Sportovní centrum Davos Platz
Sportzentrum Davos
Gigon/Guyer se od počátku 90. let snaží svým výrazným strukturálním cítěním a jedinečnou estetikou obohatit zažitou představu o tradičním švýcarském boxu. Jejich sportovní centrum v alpském městě Davos se snaží být více než jen zázemím pro sportovce s ubytovnou. První zakázku v Davosu Gigon/Guyer získali v soutěži na Kirchnerovo muzeum, kde inovativním způsobem osvětlení výstavních místností prokázali svoje mistrovství a hned nato vyhráli ve městě druhou soutěž na servisní budovu správy silnic. V obou případech zvolená nosná konstrukce a obvodový plášť dokonale souzněl s vnitřní náplní. Tyto dva příklady zároveň dokreslují švýcarskou společnost, která nevypisuje veřejné soutěže jen na prestižní muzejní stavby, ale podobnou důležitost přikládá všem budovám.
Sportovní centrum se skládá z restaurace, kanceláří, ordinace pro sportovce, ubytování pro hosty účastnící se sportovních soustředění a hlavní divácké tribuny, která nejvíce ovlivnila výslednou podobu domu, prolamuje dlouhou fasádu, dodává jí hloubku a zastiňuje prosklené místnosti za tribunou. Zbývající části se nachází ve dvou podélných hmotách, které se vzájemně dotýkají, vytváří jednotný provoz, ale přesto jsou hmotově rozlišeny. Restaurace se zázemím leží v přízemí, zázemí pro sportovce je o patro výše a jednotlivé byty jsou v nejvyšším patře. Přestože fasáda působí jednotně, tak se na ní projevuje funkce ukrytá za fasádou. Komplikovaná skladba z pohledového betonu a dvou vrstev dřevěného pláště (spodní ze žlutě natřeného smrkového dřeva a neošetřená horní vrstva z modřínového dřeva) vytváří harmonický vnější výraz. Střídání hmoty a prázdna společně se dvěma různými materiály a barevností dospívá až k hranici grafického designu, což je pak daleko silněji cítit v interiéru, kde barevnost celých místností vznikla ve spolupráci s malířem Adrianem Schiessem. Jejich barvy ostře kontrastují s holým betonem dřevěným nábytkem. Živé barvy zároveň pomáhají návštěvníkům v orientaci. Stejně důležitou roli jako vnitřní provoz a funkční vztahy zde hraje i kompozice barev mezi jednotlivými místnostmi.
Nové sportovní centrum nahradilo původní dřevěnou stavbu bruslařské dráhy ze 30. let od architekta Rudolfa Gabarela, kterou v 1991 kompletně zničil požár. Sportovní centrum leží ve středu Davosu a tvoří jej atletické hřiště, hlavní divácká tribuna, ubytování, kanceláře, ošetřovna a restaurace – všechno zázemí je umístěno pod jednu střechu. Spojuje profesionální trénink, podmínky pro soutěžení a možnost ubytování; restaurace Time-out. Restaurace a podpůrné provozy jsou situovány v přízemí, sportovní zázemí je umístěno nad nimi a ubytování je v nejvyšším poschodí. Jejich vnitřní funkce se projevuje také z venku: kombinuje pohledový beton se dvěma vrstvami dřevěného pláště, spodní vrstva je natřená na žluto a vnější vrstva je neošetřená. V interiéru lze zaznívá ozvěna exteriéru: použití žlutých, zelených, modrých, oranžových a zelených ploch (navržených společně s umělcem Adrianem Schiessem) kontrastuje s pohledovým betonem a nábytkem z přírodního dřeva. Z velké sluneční terasy přiléhající k restauraci máte nádherný výhled na venkovní ledové kluziště.
Sportovní centrum se skládá z restaurace, kanceláří, ordinace pro sportovce, ubytování pro hosty účastnící se sportovních soustředění a hlavní divácké tribuny, která nejvíce ovlivnila výslednou podobu domu, prolamuje dlouhou fasádu, dodává jí hloubku a zastiňuje prosklené místnosti za tribunou. Zbývající části se nachází ve dvou podélných hmotách, které se vzájemně dotýkají, vytváří jednotný provoz, ale přesto jsou hmotově rozlišeny. Restaurace se zázemím leží v přízemí, zázemí pro sportovce je o patro výše a jednotlivé byty jsou v nejvyšším patře. Přestože fasáda působí jednotně, tak se na ní projevuje funkce ukrytá za fasádou. Komplikovaná skladba z pohledového betonu a dvou vrstev dřevěného pláště (spodní ze žlutě natřeného smrkového dřeva a neošetřená horní vrstva z modřínového dřeva) vytváří harmonický vnější výraz. Střídání hmoty a prázdna společně se dvěma různými materiály a barevností dospívá až k hranici grafického designu, což je pak daleko silněji cítit v interiéru, kde barevnost celých místností vznikla ve spolupráci s malířem Adrianem Schiessem. Jejich barvy ostře kontrastují s holým betonem dřevěným nábytkem. Živé barvy zároveň pomáhají návštěvníkům v orientaci. Stejně důležitou roli jako vnitřní provoz a funkční vztahy zde hraje i kompozice barev mezi jednotlivými místnostmi.
Nové sportovní centrum nahradilo původní dřevěnou stavbu bruslařské dráhy ze 30. let od architekta Rudolfa Gabarela, kterou v 1991 kompletně zničil požár. Sportovní centrum leží ve středu Davosu a tvoří jej atletické hřiště, hlavní divácká tribuna, ubytování, kanceláře, ošetřovna a restaurace – všechno zázemí je umístěno pod jednu střechu. Spojuje profesionální trénink, podmínky pro soutěžení a možnost ubytování; restaurace Time-out. Restaurace a podpůrné provozy jsou situovány v přízemí, sportovní zázemí je umístěno nad nimi a ubytování je v nejvyšším poschodí. Jejich vnitřní funkce se projevuje také z venku: kombinuje pohledový beton se dvěma vrstvami dřevěného pláště, spodní vrstva je natřená na žluto a vnější vrstva je neošetřená. V interiéru lze zaznívá ozvěna exteriéru: použití žlutých, zelených, modrých, oranžových a zelených ploch (navržených společně s umělcem Adrianem Schiessem) kontrastuje s pohledovým betonem a nábytkem z přírodního dřeva. Z velké sluneční terasy přiléhající k restauraci máte nádherný výhled na venkovní ledové kluziště.
Gigon/Guyer Architekten
0 komentářů
přidat komentář
