S.K.L.E.M. - nová expozice moderního skla
Svět Krásy, Lehkosti, Elegance a Magie podle Iva Křena
Návrh nové expozice skla umístěné v prostorech pardubického zámku vychází především ze sbírkových objektů Východočeského muzea, dále z prostorů, do kterých je expozice navržena a zároveň z konceptu Skleněného města. Města, kde je návštěvník obklopen skleněnými objekty. Města, kde se objevují stíny, odlesky, záře, paprsky, čistá bílá až světle šedá barva pozadí, ale i neony, odrazy v kalužích, osvícené nebe. Města, kde má návštěvník pocit, že prochází sklem, poznává a porozumí skleněným objektům, nechává se jimi pohltit, propadne jim.
Schéma výstavy není průchozí a je uspořádáno chronologicky. Návštěvník vstupuje i odchází z výstavy totožným anebo bezprostředně přiléhajícím vstupem. Vzápětí po vstupu do expozice se ocitá na periferii skleněného města. Je ihned konfrontován s autorskou tvorbou posledních tří desetiletí, obrazně jako se i ve městě soudobá architektura představuje především na jeho předměstí. Dojem z předměstí je umocněn nepravidelným uspořádáním exponátů, vloženým objektem městské pasáže, odlišným nasvětlením. Ty spolu s ve výšce v objektech sloupů umístěnými exponáty podtrhují koncept S.K.L.E.M. – být obklopen sklem, až v něm zataven, být ponořen až pohroužen do současné autorské sklářské tvorby. Obdobně jako je člověk součástí městské struktury, jejími čtvrtěmi, ulicemi a domy i každodenního života v ní. Dělící stěna je ponechána prázdná, připravena pro instalaci dočasných výstav obrazů.
Vložený objekt pasáže, kde jsou vystaveny menší a citlivější exponáty s vlastní ochranou i nasvícením provede návštěvníka do druhé místnosti – do centra skleněného města. Zde jsou exponáty umístěny ve snadno čitelném rastru, který reflektuje pravoúhlé řešení nosné stropní konstrukce. Přísně jsou uspořádány i objekty sloupů a kompozice několika vitrín. Stejně jako v první místnosti je k nasvětlení exponátů využito přirozené denní světlo, doplněné umělým osvětlením s možností zrychlené imitace denního osvětlení u jednoho nebo dvou vybraných děl. K centrálnímu náměstí, jak chápeme tuto část výstavy, přiléhá obrazně objekt kostela, který je symbolizován v rizalitu umístěným objektem Betléma. Metaforicky také chápeme vstup do starších sbírek jako vstupem do městského muzea. Tato část expozice bude otevřena později.
Schéma výstavy není průchozí a je uspořádáno chronologicky. Návštěvník vstupuje i odchází z výstavy totožným anebo bezprostředně přiléhajícím vstupem. Vzápětí po vstupu do expozice se ocitá na periferii skleněného města. Je ihned konfrontován s autorskou tvorbou posledních tří desetiletí, obrazně jako se i ve městě soudobá architektura představuje především na jeho předměstí. Dojem z předměstí je umocněn nepravidelným uspořádáním exponátů, vloženým objektem městské pasáže, odlišným nasvětlením. Ty spolu s ve výšce v objektech sloupů umístěnými exponáty podtrhují koncept S.K.L.E.M. – být obklopen sklem, až v něm zataven, být ponořen až pohroužen do současné autorské sklářské tvorby. Obdobně jako je člověk součástí městské struktury, jejími čtvrtěmi, ulicemi a domy i každodenního života v ní. Dělící stěna je ponechána prázdná, připravena pro instalaci dočasných výstav obrazů.
Vložený objekt pasáže, kde jsou vystaveny menší a citlivější exponáty s vlastní ochranou i nasvícením provede návštěvníka do druhé místnosti – do centra skleněného města. Zde jsou exponáty umístěny ve snadno čitelném rastru, který reflektuje pravoúhlé řešení nosné stropní konstrukce. Přísně jsou uspořádány i objekty sloupů a kompozice několika vitrín. Stejně jako v první místnosti je k nasvětlení exponátů využito přirozené denní světlo, doplněné umělým osvětlením s možností zrychlené imitace denního osvětlení u jednoho nebo dvou vybraných děl. K centrálnímu náměstí, jak chápeme tuto část výstavy, přiléhá obrazně objekt kostela, který je symbolizován v rizalitu umístěným objektem Betléma. Metaforicky také chápeme vstup do starších sbírek jako vstupem do městského muzea. Tato část expozice bude otevřena později.
0 komentářů
přidat komentář
