Vlastní dům a studio Wiel Aretse

V kariéře architekta není mnoho příležitostí, kdy se nemusí vžívat do role svého klienta, nechávat se omezovat jeho požadavky a přistupovat na průměrné kompromisy. Okamžik projevu svobodné vůle přichází v podobě návrhu vlastního obydlí nebo architektonického studia. Tuto kapitolu velkoryse otevřel Frank Lloyd Wright se svými Taliesiny, do historie se zapsaly nekonvenční ateliery Le Corbusiera, v současnosti je možné sledovat zajímavé tendence minimální (ateliér Petera Zumthora) nebo maximální zabírající celý městský blok (basilejská továrna H&deM). V české kotlině hraje prim Kancelář pod zahrádkou Romana Kouckého. Spojení ateliéru s obydlím je typické pro workoholní architekty, jejichž osobní život splynul s profesním. Zářným příkladem je skleněná Fosterova manufaktura na londýnském břehu Temže. O tom, že je daná problematika dostatečně hluboká a nosná, svědčí i skutečnost, že si jej za téma své disertační práce kdysi zvolil samotný Rostislav Koryčánek.
Rozhodnutí spojit obydlí s vlastním studiem učinil na počátku 90. let také guru holandské architektury - Wiel Arets. Svůj hrad vystavěl ve vilové čtvrti Maastrichtu. Mezi rozkošnými vilkami stojí kategorický dřevěný kvádr. I u svého domu zůstal Arets asketický k používání mnoha materiálů a barev - vystačil si s třemi základními (dřevo, beton, kov). Vše je logické a struktivní. Impozantní severní vstupní fasáda naznačuje, že uvnitř domu se nacházejí dva provozy. Poštovní schránka s panelem zvonků usměrňuje přicházející k jedněm ze dvou dveří prosklených mléčným sklem. I když se to na první pohled nezdá, dům Wiela Aretse je třípodlažní. Vstupní část se nachází ve výškové polovině domu. Spodní podlaží je z větší části věnováno architektonickému studiu, nejvyšší pokojům obyvatel domu. Jižní otevření domu do zahrady podtrhuje komfortní bazén s navazující dřevěnou palubou. Zeleni patří výhradně zahrada, dům je chladný a kontrastuje s přírodním okolím. Žádná wrightovská organika se nekoná.
Interiér je účelně a střídmě zařízen nejkvalitnějším nábytkem (zahlédnete Coconuty od Vitry, Bacelony od Miese). Poctivé a masivní materiály. Světlo odkrývá prostor. Zenový dvorek. Sklobeton nad suterénem. Arets musí být stoupencem buddhismu - soudě podle jeho vlastního domu. Architekti nemusí psát knihy a vysvětlovat své postoje. Měli by dostat šanci postavit svůj vlastní dům nebo byt a neměly by je při tom omezovat peníze. Šlapeta to stihnul do 28. Nemáte v dnešní době deprese?