Sídlo vydavatelství Głos Pomorza
(dnes Głos Koszaliński)
Administrativní budova vydavatelství regionálního deníku je situována v hranicích historického města. Autoři projektu využili příležitost obnovit urbanistickou strukturu zaniklou po zničení původní zástavby na konci druhé světové války. V místě stavby vydavatelství stál původně cisterciácký klášter, ale jedinou dochovanou stavbou z klášterního areálu je nevelký kostel, který byl původně stavěn pouze jako kaple.
Budova vydavatelství je navržena jako jednoduchá stavba kvádrového objemu. Architekti přisadili dům těsně k uliční čáře, tak aby před kostelem, který je od uliční čáry několik metrů dosazen, vznikla volná plocha odpovídající významu sakrální stavby. Do obnoveného náměstí architekti navrhli hlavní vstup novostavby budovy vydavatelství.
Vize architektů se bohužel nenaplnila, protože se celý pozemek okolo kostela rozhodli zástupci církve oplotit. Hranice oploceného pozemku bohužel sahá až k uliční čáře a přesně v dané linii byl vystavěn i plot. Ohraničením pozemku kostela, hmotným a rustikálním plotem se zcela změnilo původní vnímání prostoru a z volného prostoru uvažovaného náměstí se rázem stala ulice. Na změně charakteru prostoru se podepsala i výstavba bytového domu. Bytovým dům postavený na opačné straně od kostela sice dodržuje linii uliční čáry, ale do volného prostoru se architektonickým pojetí obrací zády.
Vlastní architektura administrativní budovy je velmi jednoduchá jak v objemu, tak ve vnějším výrazu a použitých materiálech. Vstup z boku stavby do plánovaného náměstí je zvýrazněn zaskleným otvorem přes dvě podlaží budovy. Uliční fasáda je koncipována jako jednolitá rovněž tvořená prosklenou stěnou. Neprůhledné části budovy jsou obloženy plechovými šablonami se spárořezem shodným s členěným prosklených fasád. Pro všechny části fasády byla použita stejná barevnost.
V souvislosti se změnami v územním členění Polska a ztrátou pozice vojvodského města se v průběhu práce na projektu změnily i nároky investora na vzhled budovy. Původní soutěžní návrh byl značně upraven a rozpočet stavby byl značně ponížen. Přes daná omezení nakonec vznikl dům dobré a uměřené architektury, která v době svého vzniku rozhodně nebyla v Polsku běžná.
Budova vydavatelství je navržena jako jednoduchá stavba kvádrového objemu. Architekti přisadili dům těsně k uliční čáře, tak aby před kostelem, který je od uliční čáry několik metrů dosazen, vznikla volná plocha odpovídající významu sakrální stavby. Do obnoveného náměstí architekti navrhli hlavní vstup novostavby budovy vydavatelství.
Vize architektů se bohužel nenaplnila, protože se celý pozemek okolo kostela rozhodli zástupci církve oplotit. Hranice oploceného pozemku bohužel sahá až k uliční čáře a přesně v dané linii byl vystavěn i plot. Ohraničením pozemku kostela, hmotným a rustikálním plotem se zcela změnilo původní vnímání prostoru a z volného prostoru uvažovaného náměstí se rázem stala ulice. Na změně charakteru prostoru se podepsala i výstavba bytového domu. Bytovým dům postavený na opačné straně od kostela sice dodržuje linii uliční čáry, ale do volného prostoru se architektonickým pojetí obrací zády.
Vlastní architektura administrativní budovy je velmi jednoduchá jak v objemu, tak ve vnějším výrazu a použitých materiálech. Vstup z boku stavby do plánovaného náměstí je zvýrazněn zaskleným otvorem přes dvě podlaží budovy. Uliční fasáda je koncipována jako jednolitá rovněž tvořená prosklenou stěnou. Neprůhledné části budovy jsou obloženy plechovými šablonami se spárořezem shodným s členěným prosklených fasád. Pro všechny části fasády byla použita stejná barevnost.
V souvislosti se změnami v územním členění Polska a ztrátou pozice vojvodského města se v průběhu práce na projektu změnily i nároky investora na vzhled budovy. Původní soutěžní návrh byl značně upraven a rozpočet stavby byl značně ponížen. Přes daná omezení nakonec vznikl dům dobré a uměřené architektury, která v době svého vzniku rozhodně nebyla v Polsku běžná.
0 komentářů
přidat komentář
