Projekt není osamoceným architektonickým dílem, ale přispívá k urbannímu rozvoji čtvrti Masséna ve 13. pařížském obvodu. Každá nová stavba představuje další milník při rozšiřování tohoto města "třetího věku".
Projekt vznikl podle pravidel stanovených Christianem de Portzamparcem, dále se rozvíjí, nabývá jednoduchý tvar, aby umocnil vlastní osobitost.
Fasády obrácené do ulice jsou přísně zarovnané jako seříznuté drátem. Vykonzolované části, prohlubně, štěrbiny a terasy pomáhají strukturovat blok a umožňují sousedním budovám těžit z "otevřeného ostrovního" zastavovacího plánu.
Minimalistický objekt stojící na křižovatce mnoha dopravních os. Samozhutnitelný probarvovaný beton dotváří nároží, umocňuje krásu čistého plátna tvořeného okny s jasnými liniemi. Velký prosklený parter propůjčuje dojem nehmotnosti a levitace. Nosná konstrukce v těchto částech chybí a velká dutina poskytne budoucím obyvatelům ochranu před sluncem.
Fasády se odvíjí jako jedna velká abstraktní kompozice, která je velkorysá a bez měřítka. Podlaží zůstávají skrytá, rytmus otvorů je systematický a překvapivý. Vnitřek je ozvěnou rámování blízkých i vzdálených výhledů na panoramata, která nabízí východní Paříž.
Kovové lávky, jemné jako motýlí křídla, probíhají mezi jednotlivými objekty, vytváří zvláštní atmosféru zachycující světlo, stíny a zvuky. Čas rozehrává světelné představení.
Ornamenty jsou zakázány a z plochých střech jednotlivých domů nečekaně raší množství rostlin a stromů.
Kolemjdoucí se při pohledu vzhůru mnohou zasnít. Společné terasy vytváří v blízkosti řeky Seiny novou "zelenou" Paříž.
Tato stavba, která odmítá stylová omezení a archetypy, představuje kritickou architekturu, jejíž modernost je nutná pro další městský rozvoj v otevřené, velkorysé, ekologické a sociální metropoli.
Beckmann N’Thépé Architectes