Johnsonův vlastní dům (přezdívaný také "Glass House" - skleněný dům) byl před očima veřejnosti ukryt na sedmačtyřicet akrů velkém pozemku v New Canaan ve státě Connecticut. Glass House a deset dalších staveb (dům pro hosta, jezerní pavilon, pinakotéka, glyptotéka, návštěvní pavilon, ...), které Johnson v průběhu půlstoletí na svém pozemku zrealizoval, patří mezi stěžejní díla světové architektury. Od
dubna 2007 se případným zájemcům konečně zpřístupní. Při navrhování vlastního domu byl Johnson evidentně ovlivněn
Miesovými plány víkendového domu pro
doktorku Farnsworthovou. Narozdíl od něj se dům v New Canaan nevznáší na tenkých ocelových sloupcích, ale temná cihelná podlaha je pevně spjata se zemí. Namísto obvodových zdí jsou stejně použity velké skleněné tabule. Johnson se však ve svém návrhu dokázal oprostit také od potřeby vnitřních stěn. Jediným pevným prvkem v interiéru je cihelný válec prorážející střechu skleněného boxu, který v sobě ukrývá potřebné zázemí.
"Hezký nebo ošklivý, malý nebo velký, tohle bylo nejryzejší období, jaké jsem v architektuře během svého života zažil. Vše ostatní bylo obtěžkáno třemi problémy: klientem, funkcí a financemi. Tady tomu tak nebylo."
Philip Johnson o svém skleněném domě
"Malíři mají nad námi veškeré výhody... kromě toho i proto, že se dokáží odtrhnout od svých nezdarů – zdá se, že my nikdy nemůžeme akademicky růst dostatečně rychle – a materiál je nestojí téměř nic. Nemají žádné odborové komise, které by jim říkaly, co mají dělat. Nemají žádné termíny odevzdávek, žádné rozpočty. My všichni jsme otravně smíření se škrty v našich plánech na posledních chvíli. Proč nevyřadit zahradní úpravy, podezdívky, sloupořadí? Domy budou zrovna tak užitečné a mnohem levnější. Pravda, architekt vede tvrdý život – z pohledu umělce.
... Komfort není účelem krásy...záměrem není nezbytně udělat budovu krásnou...dříve nebo později budeme přizpůsobovat naše stavby tomu, aby mohly být použitelné...odkud pochází forma nevím, ale nemá to nic společného s funkčními nebo sociologickými aspekty naší architektury."
Philip Johnson (Paul Heyer, Architects on Architecture: New Directions in America, s.279)
"Oblouk a box jsou dvě periodicky se opakující témata v historii architektury. Jen málo krabic v historii dosáhlo takové sofistikovanosti jako ocelový skelet Johnsonova skleněného domu. Uvnitř průhledného boxu zaujímají předměty a vybavení (například volně stojící občerstvovací pult) důležitost šachových figur – šachmat dává perfektní okolí! Éminence grise (šedou eminencí – pozn.red.) stojící za návrhem je
Mies. Je tak (jak si řada kritiků pohrává) jakousi eklektickou směsicí Choisyho plánů akropole (analytické kresby z konce 19. století od francouzského historika Auguste Choisy – pozn.red.), Schinkelova Casina (bývalý biliárový dům v zámeckém parku v Postupimi od
K.F.Schinkela postavený v italském pavilónovém stylu na břehu řeky Havel - pozn.red.), Miesových vlastních skic
Farnsworth house a IIT, Ledouxova racionalismu a možná i Malevičova 'kruhového' obrazu z roku 1913."
Dennis Sharp, Twentieth Century Architecture: a Visual History, s.173
"Zcela otevřený dům ze skla a oceli je hlavním prvkem architektonické kompozice zahrnující v sobě ještě venkovní sochu a slepou cihelnou zeď domu pro hosta. Prostorového dělení uvnitř skleněného domu je dosaženo cihelným válcem obsahujícím koupelnu a nízké skříňky z ořechového dřeva – jedna z nich obsahuje kuchyňské vybavení. Podlaha a válec z červených cihel jsou navoskovány, aby ukázaly svoje chladně nachové odstíny. Ocel je natřena sedě; schody a zábradlí jsou z bíle žuly."
H.R.Hitchcock a Arthur Drexler, ed. Built in the USA: Post-war Architecture. s.73
"Philip Johnson, jeden z raných zastánců moderny ve Spojených státech a zároveň první z architektů upozorňující na její nedostatky v padesátých letech, navrhl svým Glass House jeden z nejkrásnějších a současně nejhůře fungujících domů; nikdy na něj nebylo nahlíženo jako na 'domov' k bydlení, ale jako jeviště prezentující životní styl. Zcela nápadně v duchu l'esprit nouveau moderního hnutí, byla to však stavba vyjadřující vážné znepokojení z klasických návrhů, z vyvýšeného umístění objektu v prostoru, svými vyrovnanými proporcemi, hlavní celkovou symetrií a vyrovnanou kombinací prvků s pečlivou vytříbeností v detailech...."
Paul Heyer, American Architecture: Ideas and Ideologies in the Late XX. Century, s.12
"V roce 1946 navrhl také pod silným
Miesovým vlivem malý boxovitý domek v Sagaponack na Long Island, ale jeho první významná stavba, možná i nejslavnější, nebyla určena pro dalšího klienta, ale stejně jako u Cambridge house, sloužila jemu samému: jednalo se o skleněný dům v New Canaan dokončený v roce 1949 s cihlovým domem pro hosta jako svým protipólem.
Jasný Glass House, obdélník o stranách 56 x 32 stop, je obecně považován za jednu z nejvelkolepějších obytných staveb 20. století. Jako celá raná Johnsonova tvorba, byl také dům inspirován
Miesem, ale jeho čistá symetrie, tmavé barvy a blízkost k zemi značí jeho vlastní sdělení: raději klidný a uspořádaný než úhledný a křehký. ...
V roce 1985 bylo místo věnováno Státní nadaci pro ochranu historických památek, která plánuje spravovat dům jako muzeum."
Paul Goldberger, Architecture's Restless Intellect, New York Times, 27.01.2005