Waterhoeves
Projekt "vodních dvorců" je součástí souostroví obytných souborů ve východní části města Ypenburg, satelitu Haagu. Vychází z urbanistického plánu zastavění od kanceláře MVRDV. Soubor tvoří 120 rodinných domů a 8 komunit v domech navržených pro mentálně a tělesně postižené.
Touha žít ve vlastním domě se zahradou zlákala mnoho Holanďanů k přestěhování se na předměstí. Většinou to představuje realizaci řadového domku s malou zahrádkou před a za domem. Architekti hledali alternativu k tomuto trendu ulic s řadovými domy a nalezli odpověď ve formě řadových domů shluknutých kolem společného dvora.
Zvenčí vypadají tyto bloky domů jako jeden velký dům. V souboru je těchto bloků devět a jsou umístěny na třech podélných hrázích obklopených vodou. Bloky jsou různě veliké, v území se nepravidelně střídají, mezery mezi nimi slouží k zaparkování automobilů. Jak domy, tak náměstí i hráze jsou obloženy stejným materiálem - černohnědými cihlami.
Nádvoří bloků fungují jako společný prostor, do něhož jsou orientovány i vstupy do jednotlivých domů. Střechy domů jsou navrženy tak, aby byly dvory optimálně prosluněny. Na rozdíl od vnějších fasád jsou fasády dvorů obloženy hladkými materiály. Povrch dvora je tvořen kromě přírodní i umělou trávou. Vnitřní stěny dvora by měl v budoucnu porůst břečťan.
V souvislosti se strategií nizozemské vlády integrovat osoby se zdravotním postižením do běžného bytového prostředí byly dva velké domy adaptovány pro 8 skupin bytových jednotek mentálně a fyzicky postižených osob. Tyto byty se nacházejí na severní straně souboru a jsou obklopeny vodní plochou. V souboru žijí celkem čtyři komunity handicapovaných a dělí se o společné vnitřní a venkovní prostory.
Návrh interiéru velkých domů byl ovlivněn omezenou schopností pohybu a orientace jejich obyvatel. Velký společný obývací pokoj sousedí přímo s jednotlivými ložnicemi. Každá komunita má vlastní dispoziční řešení a barevnou paletu interiéru. Prostory v přízemí se otevírají do dvora. Pokoje v patře mají netradiční proporce, v některých případech výšku i 7 metrů. Velká okna umožňují atraktivní výhledy na vodní kanál či do atria.
Touha žít ve vlastním domě se zahradou zlákala mnoho Holanďanů k přestěhování se na předměstí. Většinou to představuje realizaci řadového domku s malou zahrádkou před a za domem. Architekti hledali alternativu k tomuto trendu ulic s řadovými domy a nalezli odpověď ve formě řadových domů shluknutých kolem společného dvora.
Zvenčí vypadají tyto bloky domů jako jeden velký dům. V souboru je těchto bloků devět a jsou umístěny na třech podélných hrázích obklopených vodou. Bloky jsou různě veliké, v území se nepravidelně střídají, mezery mezi nimi slouží k zaparkování automobilů. Jak domy, tak náměstí i hráze jsou obloženy stejným materiálem - černohnědými cihlami.
Nádvoří bloků fungují jako společný prostor, do něhož jsou orientovány i vstupy do jednotlivých domů. Střechy domů jsou navrženy tak, aby byly dvory optimálně prosluněny. Na rozdíl od vnějších fasád jsou fasády dvorů obloženy hladkými materiály. Povrch dvora je tvořen kromě přírodní i umělou trávou. Vnitřní stěny dvora by měl v budoucnu porůst břečťan.
V souvislosti se strategií nizozemské vlády integrovat osoby se zdravotním postižením do běžného bytového prostředí byly dva velké domy adaptovány pro 8 skupin bytových jednotek mentálně a fyzicky postižených osob. Tyto byty se nacházejí na severní straně souboru a jsou obklopeny vodní plochou. V souboru žijí celkem čtyři komunity handicapovaných a dělí se o společné vnitřní a venkovní prostory.
Návrh interiéru velkých domů byl ovlivněn omezenou schopností pohybu a orientace jejich obyvatel. Velký společný obývací pokoj sousedí přímo s jednotlivými ložnicemi. Každá komunita má vlastní dispoziční řešení a barevnou paletu interiéru. Prostory v přízemí se otevírají do dvora. Pokoje v patře mají netradiční proporce, v některých případech výšku i 7 metrů. Velká okna umožňují atraktivní výhledy na vodní kanál či do atria.
0 komentářů
přidat komentář
