Smuteční síň Oliveirinha

Kromě toho, že náš návrh reaguje na potřebu vytvořit místo k poslednímu rozloučení a odpočinku, tak má zároveň harmonizovat a sjednotit okolní prostředí. Návrh spočívá nejen ve vytvoření budovy s požadovanými funkcemi, ale také ve vytvoření tichého architektonického díla schopného nově uspořádat stávající prostor.

Řešené území se vyznačovalo nekoncepčním provozním řešením a nesouladem použitých materiálů, což snižovalo kvality celého vstupního prostoru. Při bližším pozorování místa jsme zjistili několik omezení, která náš návrh zohledňuje a snaží se je řešit. Stávající limity lze shrnout do následujících bodů: oddělený vstup; místo předchozího života (hranice hřbitova, socha Panny Marie, servisní budovy (vrátnice, skladovací a hygienické zařízení); nejednotnost mezi vstupem na hřbitov a samotným farním hřbitovem; vstup lemovaný siluetou stávajících hřbitovních kaplí; dosluhující veřejné hygienické zázemí; nedostatečné zázemí pro hrobníka; zvyky a zavedené tradice spojené s místní komunitou.

Aby bylo možné splnit daný stavební program a současně reagovat na místní specifika, bylo rozhodnuto strategicky umístit smuteční síň hned u vstupu na hřbitov. Nově navržená budova byla umístěna vedle hlavního vstupu na hřbitov na západní straně a vytvořila tak nové ucelené průčelí, který zakrylo dosavadní heterogenní siluetu zadních stran pohřebních kaplí. Rozlučková místnost umístěná na severní straně se snaží navázat na pohřební areál (hřbitov), na nádvoří farního kostela a podpořit vzájemný vztah po fyzické i vizuální stránce. Na jižní straně pak navazuje na stávající pohřební kaple.

Smuteční síň má plochou střechu, který vybíhá z hlavního objemu, člení a propojuje se s ostatními částmi hřbitova. Plochá střecha překrývá hlavní vstup a poskytuje krytý přístřeší během deštivých nebo slunečných dní. Na východní straně vznikla ohradní zeď, jejíž součástí je i dlouhá lavice po obou stranách zdi (na vnitřní i vnější straně hřbitova). K místu bylo potřeba přistupovat citlivě a s ohledem na stávající podmínky. Nově navržené prvky se tak fyzicky nedotýkají původních částí a ponechávají volný prostor jako přechodový prvek mezi jednotlivými objekty.

Navržená stavba je záměrně jednoduchá a používá minimální architektonický jazyk, který se liší od ostatních funerálních staveb na hřbitově. Jedná se o poklidný a nenápadný zásah, který se snadno začlenil do celkového areálu a nijak nevyčnívá. Vnější plášť budovy tvoří šedá leštěná cementová omítka, která se svojí barevností podobá chodníkům v celém areálu. Okenní otvory rámují ploché hliníkové rámy v matné antracitové barvě. Kovová vstupní brána se svislými mřížemi má rovněž antracitovou barvu. Po otevření se brána zasouvá do východní stěny. Dispozice je uspořádána jednoduchým a praktickým způsobem. Vstupní objekt obsahuje místnost k poslednímu rozloučení, toaletu a sklad. Smuteční místnost je propojena s okolím velkým oknem směřujícím do zahrady na západní straně. Ze hřbitova se vstupuje do skladu a zázemí pro zaměstnance odpovědného za údržbu hřbitova.