TreeHugger - turistická informační kancelář

Nápadná betonová stavba, která se nachází kousek od historického centra jihotyrolského města v sousedství biskupského paláce v Bressanone (něm. Brixen), je poslední epizodou v sérii "architektonických vražd" (orig. architectural homicides), které se zde odehrály od 19. století až do 70. let 20. století (objekt ze 30. let nahradil v 70. letech pavilon od Othmara Bartha - pozn. překl.). Budova TreeHugger přebírá vzdušnost a lehkost v souladu s předcházejícími zdejšími stavbami, které byly určeny k přivítání návštěvníků za pomocí odpovídajících štíhlých sloupů, hluboké lodžie a jemných převisů.
Projekt zvedá svou hmotu na špičky a tím uvolňuje přízemí, aby ho předal městu jako veřejný prostor. Vznikají tak nová vizuální spojení nejen s hlavním Biskupským palácem, ale také s dalšími čínskými a japonskými pavilony, které doplňují zákoutí palácových zahrad. Exotické oblé křivky těchto pavilonů jsou nově interpretovány do návrhu budovy od ateliéru MoDus Architects, který představuje novou bránu do města Bressanone.
Pro dané místo je charakteristický památný strom, kterému se návrh zcela podřizuje. TreeHugger se kolem platanu kroutí a otáčí, aby vytvořil neoddělitelné spojení mezi přírodou a stavbou. Vizuální a hmatové kvality stěn z pemrlovaného betonu a šupinatou kůrou kmenu platanu se vzájemně napodobují a přibližují.
Kmen platanu představuje opěrný bod. Vychází odtud pět oblouků, které odpoutávají budovu od země, doprovází strom směrem vzhůru a vykreslují otevřený prostor kolem koruny. Aby bylo dosaženo bezešvého povrchu vnějšího betonového pláště, byla celá stěny odlita najednou. Vznikl tak souvislý devět metrů vysoký obvodový plášť, do kterého byly následně odlity stropní betonové desky. Zakřivení stěn spolu s podlahovými deskami tvoří spolupůsobící celek, v němž forma, konstrukce i fasády splývají v jedno.
Budova je v přízemí, kde se nacházejí veřejné prostory a informační přepážky, téměř celá prosklená, aby umožnila maximální transparentnost a prostupnost. Vstup je jasně vyznačen zapuštěnými okny a velkým přesahem, který vybíhá směrem do nového náměstí. Horní patro, kde se nacházejí kanceláře ukryté za konkávními stěnami, působí uzavřeně a záhadně.
TreeHugger navazuje svými vlídnými křivkami a vyváženou tektonikou dialog s historickým prostředím. Zároveň jako magnet přitahuje kolemjdoucí a návštěvníky, aby s nimi sdílel místní kulturu.