Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Asi to nemá žádné souvislosti, ale třeba i zde známý architekt Glenn Murcutt (*1936) v polovině sedmdesátých let posbíral mnohá ocenění za svůj návrh domu v Kempsey (NSW) aby jej pak krátce nato koupil od svých zákazníků (aby tak prý zabránil soudní při?). Uspěch architekta je nesporný tam, kde i po delší době stále spokojeně bydlí původní zákazník a místo samo nevykazuje žádné pozdější hrubé zásahy, do původního návrhu.
Zas tak samožroutsky bych se na to nedíval. Baráky většinou za moc nemůžou.
Také v jednom takovém příměstském městysu bydlím, kde se mi líbí, všechny změny mého života, minulé i budoucí (nebo, kde Babiš bydlí) nevyjímaje. Také mne baví stavět, tak stavím pro jiné. Ale z baráku mne budou muset vynést. Nohama napřed, ztuhlého.
Jinak mi uniká, co je "samožroutského" na jednoduchém postřehu (že spokojený zákazník je známkou uspěchu pro něj postavené architektury). Vše nejlepší v té Kanadě.
P.S.
Jedna moje snacha se pozastavila nad tím, že barák je teď pro mne (+1) příliš veliký. "Milá (podotkl jsem) příliš veliký nevadí, na rozdíl od příliš malého".