Rád se vracím k tématu rodinné usedlosti (viz
Kostelec nad Černými Lesy), pokud se najde klient, z jehož programu lze vyčíst zájem o tuto formu a předkládající program, který tuto formu smysluplně naplní. Tak se mi to stalo opět v Orlově u Příbrami, kde zpočátku klient, který mne nalezl dle časopisových referencí přistupoval k mým návrhům s jistou opatrností, po hlubším vzájemném poznání však zcela respektoval mé návrhy pocházející z vzájemné diskuse. Práce tak byla pro mne radostnou a pro klienta její výsledky potěšením. Vrátil jsem se znovu k jisté reminiscenci lidové stavby, uzavřené kompozici hospodářského stavení, které na základě pevné osnovy narůstalo ad hoc při používání přírodních materiálů, které byly k dispozici. Odkaz na tuto inspiraci je z realizace zřetelný. Balancování na okraji forem historizujících a forem současných vede, dle mne, k odpovědi na architektonické tvarování v poloze okraje brdských lesů a požadavky ochrany přírody definované v této oblasti šikmými střechami, materiály a členěním oken (kde se podařilo prosadit náš názor, že není třeba nutně vkládat do okenních otvorů výplně s historizujícím dělením). Do kompozice je zapojena práce s terénem tak, aby se obytná část dostala do zvýšené polohy ohrazené objekty, kde vzniká zelené nádvoří s výhledy přes jižně položenou novou zástavbu do údolí Příbrami s výhledem na Svatou Horu. Takovýto vnitřní ohrazený prostor, kam jsou situovány hlavní obytné prostory, výminek a vnitřní bazén, venkovní ohniště, propojený pomocným schodištěm s galerií před ložnicemi v patře, dává pocit dokonalého soukromí, ale i podvědomě bezpečí.
Vstupní část, technické vybavení, garáž pro více aut jsou zasunuty pod terasu a spolu s terénní úpravou vytvářejí právě možnost pro vyvýšení obytného podlaží. Zásobování spíže v patře je řešeno příjezdem na horní úroveň z východní strany objektu. Vnitřní prostory se však neotevírají výhledy pouze do dvorní části, ale jsou bohatě otevřeny k loukám před okrajem lesa. Pro dokonalý kontakt vnitřního bazénu délky 15 metrů s okolím je tento vysunut v prosklené kosce z těla vlastní budovy, takže plavec vyplouvá do „venkovního“ prostoru a budova nemusí být neúnosně dlouhá. V interiéru jsme navrhli veškerý vestavěný nábytek včetně botníku, venku boudu, spíše dům pro psa a zahradní domek pro umístění traktoru a dalšího zahradního nářadí. Dispozice z prvních kreseb zůstala celkem beze změny a je čitelná z připojených výkresů. Materiálově jde o kombinaci zděné stavby s betonovými stropy. Dům je zateplen a částečně obložen kamenem, částečně cedrem a dílčí části omítnuty. Kamenné pilíře před hlavní budovou jsou reminiscencí na nedaleko stojící stodolu, kde je ovšem lepší vyzdívka - smíšené zdivo, kámen – cihly, ale to bych to musel zdít sám, neboť kameníci to chtějí mít krásné a ne žádné slepovačky.
Jan Línek