V romantickém kraji údolí Berounky, na prudkém lesním svahu, vyrostly dvě dřevěné boudy pro rodiny dvou sester. Teď ještě září novotou, ale časem s lesem srostou a ztratí se v něm.
Úzký pozemek s nedostatkem slunce dal vzniknout netradičnímu výškovému členění domů: kuchyně s venkovními terasami jsou umístěny v horní úrovni, na nejlepším místě pozemku. Další jižní okno nad severní částí obytného prostoru přivádí slunce do domu i v prosinci a lednu, kdy je jinak schované za horizontem svahu. Ložnice v dolní úrovni zůstávají chladné i v nejparnějším létě.
Místo bylo nepřístupné pro techniku, domy jsou proto založeny na mikropilotách, vrtaných soupravou, odnesenou na zádech. Na ocelových nožkách stojí dřevěná konstrukce domů, která uvnitř, leckde neopláštěná, slouží jako police. Jedlové podlahy, smrkové stěny a modřínová fasáda, ze silných a širokých prken, voní.
Velká okna bez rámů umocňují krásu výhledů do údolí Berounky. Na habrech a dubech těsně u oken skotačí veverky a kutají strakapoudi.