Větrný dům
jedinečný dům díky přírodě
Polské studio Mobius Architekci navrhlo jedinečný dům, který se nachází v blízkosti Kampinoského národního parku nedaleko Varšavy. Stačí jeden pohled a zjistíte, že těžko půjde najít podobný dům. Není divu, jde o světově unikátní vilu, jejíž tvar byl určován přírodou.
Hustý borový les v Izabelinu u Varšavy je přirozeným pokračováním Kampinoského lesa. Stavební pozemek, který se nachází ve východní části ochranného pásma národního parku, je jednou z nejatraktivnějších oblastí k bydlení vyhledávaných obyvateli Varšavy.
Písčité půdy a vzpínající se siluety štíhlých stromů dodávají místu nezvyklou téměř filmovou atmosféru, která okouzlila také investory a inspirovala varšavského architekta Przemka Olczyka z Mobius Architekci.
„Při navrhování jsem na výsledný tvar domu příliš nemyslel. Vytyčil jsem na pozemku zalesněné oblasti a chtěl je zanechat nedotčené. Pak jsem kolem nich kroužil a začal kreslit ostré linie domu a vyřezávat prostor. Tak vznikl koncept, který naznačil nebo přímo nadiktoval výsledný tvar budovy“, říká architekt.
Název budovy prozrazuje její původní záměr. Objekt zůstal neuzavřený a jednotlivé osy stavby se noří přímo do houští mezi stromy. Výsledný efekt pobytu v příjemném lesním šeru umocňují velké prosklené výplně - čelní, boční a nárožní, s okenními rámy zapuštěnými do fasády. Navíc světlík umístěný ve střeše umožňuje přístup do užitné části ploché střechy, kde lze pocítit přímé spojení s přírodou.
Při procházení obytnými budovami obvykle víme, ve které části domu se právě nacházíme. To však není případ Wind House. Funkční uspořádání místností bylo natolik podřízeno okolnímu lesu, že procházení budovou je překvapivým zážitkem.
„Stavba je tak komplikovaná, že není možné vytyčit dvě rovnoběžné osy. Šlo o tak náročnou výzvu, že jsme museli dvakrát vyměnit geodety“, uvádí Przemek Olczyk.
Budova sice zůstává výsledkem rozvržení okolních stromů a vnitřních funkcí, ale díky fasádě ještě intenzivněji zapadá do svého přírodního kontextu. Fasády jsou ze sibiřského modřínu. Dřevěné lamely místy zakrývají okenní otvory. Stejné dřevěné panely byly použity také k návrhu žaluzií. Část fasády je pokrytá přírodním kamenem, který také proniká do interiérů a stírá tak formální hranice architektury.
Budova o rozloze téměř 450 m² vytváří ucelený produkt, který je stylově koherentní uvnitř i vně, což dává majitelům pocit neustálého spojení s architekturou budovy, která nijak nekonkuruje okolní krajině nárazníkové zóny Kampinoského lesa.
Hustý borový les v Izabelinu u Varšavy je přirozeným pokračováním Kampinoského lesa. Stavební pozemek, který se nachází ve východní části ochranného pásma národního parku, je jednou z nejatraktivnějších oblastí k bydlení vyhledávaných obyvateli Varšavy.
Písčité půdy a vzpínající se siluety štíhlých stromů dodávají místu nezvyklou téměř filmovou atmosféru, která okouzlila také investory a inspirovala varšavského architekta Przemka Olczyka z Mobius Architekci.
„Při navrhování jsem na výsledný tvar domu příliš nemyslel. Vytyčil jsem na pozemku zalesněné oblasti a chtěl je zanechat nedotčené. Pak jsem kolem nich kroužil a začal kreslit ostré linie domu a vyřezávat prostor. Tak vznikl koncept, který naznačil nebo přímo nadiktoval výsledný tvar budovy“, říká architekt.
Název budovy prozrazuje její původní záměr. Objekt zůstal neuzavřený a jednotlivé osy stavby se noří přímo do houští mezi stromy. Výsledný efekt pobytu v příjemném lesním šeru umocňují velké prosklené výplně - čelní, boční a nárožní, s okenními rámy zapuštěnými do fasády. Navíc světlík umístěný ve střeše umožňuje přístup do užitné části ploché střechy, kde lze pocítit přímé spojení s přírodou.
Při procházení obytnými budovami obvykle víme, ve které části domu se právě nacházíme. To však není případ Wind House. Funkční uspořádání místností bylo natolik podřízeno okolnímu lesu, že procházení budovou je překvapivým zážitkem.
„Stavba je tak komplikovaná, že není možné vytyčit dvě rovnoběžné osy. Šlo o tak náročnou výzvu, že jsme museli dvakrát vyměnit geodety“, uvádí Przemek Olczyk.
Budova sice zůstává výsledkem rozvržení okolních stromů a vnitřních funkcí, ale díky fasádě ještě intenzivněji zapadá do svého přírodního kontextu. Fasády jsou ze sibiřského modřínu. Dřevěné lamely místy zakrývají okenní otvory. Stejné dřevěné panely byly použity také k návrhu žaluzií. Část fasády je pokrytá přírodním kamenem, který také proniká do interiérů a stírá tak formální hranice architektury.
Budova o rozloze téměř 450 m² vytváří ucelený produkt, který je stylově koherentní uvnitř i vně, což dává majitelům pocit neustálého spojení s architekturou budovy, která nijak nekonkuruje okolní krajině nárazníkové zóny Kampinoského lesa.
Mobius Architekci
0 komentářů
přidat komentář
