Aha, tady jste. Napadlo mne, že plečnikovy práce lze přirovnat k režii klasického operního díla. Dílo jako kánon, uvězněné v partiturách, operní literatuře, paměti účastníků a dnes i v nahrávkách. Znovuuvedení jako infuze života do díla, ale i ven z něho. Chce to pouze vzdělání, talent, píli, inteligenci a štěstí (tj. boží požehnání, přízeň bohů, či jak libo).
No a jak se to dá nastudovat, aby to bylo krásné? Součásti, složky, které dílo spoluvytvářejí musejí být všechny krásné a zároveň vybrané tak, aby jako celek byly rovněž harmonické. Nejde to udělat s líným orchestrem tak, že jinde přidáme a ono se to na konci vyrovná.
A to je pro tuto chvíli konec myšlenky, která se ohnula směrem k letenskému blobu, kde jsme skončili posledně. Není liž pravda?
ano, s tou všeprostupující harmonií jste to velmi pěkně vystihl. Liž není pravda. che
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
No a jak se to dá nastudovat, aby to bylo krásné? Součásti, složky, které dílo spoluvytvářejí musejí být všechny krásné a zároveň vybrané tak, aby jako celek byly rovněž harmonické. Nejde to udělat s líným orchestrem tak, že jinde přidáme a ono se to na konci vyrovná.
A to je pro tuto chvíli konec myšlenky, která se ohnula směrem k letenskému blobu, kde jsme skončili posledně. Není liž pravda?