1. Úvodní poznámka
Naše návrhy asi vyvolají některé otázky – pokusíme se je domyslet a odpovědět na ně.
Především – obeslali jsme soutěž dvěma návrhy: návrh A – s pultovou střechou, návrh B – se sedlovou střechou. Pro tento postup máme několik důvodů – v posledních několika letech jsme měli řadu těžkostí se schvalováním staveb poblíž vesnic, které neměly sedlové střechy. Stává se, že pro řadu lidí je sedlová střecha nutnou podmínkou.
Takže v okamžiku, kdy jsme navrhli stavbu s pultovou střechou (varianta A) – pro kterou máme skutečně pádné důvody (a dáváme tomuto řešení přednost), pokusili jsme se zformulovat dům i se sedlovou střechou. Při jeho řešení jsme se hodně vzdálili od původního návrhu. Varianta B má své kvality a pokud by tvar střechy měl být kamenem úrazu, navrhujeme užití varianty B.
Ještě pár slov o formátech výkresů. Naše návrhy se opírají o velmi důležité vztahy mezi stavbou a přírodou. Při prezentaci je nutné kreslit plán s širším okolím. Jedině tak je možné zachytit celek. Při daném měřítku je skoro nemožné se vejít do poměrně malého formátu A2. Zvolili jsme proto určitý kompromis – plány dodržující striktně měřítko (1:100) i formát A2 mají bohužel ořezané okolí. Prezentujeme i plány 1:100 větší než A2 s kompletním okolím a set plánů A2, ale s měřítkem 1:150. Pokud vypisovatel usoudí, že tyto plány nejsou vhodné do soutěže, prosíme, aby je odložil.
Poslední poznámka se týká určitého rozšíření řešeného úkolu. Navrhujeme postavit vedle luštírny jakousi její dřevěnou repliku - „stodolu“ – informační a společenský prostor pro návštěvníky. Rádi bychom zdůraznili, že nepřekračujeme investiční limit (10 mil.) a pokud by investor toto řešení neakceptoval, nevyvolá to provozní a funkční problémy. Je to svobodná volba investora. Pokud by to vyvolávalo otázky o překročení soutěžního rámce, prosíme vypisovatele, aby byla tato část návrhu posunuta mimo soutěž.
2. O cílech řešní - obecně
Obecně: Stavební pozemek má ojedinělé kvality. Leží pod jižním okrajem lesa, mírně se sklání k jihu, má nádherné vyhlídky přes pár střech vesnických domů do širé krajiny.
Je proto naprosto nutné koncipovat stavbu tak, aby se přirozeně začlenila do krajiny. Aby do ní přímo vrůstala a stávala se tak její součástí. Současně musí svým uživatelům přinášet co nejvíce příležitostí užívat výjimečných kvalit okolního prostředí, s možnostmi dobrých výhledů a šancí trávit hodně času i mimo dům.
Součástí koncepce je i ohleduplnost a střídmost, aby stavba na sebe nesoustřeďovala zbytečnou pozornost. Právě naopak klidná a nevtíravá harmonie splývání s okolní přírodou, to je cílem tohoto projektu.
Cíle řešení: řešení se opírá o širší koncepci tvorby staveb zvanou „přirozená architektura“. Formujeme několik hlavních zásad, na kterých je tato koncepce založená:
- Stavba a příroda jsou dva rovnocenné systémy, které jsou ve vzájemné harmonii.
- Stavba z přírody přejímá maximum podnětů, užívá přírodní materiály, řídí se principy organizace přírodních struktur, je mnohotvárná (polymorfní), proměnná, reaguje aktivně, pasivně na změny prostředí.
- Stavba maximálně užívá dřevo jako základní stavební materiál.
- Stavba se otevírá do přírody, vytváří prostupující prostory a čerpá z těchto kvalit zdroje pozitivní energie pro uživatele.
- Stavba je maximálně ohleduplná k okolí, nevytváří cílené dodatečné estetizované výtvory. Příroda ji obklopuje, pohlcuje a stavba v ní po jisté době „mizí“.
- Stavba je založena na tzv. „soft planing“ (měkkém plánování), nechává řadu alternativ pro budoucí změny, uživatelskou svobodu.
- Stavba respektuje důležité ekologické zásady, je šetrná ve spotřebě, minimálně ovlivňuje prostředí.
- Stavba je koncipována tak, aby při vzniku, trvání a zániku nepředstavovala problém pro krajinu, okolí, komunitu. Minimalizuje plochy přímo dosedající na podloží.
Zahrada a krajinné úpravy jsou nedílnou a zcela rovnocennou součástí koncepce stavby a vytváří s ní celek – jakýsi symbiont.
3. O cestách řešení - základní koncepce
O UMÍSTĚNÍ V KRAJINĚ... Jedna z nejzajímavějších soudobých teorií je teorie rozhraní – zhruba říká, že „nejúrodnější“ z hlediska bádání jsou rozhraní mezi obory (např. biologie a genetika – biogenetika, ...atd.). V obecné rovině říká, že např. rozhraní biotopů je nejkvalitnější ve své diverzitě, dynamice, mnohotvárnosti. Ale dost už o teoriích, vraťme se na náš pozemek, který je klasickým případem rozhraní.
Na severu les, na jihu louka na severu přírodní útvar, na jihu vesnice na severu intimita lesa, na jihu daleké výhledy
Toto rozhraní běžící po severní hraně pozemku má nejlepší kvality pro umístění domu. Na této linii je nejsilnější energie kontrastu, nejlepší vyhlídky, dobrá přístupnost a řada dalších pozitivních vlivů.
Dům se proto logicky rozvíjí podél této linie. Musí být hodně „dlouhý“ ve směru linie, aby měl pro každého obyvatele „dostatek“ průčelí v možnosti krásných vyhlídek, proslunění a kontaktů s přírodou. Ve směru napříč je rozměr navržen tak, aby byl na funkčním optimu (necelých 7m).
O TVARU STŘECHY... Pokud (jako v našem případě) leží dům delší stranou na výrazném rozhraní a má mít šikmou střechu, řešíme úkol, jaký tvar střechy nejvíce odpovídá silné asymetrii okolí. Naše odpověď je jednoznačná – pultová!! Tvar střechy, sklánějící se od lesa směrem k louce, je vyjádřením harmonie – klínový tvar se vyšší stranou přiklání k hmotě lesa a nižší stranou k planině louky. Stává se harmonickým mezičlánkem mezi plochou a hmotou a logickým pokračováním určitých tradic.
O LUŠTÍRNĚ A „STODOLE“... Stáli jsme na pozemku u luštírny a napadlo nás, že dojemně půvabná stavba by mohla mít svou „sestru“ – spíš „sestřenici“ „stodolu“ – dřevěnou stavbu, která je rozměrově zcela identická s luštírnou, je však postavená celá ze dřeva.
Tento dům by mohl být sezónním informačním centrem pro návštěvníky. Dvojice domů se sedlovými střechami vytvoří i jasné gesto vstřícnosti vůči vesnici. Dotvoří náves se stromem a kruhovou lavičkou. Obdobně jako se z luštírny vysouvají sušící konstrukce, je před „stodolou“ vysunuto pochozí pódium. Z prostoru mezi „stodolou“ a luštírnou vybíhá cesta vzhůru ke stavbě fořtovny a dotváří vazbu těchto tří staveb.
O FOŘTOVNĚ, KRAJINĚ, SLUNCI A ZENU...
Základní struktura fořtovny je jednoduchá, jasná a logická – dům je rozčleněn na dva celky (pod jednou střechou):
- západní křídlo tvoří obytný dům správce - východní křídlo je administrativní
Mezi oběma křídly je průchod propojující prostor u „stodoly“ se silnicí. Z tohoto prostoru je nástup do obou křídel. Každé z křídel má dvě části: - „hospodářskou“ – na severu - „administrativní (resp. obytnou) – na jihu
V hospodářské části jsou garáže, sklady, dílna, archivy, soc. zařízení, atd. Jsou to prostory, které nevyžadují příliš světla, lze je jen temperovat, mají nároky na větší únosnost a přímý vjezd.
Obytné a administrativní části jsou lehké přízemní dřevěné stavby. Mají rozsáhlé jižní prosklené průčelí.
V obou případech je užit dispoziční dvojtakt při uspořádání prostorů – na severní straně je propojovací chodba, na jih jsou orientovány všechny obytné prostory i kanceláře.
Po délce jižního průčelí probíhá předsazená zimní zahrada, plnící především roli pasivního slunečního kolektoru.
Velmi podstatnou roli má i sluneční stínění. Tato dřevěná konstrukce ve tvaru pultové střechy má dvě části:
- šikmou – s pevnými dřevěnými lamelami - svislou – s žaluziemi se stavitelnými dřevěnými lamelami.
Všechny prostory jsou přízemní se dvěma výjimkami – obytný prostor (v západním křídle) a zasedačka (ve východním křídle) jsou dvouúrovňové, zasahující do 2 NP. Tato prosklená část navazuje na pochozí terasy.
Hodně úsilí jsme věnovali začlenění fořtovny do krajiny. Jednostranná alej bříz podél silnice na okraji lesa vytváří nádherný rámec pro začlenění stavby do přírody. Pečlivě jsme studovali i podélný horizont a vyčlenili pro fořtovnu místo, vytvářející mírnou příčnou prohlubeň, a zároveň i polohu, kdy je možné stavbu více pootočit k jihu, aniž by se „odtrhla“ od linie lesa.
Podél řady bříz na severní straně domu je terén navýšen a doplněn velkými balvany a kusy skal (samozřejmě místních charakteristických shluků). Tento nový přírodní útvar je doplněn živým plotem, běžícím po jeho vrcholu jednostranně směrem k severnímu průčelí domu. Na průběžnou „páteř“ živého plotu navazují výčnělky (jakási žebra), jejichž prostorový rytmus je stejný jako základní rytmus nosné konstrukce a oken v severní stěně. Po celé délce domu s velkými přesahy na obou křídlech tak vzniká systém miniaturních zahrádek vrozměrech obdobných, jako mají kanceláře a ložnice.
Z takto modifikované, dalo by se říci rytmizované krajiny a stavby, se stává jeden společný systém – symbiont se zvláštními vlastnostmi – jsem uvnitř domu, na severu vidím malou zahrádku a na jihu široký svět dalekých vyhlídek. Můj pohled začíná i končí v přírodě. Malá zahrádka mne soustřeďuje a „velký svět“ mne uvolňuje, obojí mi dodává energii. Že to skutečně funguje, se lze přesvědčit v řadě zenových klášterů třeba v Kjótó v Japonsku.
Tento zenový pohled na svět ještě umocňují rytmy tvořené žaluziemi, stíny a světly pronikajícího slunce.
O RYBNÍKU... Rybník bezesporu patří k české krajině. Malý rybníček ~35 x ~20 m, je navržen jihozápadně od středu fořtovny. Tato poloha způsobí, že v půlroce od podzimní do jarní rovnodennosti budou stavbou procházet odlesky slunečního světla. Malý ostrůvek a můstek propojený s cestou od „stodoly“ provazuje celý systém.
O ARBORETU... Představa o zřízení arboreta na části pozemku je výborná. V soutěžním návrhu jsme pouze navrhli zásadní situování arboreta do východní části pozemku. Arboretum tak naváže na les, od návštěvnického centra („stodoly“) je cesta arboretem logickým počátkem výletu do lesa. Arboretum po určité době vzrůstu začne zakrývat stavby na okraji vesnice. A zároveň to velmi důležité – před fořtovnou zůstane louka, bude tak zachován velmi podstatný kontrast rozhraní les x louka a daleké výhledy do kraje.
4. O provozním uspořádání
PRINCIPY – ZÁSADY – DOPRAVA - příjezd na parkoviště fořtovny - ze severní silnice - příjezd do garáží a skladů - ze severní silnice - hlavní vstup do fořtovny – ze severu z plata mezi oběma křídly - příjezd na parkoviště návštěvníků – z křižovatky na jihu - vstup návštěvníků do infocentra „stodoly“ – z „návsi“ na jihu pozemku - flexibilní možnost úprav a doplnění dispozice (archiv, WC, sklad dřeva...)
5. O konstrukčním řešení
FOŘTOVNA Základním konstrukčním materiálem stavby je dřevo (nejlépe z masivu místní douglasky).
Vodorovné i svislé nosné konstrukce tvoří rámy z profilů (180 x 35 mm), osová rozteč rámů a sloupů je 3300 mm. Tato pole jsou dále dělena v systému:
- horizontálně: 3 pole a 1080 mm = 3240 mm + 70 mm = 3300 mm - vertikálně: 6 polí a 540 mm = 3240 mm + 70 mm = 3300 mm Systém konstrukce je s přiznanými kazetovými rámy s dubovými kolíky ve spojích. Tam, kde rámy na sebe navazují, dochází ke zdvojení profilů s mezerou 35 mm, do které je vložen profil z konstrukční překližky zpevňující rohy. Systém je doplněn sítí táhel ve stropě, podlaze a stěnách (ocelová lana s předpínacími pérovými vložkami).
Zavětrování ocelovými lany. Systém je na bodových základech (patrně betonové monolitické kruhové patky). - severní stěna a obvodové stěny hospodářských traktů jsou zděné - plášť stavby je z části prosklený (z kvalitních dvojskel s vloženou fólií Heat Miror (koeficient prostupu tepla U = 0,55 W/m2K, solární faktor – selektivní propustnost
slunečního spektra G = 35%, viditelné spektrum 60%). Zasklení je převážně pevné, doplněné otevíravými výklopnými křídly nad dveřmi.
Vnější zasklení lineárních zimních zahrad je čirými dvojskly (U = 1,4 W/m2K, G = 60%, světlo 79%) bez fólie.
Střecha je klasická obrácená konstrukce s hydroizolací na vrstvě spádového (2%) tvrzeného polystyrenu 20 – 90 mm, s vrstvou 120 mm extrudovaného polystyrenu krytého pochozí dřevěnou rohoží.
Zděné konstrukce jsou na vnějším líci kryty prkenným obkladem z douglaskového masivu (180 x 18 mm), vodorovně kladeným s oboustranným polofalcem. Před vodorovnými spárami probíhají vodorovné latě (90 x 35 mm), navazující na konstrukci stínění a treláží. Pod obkladem je odvětrávaná izolační polystyrenová vrstva 150 mm s parotěsnou zábranou a difusní hydroizolační fólií.
Východní a západní prosklená stěna je doplněná vnějšími posuvnými tepelně izolačními deskami (100 mm extrudovaný polystyren + 2x vodovzdorná překližka tl. 10 mm). Tato izolace se ručně nasouvá pouze na období topné sezóny.
Oba štíty vymezující střední průchod jsou dřevěné, oboustranně opláštěné prkny, na rámu oboustranně s tepelnou izolací (150 mm polystyren) + parozábrany a difusní hydroizolace.
Na vnitřních částí prosklených kazetových rámů může uživatel systém doplnit vkládáním tzv. shadou boxů – izolačních kazet, skládaných dle potřeby do kazetových rámů.
STÍNÍCÍ SYSTÉMY A TRELÁŽE FOŘTOVNY Stínící systémy tvoří dvě rozdílné konstrukce: - šikmá konstrukce předsazená na jižní straně před konstrukci „krovu“. Tato konstrukce má
nosnou část, rozměry i strukturu podobnou krovu. Stínění tvoří systém vodorovných lamel (masiv douglaska 200 x 18 mm) v distanci po 180 mm.
- svislá konstrukce je spouštěna ze spodní hrany šikmé stínící konstrukce a je tvořena „žaluzií“ stavitelnou, spouštěcí s lamelami stejného profilu, jako lamely na šikmé konstrukci.
- severní stranu fořtovny tvoří rozsáhlá treláž (konstrukce pro popínavé rostliny). Její nosná část je v rozměrech, profilech i systému identická s vnitřními nosnými konstrukcemi. Na nosné části jsou připevněny rošty z latěk 10 x 25 mm v roztečích 180 x 360 mm.
Všechny vnější dřevěné konstrukce jsou z nehoblovaných a nesušených dřevěných profilů, systém konstrukce je tak zvaný lešeňový stavebnicový systém (profily se sestavují s pomocí trnů, speciálních kovových spojek, při užití trvale předepnutých táhel a zavětrování).
„STODOLA“ Stodola má velmi jednoduchý konstrukční systém. Nesušená a nehoblovaná prkna (douglaska masiv 35 x 200 mm) se stavějí do „hrání“ a prokládají se třívrstvými prokládky z latí (35 x 35 mm). Na rozích je střední vrstva prokládků nahrazena příčným prknem. Tento konstrukční systém neužívá hřebíky, nic není třeba stloukat ani řezat, vše drží pouze vlastní vahou a zavětrováním ocelovými lany.
Podlaha leží na třech průvlacích latěmi proloženého svazku prken. Nosná konstrukce podlahy je z prken s paždíky, vytvářejícími kazetovou rámovou konstrukci, sepjatou ve směru paždíků táhly z ocelového lanka o průměru 3 mm.
Krov je z jednotlivých vazeb stažených latěmi. Posuvné dveře mají obdobný systém prken a prokládků a jako celek jsou vertikálně svázány závitovou tyčí (M 8) a zavětrovány.
Systém je založen na hraničkách z trámů, ležících na dubových fošnách se štěrkovým ložem. Systém je prostorově zavětrován systémem ocelových pozinkovaných lan, ukotvených do země na zatlučené pozinkované trubky.
Plášť střechy tvoří vodorovně prokládaná prkna s překryvem. „Stodola“ je rámcově navržena jako bez pevných stěn, umožňující maximální kontakt s přírodou. Podle přání je možné konstrukci doplnit vnitřním zasklením a vytvořit tak plnohodnotný interiérový prostor.
6. O technických zařízeních
O PROSTŘEDÍ Stavba má vyvážené tepelně technické vlastnosti. Lehká, dokonale izolovaná dřevěná
konstrukce je doplněna severní zdí z plných cihel, zajišťující spolu se štětovou vrstvou na podlaze zimních zahrad poměrně dobrou tepelnou setrvačnost.
Na pokojovou teplotu se vytápí pouze prostory v administrativní a obytné části, ale bez zimních zahrad a galerie obytného prostoru. Garáže, sklady a ostatní prostory v hospodářských traktech se nevytápějí, některé se jen temperují.
Objem vytápěných prostorů je pouze 750 m3 v obou křídlech celkem. Stavba má poměrně rozsáhlé prosklené plochy, je však užita celá řada opatření, aby byly zachovány pozitivní vlastnosti prosklených stěn a eliminována negativa.
- použití dvojskel s vloženou fólií Heat Miror (U = 0,55 W/m2K, G = 35%), se selektivní propustností udržuje sálavé teplo v zimě uvnitř a odráží nežádoucí sálání v létě
- důsledné vnější stínění eliminující nežádoucí skleníkový efekt v létě - užití lineárních zimních zahrad dále eliminuje únik tepla, ale v zimním a přechodném období výrazně přispívá k vytápění - použití vnějších posuvných izolačních desek dále snižujících únik tepla - užití vnitřních izolačních desek systémů shadou box dále snižující únik tepla Kombinací všech těchto opatření spolu s dobrou regulací činí tuto stavbu energeticky
velmi málo náročnou. Systémy vytápění a ohřevu TUV navrhujeme hybridní, s využitím pasivních zisků tepla ze slunce, sluneční kolektory na TUV. Zdroj tepla musí vycházet z ekonomické úvahy a rozhodnutí investora nad řadou komentovaných a oponovaných variant, od nejjednoduššího řešení kotle na dřevoplyn doplněný krbem či krbovými kamny po náročnější řešení s tepelným čerpadlem (systém země – voda se zemním kolektorem, případně vzduch + země – voda s řízeným větráním s využitím tepelných zisků zimních zahrad a odpadního vzduchu v kombinaci se zemním kolektorem).
INSTALACE – VODA, KANALIZACE - objekt je možné napojit na místní vodovod - kanalizace oddílná se septikem na pozemku, dešťová voda bude jímaná do sedimentační jímky a užita jako zdroj pro rybník a zálivku zahrady - nadstandardním řešením může být kořenová čistička s kombinací se septikem pro zimní období.
ELEKTRO V podstatě standardní provedení s nadstandardním regulačním systémem vnitřního prostředí. Případně ovládání omezené části stínícího systému.
7. Úvaha o nákladech
V této fázi je předčasné kalkulovat s přesnějšími náklady. Prezentujeme však často netradiční řešení a cítíme povinnost komentovat i jejich ekonomický rozměr.
Pokusme se formulovat některá zásadní ekonomická fakta:
- Vletech 2000 – 2005 jsme u dřevěných staveb srovnatelného standardu s obytnou a administrativní částí fořtovny dosahovali cen (bez DPH) 2.900,- až 3.500,- Kč/m3 btto obestavěného prostoru.
- Sklo na stěny ve vysoké kvalitě vč. Heat Miror při nákupu prosinec – leden cca 1.600,- Kč/m2. Za těchto podmínek je možné pořídit 1m2 pevné prosklené stěny za cca 3.500,- Kč/m2.
- Stínící systémy, treláže při užití standardního dřeva (smrk I), nesušený, nehoblovaný 3.400,- Kč/m3 (douglaska bude asi dražší, odhaduji 5 – 6.000,- Kč/m3). Konstrukce pak stojí cca 300,- Kč/m2.
- Technická zařízení zejména tepelná čerpadla, sluneční kolektory, regulace jsou investičně náročná a je proto nutné je užívat s rozmyslem a úvahou o ekonomické návratnosti investice.
- V našem pojetí domu je potřeba věnovat hodně prostředků na zahradu, úpravy terénu, rybník, odhadem asi 1 – 1,2 miliony Kč.
- „Stodola“ je velmi ekonomická stavba, pokud cena dřeva nepřesáhne 5.000,- Kč/m3, jsou její celkové náklady 0,3 mil. Kč.
Komentář - je zřejmé, že i při zahrnutí velmi nadstandardních systémů (např. skla nejvyšších kvalit,
stínění, posuvné a mobilní izolace, zahrada, tepelné čerpadlo, ...atd), které představují navýšení o cca 2,15 mil. Kč, včetně rozsáhlé zahrady za 1,0 mil. Kč a „stodoly“ za 0,3 mil. Kč se i s určitou rezervou srovnáme s částkou 10,0 mil. Kč investorem na investici předpokládanou.
8. Na závěr
Jen krátká poznámka... Předkládáme projekt, který by si zasloužil hlubší vysvětlení, uvedení obdobných příkladů a nejlépe ze všeho možnost osobně ho investorovi předvést. To vše však podmínky soutěže neumožňují. Jsme připraveni toto vše udělat, pokud bude o náš projekt zájem. Hlavně se však můžeme případně těšit na rozvíjení celého díla dohody s klientem, protože to je na projektování nejkrásnější | autorský tým 27.02.2006
Opět zvítězili ambice rádoby "novátorského architekta" na praktičností a právě tou pokorou k přírodě. Udržba a využití objektu bude časem noční můra Správy lesů .... Ale to už páni architekti nevidí, to už je po uzavřeném, zcela jistě výhodném, kšeftu ( nebo to za další peníze vše předělají ). Hurá do dalších důvěřivců .
Prave naopak, tento projekt je pokorny voci prirode. Preco by mala byt drzba nocnou morou? To by bolo vtedy, ak by autor alebo uzivatel pokorny nebol. Ak akceptuje, ze drevo starne, sedne a cerna (bez vyraznejsieho vplyvu na zivotnost - v zavislosti od druhu dreviny) a nebude chciet mat stavbu ako novu aj po rokoch, tak nevidim problem. A tie "novatorske" materialy a pristupy su v stavebnictve uz stovky rokov, takze nerozumiem Vasim "samonasieracim" invektivam voci autorom.
Oproti Vám, nejsem architekt " dřevostaveb " . Pouze v tomto prostředí, jako většina musím žít. A realizace takovýchto budov je přesně zrcadlem rádoby Stavebního vizionářství, bezmezného utrácení z rozpočtů, např. Státních lesů , a neskutečné krátkozrakosti v rámci dalšího využití staveb a nabízených možností. Podívejte se okolo a uvidíte podobné abnormality ! Bohužel, bohužel doba a neprůhlednost tomuto nahrává...ale slibuji, že udělám vše, aby obecně tento druh " parasitic implementation " neměl tak snadnou cestu ke Stavebnímu absurdismu. Doufám, že jsem to napsal zcela jasně, i pro vaše "samonasrávací" ego.
... Tak tohle odkazovaný posudek té stavby potvrzuje mé prvotní obavy ještě daleko drsnějším způsobem, než jak bych se snad nadál. ...Fakt megahustý! (7:- +)
Chtělo by to přečíst si vypracovaný odborný posudek na tuto stavbu nebo aspoň článek časupisu Stavebnictví 04/12. Tento článek je i na stránkách Centra pasivního domu.
Je to neuvěřitelná degradace kvality staveb ze dřeva a o pokoře vůči přírodě nemůže být žádná řeč. Spíš o nepokoře k povětrnostným vlivům na stavbu.
@ Martin Vaclavu. Kedze niekolko rokov projektujem drevostavby, som si vedomy (ako to len slusne povedat)... povedzme neortodoxneho pristupu Martina Rajnisa k narabaniu s materialom vzhladom k jeho vlastnostiam a zivotnosti. Napriek tomu ma jeho stavby bavia. Mozno su slepou ulickou, ale nieco mi je na jeho pristupe sympaticke.
Mozno som si za prispevkom Pavla Cerneho domyslel nieco, co ani on sam nemal na mysli a moja reakcia bola neprimerana - ak je to tak, ospravedlnujem sa mu. Chcel som len poukazat na skutocnost, ze akosi nevieme akceptovat vzhladove starnutie materialov, ale nasilu sa snazime udrzat ich novy vzhlad. Urcite je to aj chyba nas architektov, ze castokrat neviem navrhnut budovy, ktore by starli do krasy.
Pokud mohu přidat názor, pak mně se může nefunkční stavba líbit jenom dejme tomu... jako socha. Pokud ale barák nefunguje (a od počátku je jasné, že dlouho fungovat nebude, jako tomu bylo v tomto případě), pak mě to nemůže jednoduše "bavit", ale já halt nejsem projektant dřevostaveb. Vždyť je to strašné plýtvání peněz! Jít opakovaně a neúspěšně za svou vizí si mohl ze všech Čechů dovolit jenom Jára da Cimrman, Mistr slepých uliček...
Domnívám se, že dokážu akceptovat stárnutí materiálů, protože mezi památkami se pohybuji profesně, ale neošetřené palivové dřevo, které nevyhnutelně plesniví a houbovatí, a tím ztrácí svoje funkční vlastnosti, to nemá vůbec nic společného se stárnutím do krásy. (Mimochodem, abychom si rozuměli, plíseň a houby nedělají "patinu")
Krásné jsou staré dřevěné chalupy, třeba. Jenže tam nebývalo používáno neošetřené dřevo- na to si jejich majitelé svého majetku příliš vážili...
kdo z Vás se tam byl podívat a zeptat se těch, kteří tam pracují - po 4letech provozu? Nikdo? Škoda, tak se tam vypravte.
Veliká nespokojenost uživatelů. A nelepší se to
To je argument nad všechny jiné, vč. vizí z technické zprávy.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Naše návrhy asi vyvolají některé otázky – pokusíme se je domyslet a odpovědět na ně.
Především – obeslali jsme soutěž dvěma návrhy: návrh A – s pultovou střechou, návrh B – se sedlovou střechou. Pro tento postup máme několik důvodů – v posledních několika letech jsme měli řadu těžkostí se schvalováním staveb poblíž vesnic, které neměly sedlové střechy. Stává se, že pro řadu lidí je sedlová střecha nutnou podmínkou.
Takže v okamžiku, kdy jsme navrhli stavbu s pultovou střechou (varianta A) – pro kterou máme skutečně pádné důvody (a dáváme tomuto řešení přednost), pokusili jsme se zformulovat dům i se sedlovou střechou. Při jeho řešení jsme se hodně vzdálili od původního návrhu. Varianta B má své kvality a pokud by tvar střechy měl být kamenem úrazu, navrhujeme užití varianty B.
Ještě pár slov o formátech výkresů. Naše návrhy se opírají o velmi důležité vztahy mezi stavbou a přírodou. Při prezentaci je nutné kreslit plán s širším okolím. Jedině tak je možné zachytit celek. Při daném měřítku je skoro nemožné se vejít do poměrně malého formátu A2. Zvolili jsme proto určitý kompromis – plány dodržující striktně měřítko (1:100) i formát A2 mají bohužel ořezané okolí. Prezentujeme i plány 1:100 větší než A2 s kompletním okolím a set plánů A2, ale s měřítkem 1:150. Pokud vypisovatel usoudí, že tyto plány nejsou vhodné do soutěže, prosíme, aby je odložil.
Poslední poznámka se týká určitého rozšíření řešeného úkolu. Navrhujeme postavit vedle luštírny jakousi její dřevěnou repliku - „stodolu“ – informační a společenský prostor pro návštěvníky. Rádi bychom zdůraznili, že nepřekračujeme investiční limit (10 mil.) a pokud by investor toto řešení neakceptoval, nevyvolá to provozní a funkční problémy. Je to svobodná volba investora. Pokud by to vyvolávalo otázky o překročení soutěžního rámce, prosíme vypisovatele, aby byla tato část návrhu posunuta mimo soutěž.
2. O cílech řešní - obecně
Obecně: Stavební pozemek má ojedinělé kvality. Leží pod jižním okrajem lesa, mírně se sklání k jihu, má nádherné vyhlídky přes pár střech vesnických domů do širé krajiny.
Je proto naprosto nutné koncipovat stavbu tak, aby se přirozeně začlenila do krajiny. Aby do ní přímo vrůstala a stávala se tak její součástí. Současně musí svým uživatelům přinášet co nejvíce příležitostí užívat výjimečných kvalit okolního prostředí, s možnostmi dobrých výhledů a šancí trávit hodně času i mimo dům.
Součástí koncepce je i ohleduplnost a střídmost, aby stavba na sebe nesoustřeďovala zbytečnou pozornost. Právě naopak klidná a nevtíravá harmonie splývání s okolní přírodou, to je cílem tohoto projektu.
Cíle řešení: řešení se opírá o širší koncepci tvorby staveb zvanou „přirozená architektura“. Formujeme několik hlavních zásad, na kterých je tato koncepce založená:
- Stavba a příroda jsou dva rovnocenné systémy, které jsou ve vzájemné harmonii.
- Stavba z přírody přejímá maximum podnětů, užívá přírodní materiály, řídí se principy organizace přírodních struktur, je mnohotvárná (polymorfní), proměnná, reaguje aktivně, pasivně na změny prostředí.
- Stavba maximálně užívá dřevo jako základní stavební materiál.
- Stavba se otevírá do přírody, vytváří prostupující prostory a čerpá z těchto kvalit zdroje pozitivní energie pro uživatele.
- Stavba je maximálně ohleduplná k okolí, nevytváří cílené dodatečné estetizované výtvory. Příroda ji obklopuje, pohlcuje a stavba v ní po jisté době „mizí“.
- Stavba je založena na tzv. „soft planing“ (měkkém plánování), nechává řadu alternativ pro budoucí změny, uživatelskou svobodu.
- Stavba respektuje důležité ekologické zásady, je šetrná ve spotřebě, minimálně ovlivňuje prostředí.
- Stavba je koncipována tak, aby při vzniku, trvání a zániku nepředstavovala problém pro krajinu, okolí, komunitu. Minimalizuje plochy přímo dosedající na podloží.
Zahrada a krajinné úpravy jsou nedílnou a zcela rovnocennou součástí koncepce stavby a vytváří s ní celek – jakýsi symbiont.
3. O cestách řešení - základní koncepce
O UMÍSTĚNÍ V KRAJINĚ... Jedna z nejzajímavějších soudobých teorií je teorie rozhraní – zhruba říká, že „nejúrodnější“ z hlediska bádání jsou rozhraní mezi obory (např. biologie a genetika – biogenetika, ...atd.). V obecné rovině říká, že např. rozhraní biotopů je nejkvalitnější ve své diverzitě, dynamice, mnohotvárnosti. Ale dost už o teoriích, vraťme se na náš pozemek, který je klasickým případem rozhraní.
Na severu les, na jihu louka na severu přírodní útvar, na jihu vesnice na severu intimita lesa, na jihu daleké výhledy
Toto rozhraní běžící po severní hraně pozemku má nejlepší kvality pro umístění domu. Na této linii je nejsilnější energie kontrastu, nejlepší vyhlídky, dobrá přístupnost a řada dalších pozitivních vlivů.
Dům se proto logicky rozvíjí podél této linie. Musí být hodně „dlouhý“ ve směru linie, aby měl pro každého obyvatele „dostatek“ průčelí v možnosti krásných vyhlídek, proslunění a kontaktů s přírodou. Ve směru napříč je rozměr navržen tak, aby byl na funkčním optimu (necelých 7m).
O TVARU STŘECHY... Pokud (jako v našem případě) leží dům delší stranou na výrazném rozhraní a má mít šikmou střechu, řešíme úkol, jaký tvar střechy nejvíce odpovídá silné asymetrii okolí. Naše odpověď je jednoznačná – pultová!! Tvar střechy, sklánějící se od lesa směrem k louce, je vyjádřením harmonie – klínový tvar se vyšší stranou přiklání k hmotě lesa a nižší stranou k planině louky. Stává se harmonickým mezičlánkem mezi plochou a hmotou a logickým pokračováním určitých tradic.
O LUŠTÍRNĚ A „STODOLE“... Stáli jsme na pozemku u luštírny a napadlo nás, že dojemně půvabná stavba by mohla mít svou „sestru“ – spíš „sestřenici“ „stodolu“ – dřevěnou stavbu, která je rozměrově zcela identická s luštírnou, je však postavená celá ze dřeva.
Tento dům by mohl být sezónním informačním centrem pro návštěvníky. Dvojice domů se sedlovými střechami vytvoří i jasné gesto vstřícnosti vůči vesnici. Dotvoří náves se stromem a kruhovou lavičkou. Obdobně jako se z luštírny vysouvají sušící konstrukce, je před „stodolou“ vysunuto pochozí pódium. Z prostoru mezi „stodolou“ a luštírnou vybíhá cesta vzhůru ke stavbě fořtovny a dotváří vazbu těchto tří staveb.
O FOŘTOVNĚ, KRAJINĚ, SLUNCI A ZENU...
Základní struktura fořtovny je jednoduchá, jasná a logická – dům je rozčleněn na dva celky (pod jednou střechou):
- západní křídlo tvoří obytný dům správce - východní křídlo je administrativní
Mezi oběma křídly je průchod propojující prostor u „stodoly“ se silnicí. Z tohoto prostoru je nástup do obou křídel. Každé z křídel má dvě části: - „hospodářskou“ – na severu - „administrativní (resp. obytnou) – na jihu
V hospodářské části jsou garáže, sklady, dílna, archivy, soc. zařízení, atd. Jsou to prostory, které nevyžadují příliš světla, lze je jen temperovat, mají nároky na větší únosnost a přímý vjezd.
Obytné a administrativní části jsou lehké přízemní dřevěné stavby. Mají rozsáhlé jižní prosklené průčelí.
V obou případech je užit dispoziční dvojtakt při uspořádání prostorů – na severní straně je propojovací chodba, na jih jsou orientovány všechny obytné prostory i kanceláře.
Po délce jižního průčelí probíhá předsazená zimní zahrada, plnící především roli pasivního slunečního kolektoru.
Velmi podstatnou roli má i sluneční stínění. Tato dřevěná konstrukce ve tvaru pultové střechy má dvě části:
- šikmou – s pevnými dřevěnými lamelami - svislou – s žaluziemi se stavitelnými dřevěnými lamelami.
Všechny prostory jsou přízemní se dvěma výjimkami – obytný prostor (v západním křídle) a zasedačka (ve východním křídle) jsou dvouúrovňové, zasahující do 2 NP. Tato prosklená část navazuje na pochozí terasy.
Hodně úsilí jsme věnovali začlenění fořtovny do krajiny. Jednostranná alej bříz podél silnice na okraji lesa vytváří nádherný rámec pro začlenění stavby do přírody. Pečlivě jsme studovali i podélný horizont a vyčlenili pro fořtovnu místo, vytvářející mírnou příčnou prohlubeň, a zároveň i polohu, kdy je možné stavbu více pootočit k jihu, aniž by se „odtrhla“ od linie lesa.
Podél řady bříz na severní straně domu je terén navýšen a doplněn velkými balvany a kusy skal (samozřejmě místních charakteristických shluků). Tento nový přírodní útvar je doplněn živým plotem, běžícím po jeho vrcholu jednostranně směrem k severnímu průčelí domu. Na průběžnou „páteř“ živého plotu navazují výčnělky (jakási žebra), jejichž prostorový rytmus je stejný jako základní rytmus nosné konstrukce a oken v severní stěně. Po celé délce domu s velkými přesahy na obou křídlech tak vzniká systém miniaturních zahrádek vrozměrech obdobných, jako mají kanceláře a ložnice.
Z takto modifikované, dalo by se říci rytmizované krajiny a stavby, se stává jeden společný systém – symbiont se zvláštními vlastnostmi – jsem uvnitř domu, na severu vidím malou zahrádku a na jihu široký svět dalekých vyhlídek. Můj pohled začíná i končí v přírodě. Malá zahrádka mne soustřeďuje a „velký svět“ mne uvolňuje, obojí mi dodává energii. Že to skutečně funguje, se lze přesvědčit v řadě zenových klášterů třeba v Kjótó v Japonsku.
Tento zenový pohled na svět ještě umocňují rytmy tvořené žaluziemi, stíny a světly pronikajícího slunce.
O RYBNÍKU... Rybník bezesporu patří k české krajině. Malý rybníček ~35 x ~20 m, je navržen jihozápadně od středu fořtovny. Tato poloha způsobí, že v půlroce od podzimní do jarní rovnodennosti budou stavbou procházet odlesky slunečního světla. Malý ostrůvek a můstek propojený s cestou od „stodoly“ provazuje celý systém.
O ARBORETU... Představa o zřízení arboreta na části pozemku je výborná. V soutěžním návrhu jsme pouze navrhli zásadní situování arboreta do východní části pozemku. Arboretum tak naváže na les, od návštěvnického centra („stodoly“) je cesta arboretem logickým počátkem výletu do lesa. Arboretum po určité době vzrůstu začne zakrývat stavby na okraji vesnice. A zároveň to velmi důležité – před fořtovnou zůstane louka, bude tak zachován velmi podstatný kontrast rozhraní les x louka a daleké výhledy do kraje.
4. O provozním uspořádání
PRINCIPY – ZÁSADY – DOPRAVA - příjezd na parkoviště fořtovny - ze severní silnice - příjezd do garáží a skladů - ze severní silnice - hlavní vstup do fořtovny – ze severu z plata mezi oběma křídly - příjezd na parkoviště návštěvníků – z křižovatky na jihu - vstup návštěvníků do infocentra „stodoly“ – z „návsi“ na jihu pozemku - flexibilní možnost úprav a doplnění dispozice (archiv, WC, sklad dřeva...)
5. O konstrukčním řešení
FOŘTOVNA Základním konstrukčním materiálem stavby je dřevo (nejlépe z masivu místní douglasky).
Vodorovné i svislé nosné konstrukce tvoří rámy z profilů (180 x 35 mm), osová rozteč rámů a sloupů je 3300 mm. Tato pole jsou dále dělena v systému:
- horizontálně: 3 pole a 1080 mm = 3240 mm + 70 mm = 3300 mm - vertikálně: 6 polí a 540 mm = 3240 mm + 70 mm = 3300 mm Systém konstrukce je s přiznanými kazetovými rámy s dubovými kolíky ve spojích. Tam, kde rámy na sebe navazují, dochází ke zdvojení profilů s mezerou 35 mm, do které je vložen profil z konstrukční překližky zpevňující rohy. Systém je doplněn sítí táhel ve stropě, podlaze a stěnách (ocelová lana s předpínacími pérovými vložkami).
Zavětrování ocelovými lany. Systém je na bodových základech (patrně betonové monolitické kruhové patky). - severní stěna a obvodové stěny hospodářských traktů jsou zděné - plášť stavby je z části prosklený (z kvalitních dvojskel s vloženou fólií Heat Miror (koeficient prostupu tepla U = 0,55 W/m2K, solární faktor – selektivní propustnost
slunečního spektra G = 35%, viditelné spektrum 60%). Zasklení je převážně pevné, doplněné otevíravými výklopnými křídly nad dveřmi.
Vnější zasklení lineárních zimních zahrad je čirými dvojskly (U = 1,4 W/m2K, G = 60%, světlo 79%) bez fólie.
Střecha je klasická obrácená konstrukce s hydroizolací na vrstvě spádového (2%) tvrzeného polystyrenu 20 – 90 mm, s vrstvou 120 mm extrudovaného polystyrenu krytého pochozí dřevěnou rohoží.
Zděné konstrukce jsou na vnějším líci kryty prkenným obkladem z douglaskového masivu (180 x 18 mm), vodorovně kladeným s oboustranným polofalcem. Před vodorovnými spárami probíhají vodorovné latě (90 x 35 mm), navazující na konstrukci stínění a treláží. Pod obkladem je odvětrávaná izolační polystyrenová vrstva 150 mm s parotěsnou zábranou a difusní hydroizolační fólií.
Východní a západní prosklená stěna je doplněná vnějšími posuvnými tepelně izolačními deskami (100 mm extrudovaný polystyren + 2x vodovzdorná překližka tl. 10 mm). Tato izolace se ručně nasouvá pouze na období topné sezóny.
Oba štíty vymezující střední průchod jsou dřevěné, oboustranně opláštěné prkny, na rámu oboustranně s tepelnou izolací (150 mm polystyren) + parozábrany a difusní hydroizolace.
Na vnitřních částí prosklených kazetových rámů může uživatel systém doplnit vkládáním tzv. shadou boxů – izolačních kazet, skládaných dle potřeby do kazetových rámů.
STÍNÍCÍ SYSTÉMY A TRELÁŽE FOŘTOVNY Stínící systémy tvoří dvě rozdílné konstrukce: - šikmá konstrukce předsazená na jižní straně před konstrukci „krovu“. Tato konstrukce má
nosnou část, rozměry i strukturu podobnou krovu. Stínění tvoří systém vodorovných lamel (masiv douglaska 200 x 18 mm) v distanci po 180 mm.
- svislá konstrukce je spouštěna ze spodní hrany šikmé stínící konstrukce a je tvořena „žaluzií“ stavitelnou, spouštěcí s lamelami stejného profilu, jako lamely na šikmé konstrukci.
- severní stranu fořtovny tvoří rozsáhlá treláž (konstrukce pro popínavé rostliny). Její nosná část je v rozměrech, profilech i systému identická s vnitřními nosnými konstrukcemi. Na nosné části jsou připevněny rošty z latěk 10 x 25 mm v roztečích 180 x 360 mm.
Všechny vnější dřevěné konstrukce jsou z nehoblovaných a nesušených dřevěných profilů, systém konstrukce je tak zvaný lešeňový stavebnicový systém (profily se sestavují s pomocí trnů, speciálních kovových spojek, při užití trvale předepnutých táhel a zavětrování).
„STODOLA“ Stodola má velmi jednoduchý konstrukční systém. Nesušená a nehoblovaná prkna (douglaska masiv 35 x 200 mm) se stavějí do „hrání“ a prokládají se třívrstvými prokládky z latí (35 x 35 mm). Na rozích je střední vrstva prokládků nahrazena příčným prknem. Tento konstrukční systém neužívá hřebíky, nic není třeba stloukat ani řezat, vše drží pouze vlastní vahou a zavětrováním ocelovými lany.
Podlaha leží na třech průvlacích latěmi proloženého svazku prken. Nosná konstrukce podlahy je z prken s paždíky, vytvářejícími kazetovou rámovou konstrukci, sepjatou ve směru paždíků táhly z ocelového lanka o průměru 3 mm.
Krov je z jednotlivých vazeb stažených latěmi. Posuvné dveře mají obdobný systém prken a prokládků a jako celek jsou vertikálně svázány závitovou tyčí (M 8) a zavětrovány.
Systém je založen na hraničkách z trámů, ležících na dubových fošnách se štěrkovým ložem. Systém je prostorově zavětrován systémem ocelových pozinkovaných lan, ukotvených do země na zatlučené pozinkované trubky.
Plášť střechy tvoří vodorovně prokládaná prkna s překryvem. „Stodola“ je rámcově navržena jako bez pevných stěn, umožňující maximální kontakt s přírodou. Podle přání je možné konstrukci doplnit vnitřním zasklením a vytvořit tak plnohodnotný interiérový prostor.
6. O technických zařízeních
O PROSTŘEDÍ Stavba má vyvážené tepelně technické vlastnosti. Lehká, dokonale izolovaná dřevěná
konstrukce je doplněna severní zdí z plných cihel, zajišťující spolu se štětovou vrstvou na podlaze zimních zahrad poměrně dobrou tepelnou setrvačnost.
Na pokojovou teplotu se vytápí pouze prostory v administrativní a obytné části, ale bez zimních zahrad a galerie obytného prostoru. Garáže, sklady a ostatní prostory v hospodářských traktech se nevytápějí, některé se jen temperují.
Objem vytápěných prostorů je pouze 750 m3 v obou křídlech celkem. Stavba má poměrně rozsáhlé prosklené plochy, je však užita celá řada opatření, aby byly zachovány pozitivní vlastnosti prosklených stěn a eliminována negativa.
- použití dvojskel s vloženou fólií Heat Miror (U = 0,55 W/m2K, G = 35%), se selektivní propustností udržuje sálavé teplo v zimě uvnitř a odráží nežádoucí sálání v létě
- důsledné vnější stínění eliminující nežádoucí skleníkový efekt v létě - užití lineárních zimních zahrad dále eliminuje únik tepla, ale v zimním a přechodném období výrazně přispívá k vytápění - použití vnějších posuvných izolačních desek dále snižujících únik tepla - užití vnitřních izolačních desek systémů shadou box dále snižující únik tepla Kombinací všech těchto opatření spolu s dobrou regulací činí tuto stavbu energeticky
velmi málo náročnou. Systémy vytápění a ohřevu TUV navrhujeme hybridní, s využitím pasivních zisků tepla ze slunce, sluneční kolektory na TUV. Zdroj tepla musí vycházet z ekonomické úvahy a rozhodnutí investora nad řadou komentovaných a oponovaných variant, od nejjednoduššího řešení kotle na dřevoplyn doplněný krbem či krbovými kamny po náročnější řešení s tepelným čerpadlem (systém země – voda se zemním kolektorem, případně vzduch + země – voda s řízeným větráním s využitím tepelných zisků zimních zahrad a odpadního vzduchu v kombinaci se zemním kolektorem).
INSTALACE – VODA, KANALIZACE - objekt je možné napojit na místní vodovod - kanalizace oddílná se septikem na pozemku, dešťová voda bude jímaná do sedimentační jímky a užita jako zdroj pro rybník a zálivku zahrady - nadstandardním řešením může být kořenová čistička s kombinací se septikem pro zimní období.
ELEKTRO V podstatě standardní provedení s nadstandardním regulačním systémem vnitřního prostředí. Případně ovládání omezené části stínícího systému.
7. Úvaha o nákladech
V této fázi je předčasné kalkulovat s přesnějšími náklady. Prezentujeme však často netradiční řešení a cítíme povinnost komentovat i jejich ekonomický rozměr.
Pokusme se formulovat některá zásadní ekonomická fakta:
- Vletech 2000 – 2005 jsme u dřevěných staveb srovnatelného standardu s obytnou a administrativní částí fořtovny dosahovali cen (bez DPH) 2.900,- až 3.500,- Kč/m3 btto obestavěného prostoru.
- Sklo na stěny ve vysoké kvalitě vč. Heat Miror při nákupu prosinec – leden cca 1.600,- Kč/m2. Za těchto podmínek je možné pořídit 1m2 pevné prosklené stěny za cca 3.500,- Kč/m2.
- Stínící systémy, treláže při užití standardního dřeva (smrk I), nesušený, nehoblovaný 3.400,- Kč/m3 (douglaska bude asi dražší, odhaduji 5 – 6.000,- Kč/m3). Konstrukce pak stojí cca 300,- Kč/m2.
- Technická zařízení zejména tepelná čerpadla, sluneční kolektory, regulace jsou investičně náročná a je proto nutné je užívat s rozmyslem a úvahou o ekonomické návratnosti investice.
- V našem pojetí domu je potřeba věnovat hodně prostředků na zahradu, úpravy terénu, rybník, odhadem asi 1 – 1,2 miliony Kč.
- „Stodola“ je velmi ekonomická stavba, pokud cena dřeva nepřesáhne 5.000,- Kč/m3, jsou její celkové náklady 0,3 mil. Kč.
Komentář - je zřejmé, že i při zahrnutí velmi nadstandardních systémů (např. skla nejvyšších kvalit,
stínění, posuvné a mobilní izolace, zahrada, tepelné čerpadlo, ...atd), které představují navýšení o cca 2,15 mil. Kč, včetně rozsáhlé zahrady za 1,0 mil. Kč a „stodoly“ za 0,3 mil. Kč se i s určitou rezervou srovnáme s částkou 10,0 mil. Kč investorem na investici předpokládanou.
8. Na závěr
Jen krátká poznámka... Předkládáme projekt, který by si zasloužil hlubší vysvětlení, uvedení obdobných příkladů a nejlépe ze všeho možnost osobně ho investorovi předvést. To vše však podmínky soutěže neumožňují. Jsme připraveni toto vše udělat, pokud bude o náš projekt zájem. Hlavně se však můžeme případně těšit na rozvíjení celého díla dohody s klientem, protože to je na projektování nejkrásnější | autorský tým 27.02.2006
dakujem za neuveritelny zazitok... obdivuhodne...
Je to neuvěřitelná degradace kvality staveb ze dřeva a o pokoře vůči přírodě nemůže být žádná řeč. Spíš o nepokoře k povětrnostným vlivům na stavbu.
Mozno som si za prispevkom Pavla Cerneho domyslel nieco, co ani on sam nemal na mysli a moja reakcia bola neprimerana - ak je to tak, ospravedlnujem sa mu. Chcel som len poukazat na skutocnost, ze akosi nevieme akceptovat vzhladove starnutie materialov, ale nasilu sa snazime udrzat ich novy vzhlad. Urcite je to aj chyba nas architektov, ze castokrat neviem navrhnut budovy, ktore by starli do krasy.
Domnívám se, že dokážu akceptovat stárnutí materiálů, protože mezi památkami se pohybuji profesně, ale neošetřené palivové dřevo, které nevyhnutelně plesniví a houbovatí, a tím ztrácí svoje funkční vlastnosti, to nemá vůbec nic společného se stárnutím do krásy. (Mimochodem, abychom si rozuměli, plíseň a houby nedělají "patinu")
Krásné jsou staré dřevěné chalupy, třeba. Jenže tam nebývalo používáno neošetřené dřevo- na to si jejich majitelé svého majetku příliš vážili...
Veliká nespokojenost uživatelů. A nelepší se to
To je argument nad všechny jiné, vč. vizí z technické zprávy.