Landskrona Konsthall navrhla v roce 1963 dvojice architektů Sten Samuelsson a Fritz Jaenecke. Strohá architektura ze skla a betonu je považován ze jeden z nejlepších příkladů švédského modernismu. Muzeum je obklopené parkem a příroda (v podobě japonské zahrady) se nachází také ve vnitřním atriu. Nosná železobetonová konstrukce je založena na pravidelném čtvercovém rastru. Trámy vynáší dvě identické desky, přičemž jedna slouží k zastřešení galerie a druhá plní funkci podlahy levitující přibližně metr nad travnatou plochou. Objekt si ve své konstrukční čistotě nezadá s díly klasické architektury. Obě železobetonové desky lze rovněž přirovnat k soklu a hlavici. Velkoplošné zasklení umožňuje pohledy napříč celou galerií. Propojení s přírodou je zde absolutní. Z důvodu absence pevných stěn, je pavilon pro umělce velkou výzvou při instalování výstav. U vstupu se dodnes dochoval původní interiér kavárny z poloviny šedesátých let.
Autoři stavby přiznávají, že se nechali inspirovat Miesovým
Farnsworth House nebo
vlastním domem Philipa Johnsona.