Rodinný dům v Ostopovicích

Dům obývaný rodinou již ve čtvrté spokojené generaci má vrstevnatou paměť, koncept zásahu je tedy vůči domu nepolemický. V uliční fasádě se architekti o polemiku nepokoušeli vůbec, konzervativní majitelé, podílející se i na samosprávě obce, jim k tomu ostatně ani nedali příležitost. Nová dvorní přístavba je ve hmotě rovněž tradiční, místo hospodářských místností ale nabízí to, co starý dům neměl - spojitý vnitřní prostor otevřený k exteriéru. Průběžný okenní pás je lomen prostorem dvorku a rámován okolními fasetovými plochami pobití. Hledán je přiměřený poměr plného sendviče a skla.
Ale ještě více jde o vnitřní proměnu domu. Kde je to účelné, je kladen důraz na zachování venkovské typologie podporou přechodových zón mezi vnitřkem a vnějškem, jako jsou průjezd, zápraží, dvorek, terasa. Značné, byť neformální společenské nároky majitelů pak dávají vzniknout rozlehlému obytnému prostoru o ploše 83m². Je tvořen západní polovinou původní dispozice s knihovnou a místem k posezení a dvorní přístavbou s kuchyní, jídelnou a pobytovým prostorem - hernou dětí. Na jejich rozhraní, tedy v těžišti prostoru, je místo pro pec nebo krb. Průjezd se mění v kaskádu se schodištěm do podkroví a se skrytou toaletou pod ním, druhé schodiště dominuje hlavní obytné místnosti a je doplněno dětskou pozorovatelnou. Pod ní je jedna z koupelen, s vanou pod vysokým světlíkem. Ložnice, pokoje dětí a hostů a další koupelny jsou v původní východní části domu a v podkroví.