Skladová budova LTW

Lagertechnik Wolfurt (LTW) je firma specializující se na elektrické dopravníky, motorizované skladové vybavení pro vysokoregálová skladiště a podobná zařízení. Původní objekt se skládal ze dvou částí, ale v roce 2003 byl rozšířen o další jižní budovu. Hlavní severní průčelí představuje prosklený objekt s vícepodlažním automatickým zakládacím systémem pro automobily. Za tímto objektem se nachází kancelářská a dílenská část. Východním směrem k dálnici A14 / E60 je fasáda omezena pouze na čistou stěnou z pohledového betonu s řadou malých oken, aby se podařilo zamezit šíření hluku z dálnice do interiéru. Naproti tomu jižní a západní fasády jsou otevřené a těží z krásného výhledu do krajiny.
Výchozím bodem při navrhování skladové haly pro společnost LTW (1994) bylo zvýraznění nároží místní silnice a dálnice, aby samotný objekt mohl sloužit jako reklamní poutač. Betonová rámová konstrukce má čtyři různé fasády. Stranu obrácenou k silnici tvoří vícepodlažní garáž se autozakladačem, který představuje jeden z hlavních výrobků společnosti LTW. Tento převýšený kvádr je obložen průsvitnými skleněnými deskami odhalujícími vnitřní technologii. Zeď směřující k dálnicí tvoří masivní betonová stěna s úzkými světelný průzory, aby se zaručila maximální zvuková izolace. Zbývající dvě fasády obrácené jižním a západním směrem disponují rozměrnými okny s posuvnými dřevěnými okenicemi.
V roce 2003 byla na jižní straně dokončena přístavba kancelářské části, která objekt rozšířila o čtyřicet procent. Po konstrukční i materiálové stránce přitom plynule navazuje na průvodní objekt. Obě části propojuje pětipodlažní prosklený krček, jehož účelem je také představení nového produktu firmy: elektronického zakládacího archivního systému. Tento výrobek zaujímá v celém návrhu stěžejní místo. Rozšíření objektu napomohlo v celkovém zlepšení vnitřního provozu. Například odpočinkové místnosti byly přemístěny do přízemí nového objektu. Zaměstnanci nyní mohou využívat kavárnu Oskar situovanou u hlavního vchodu. Systematickou práci architektů při rozšiřování původního objektu lze spatřit v užití podobných povrchů a materiálů stejně jako ve způsobu střídání fasád – zasklení s posuvnými dřevěnými okenicemi a holé betonové stěny. Výsledná dostavba plynule navazuje na stávající pestrou skladbu povrchů a materiálů.