních obrazovek, je možnost negativního zobrazení mrakodrapů vedoucí ke kolektivní obrazotvornosti. Jen jedna budova pak může odrážet celé město - ba celou kulturu.
0 komentářů
přidat komentář
